Třes rukou: Může být předzvěstí vážných chorob? (Příčiny a rozdělení)

Třes rukou je problém, který postihuje množství lidí. A nemusí jít hned o Parkinsona. Poznejte rozdělení a hlavní příčiny vzniku tohoto nepříjemného problému.

Ptáte se: Může být chvění končetin předzvěstí nemoci?

Existuje spousta nemocí, jejichž jedním z příznaků je právě třes. Ten není při každém onemocnění stejný.

Liší se podle frekvence, intenzity, podle toho, zda vzniká v klidu, nebo při pohybu, podle toho, zda je viditelný, nebo lze zjistit jen pohmatem, podle symetrie, části těla, kterou postihuje, a jiných diferenciálních rozdílů.

Někdy se objevuje jen v určitém období a následně vymizí, jindy přetrvává. Pojďme se spolu blíže podívat na jeho příčiny a charakteristické znaky.

Každý zná třes většinou rukou ve spojitosti s věkem a Parkinsonovou chorobou. Ale ta není jediným onemocněním způsobujícím třes. Třes může být spojen se stresem, problémy s páteří, užíváním určitých látek jako například alkoholu a různými jinými onemocněními.

Může být sporadicky pozorován i u dětí.

Co všechno za ním je třeba hledat?

Co je třes (tremor)?

Třes nebo i tremor je neúmyslný rytmický svalový pohyb, který se může objevit na kterékoli části těla, tedy nejen na rukou. Nejčastěji jsou však postiženy horní končetiny. Pozorovat ho můžeme i na jiných částech těla, jako jsou dolní končetiny, tvář, postihuje i čelisti, patro, hlasivky a méně často trup.

Není ovladatelný vůlí, a tedy je mimovolní, což znamená, že ho neumíme nijak ovlivnit.

Pro třes jsou typické oscilace, což v překladu znamená pravidelnou rytmičnost pohybů. Síla, frekvence a amplituda tremoru jsou měnlivé a způsobuje jejich aktuální postoj končetiny, případně změna její polohy a pohyb v závislosti na vyvolávající příčině.

Jaké typy tremoru známe?

Známe několik druhů třesu, které se od sebe v určitých bodech odlišují. V diferenciální diagnostice je nejpodstatnější část těla, na které třes pozorujeme. Pokud postihuje například horní končetiny, musíme si všímat symetrie, zda se obě ruce třesou stejně (symetrický tremor), nebo je na jedné z nich tremor jemnější (asymetrický tremor), případně tam vůbec není.

Významnou diagnostickou hodnotu má i fakt, zda je viditelný, nebo lze zjistit jen pohmatem. Dále se hodnotí síla, frekvence a to, zda nastupuje v klidu, nebo při vůlí ovládaném pohybu.

1. Rozdělení tremoru podle toho, kdy vzniká

1. Klidový tremor – se objevuje v období klidu, pokud pacient ruce zrovna nepoužívá. Vzniká například při odpočinku, kdy se pacient nehýbe. V jednoduchosti to znamená, že vzniká na části těla, která v danou chvíli aktivována vůlí a zároveň je podepřena proti působení gravitace.
2. Akční tremor – vzniká v době aktivity. Dochází k němu v době, kdy nemocný vůlí ovládá ruce. Pozorujeme ho při jakékoli kontrakci příčně pruhovaného svalstva – při pohybu.

2. Rozdělení tremoru podle symetrie

1. Symetrický – znamená, že pokud například třes postihuje horní končetiny, tak jeho viditelnost, síla a frekvence jsou na obou rukou stejné.
2. Asymetrický – je opakem symetrického. Třes postihuje jednu končetinu více než druhou nebo na druhé zcela chybí.

3. Rozdělení na základě okolností výskytu tremoru

1. Posturální tremor – je vázán na určitý postoj nebo aktuální pozici těla. Vzniká při vůlí udržované pozici (části těla) oproti gravitaci. Při konkrétní postuře (postoji, pozici) je nejvýraznější. V některých případech se objevuje jen v konkrétní pozici těla.
2. Kinetický třes – vzniká při vůlí ovládaném pohybu. I z překladu je více než jasné, že jde o třes vázaný k určitému pohybu. Kinetický tremor má několik podkategorií, a to: a) jednoduchý kinetický tremor (objevuje se při necíleném pohybu), b) specifický kinetický tremor (objevuje se při cíleném pohybu, je vázán na určitou konkrétní činnost – psaní), c) intenční tremor (vzniká při cíleném, volně aktivovaném pohybu, přičemž je výraznější ke konci pohybu), d) izometrický tremor (vzniká během silné kontrakci svalů).

Jaké příčiny třesu rukou známe?

Za tremorem rukou se skrývá nespočet fyzických onemocnění a psychických stavů. Zvláštní kategorii tvoří intoxikace některými látkami. Dočasně ho umí vyvolat i určité stresující situace. Jeho příčiny mohou být zcela banální, ale i velmi závažné.

Vzhledem k jejich velkému množství je rozdělujeme do čtyř základních kategorií.

1. Fyziologický tremor (tzv. neurotický)

Jedná se většinou o dočasný stav a zároveň o fyziologický jev. Lze ho pozorovat při velmi jemných pohybech – kinetický. Zvýrazňují jej různé situace, převážně stresující, vyčerpanost, únava, psychické vypětí, úzkostné a depresivní stavy. Velmi dobrým příkladem pro lepší představivost je podchlazení.

Během období klidu nebo zvládnutí problému zcela vymizí. Příčiny jeho vzniku nejsou zcela známy. Vyskytuje se na celých horních končetinách, ale většinou postihuje jen ruce od zápěstí.

2. Psychogenní tremor

Psychogenní tremor se vyskytuje u lidí se základním psychiatrickým onemocněním. Nejčastějšího můžeme vidět u neurotiků. Někdy je obtížné odlišit jej od třesu vzniklého na organickém podkladu. Typický je anamnestický údaj o základním psychiatrickém onemocnění, jeho náhlý začátek, atypický průběh, síla, frekvence a spontánní ústup obtíží.

Atypičnost spočívá také v různorodosti typů tremoru (posturální v kombinaci s kinetickým nebo jejich vzájemné střídání). Nejobtížnější je odlišit jej od primárního ortostatického tremoru, se kterým se často zaměňuje (nestabilita v postuře).

3. Esenciální – familiární tremor

Jedná se o třes neznámé etiologie, který je trvalý. Je známa jen jeho genetická predispozice jako jedna z možných příčin (50 % případů má pozitivní rodinnou anamnézu). Tremor se vyskytuje současně spolu s jinými příznaky (převážně neurologickými), ale u pacienta není diagnostikované žádné neurologické onemocnění. Postihuje primární horní končetiny a ruce (98 %), někdy hlavu (obličej, jazyk, hlasivky).

Jen ve výjimečných případech se rozšíří na trup a dolní končetiny. Je symetrický a zvýrazňuje se při pohybu nebo postuře. Riziko vzniku esenciálního tremoru stoupá přímo úměrně s věkem. To však nevylučuje jeho vznik v dětství.

3. Neurologický tremor

Do této skupiny zařazujeme třes rukou na základě primárního neurologického onemocnění, které je jednou z nejčastějších příčin tremoru vůbec. Nejčastější a nejznámější je tremor při Parkinsonově chorobě, který zná téměř každý a o tomto onemocnění koluje i mnoho vtipů. Rovněž se může objevit i při dystonii, neuropatii, onemocnění mozku, onemocnění mozečku, míchy, nervů nebo páteře.

a) Parkinsonický třes – toto progresivní neurodegenerativní onemocnění má nenápadný začátek. Pacienti si v úvodu stěžují na celkovou únavu, slabost svalstva, bolesti zad, bolesti ramen či pocit těžkých nohou. Jedná se o symptomy, které nejsou pro většinu lidí neznámé. Netypické je, když pacienti popisují jakoby chvění v končetinách, což už nasvědčuje vzniku a rozvoji m. Parkinson u konkrétní osoby.

Později se přidává ztuhlost svalstva (rigidita), která brání určitým pohybům. Progresí onemocnění dochází k poruchám v postoji a chůzi. Typická parkinsonická chůze je malými krůčky. Parkinsonický tremor patří k pozdějším příznakům a typicky postihuje horní končetiny a hlavu. Nejvýraznější je v klidu a ustupuje při pohybu.

Třes rukou připomíná počítání mincí (tzv. coin counting). Může se rozšířit až na předloktí při progresi onemocnění. Během změny polohy končetiny se objevuje pauza.

b) Dystonický třes – vzniká při onemocnění zvaném dystonie. Projevuje se mimovolními pohyby svalstva. Nejvýraznější jsou na krku a způsobují stáčení hlavy nebo její kroucení do strany. Asi ve stejné míře postihují svalstvo hlavy a obličeje, což se projevuje křečemi mimického svalstva, okohybných svalů (mrkání), čelisti (posouvání/křeč čelisti).

Jedním ze symptomů je také dysfonie. Pacienti mají jakoby přiškrcený nebo sípavý hlas. Horní a dolní končetiny jsou, co se častosti týče, na posledním místě. Tremor se lidově nazývá také takzvaná písařská křeč nebo onemocnění hudebníků, protože jednou z příčiny vzniku dystonie jsou často se opakující činnosti (psaní, hraní na hudebním nástroji).

Mezi další příčiny patří také infekce, úrazy, operace, účinky léků a chemikálií. Jedná se o akční tremor s několikasekundovými pauzami vyplněnými svalovými stahy.

c) Polyneuropatický tremor – souvisí s onemocněním – polyneuropatií. Polyneuropatie je systémové onemocnění míšních nervů. Projevuje se bolestí postižené části, mravenčením nebo brněním, naprostou necitlivostí této oblasti (pacienti při došlapu necítí pod nohama zem/podložku, necítí, zda je tekoucí voda horká nebo studená). Nejčastěji se jedná o komplikaci primárního onemocnění diabetes mellitus.

d) Vertebrogenní tremor – zná každý, komu nejsou cizí problémy s páteří. Skolióza, stavy po zlomeninách obratlů či hernie disků. Všechny tyto potíže mají za následek útlak nervů a následné brnění části těla, která je inervována právě postiženými nervy.

Kromě nepříjemného brnění se vyznačuje také jemným třesem na konkrétní straně. Nejčastěji postihuje končetiny.

e) Cerebrální (Holmesův) tremor – vzniká při onemocněních mozečku. Je nejviditelnější na hlavě a trupu a postupuje na končetiny. Je nepravidelný, pomalejší frekvence, většinou intenční, ale i posturální. V léčbě cerebrálního tremoru věda ještě natolik nepostoupila a léčba je málo úspěšná.

4. Tremor při onemocněních

Z ostatních onemocnění způsobujících třes je nejznámější diabetes mellitus nebo cukrovka. Jedná se o metabolické onemocnění projevující se navenek hlavně při zvýšených nebo snížených hodnotách glykémie (cukru) v krvi.

Typická je slabost, únava, neklid, agresivita, nadměrná žízeň nebo hlad při hypoglykémii, pocení, bledost nebo zarudnutí a třes.

Při onemocněních štítné žlázy se vyskytuje třes, který je velmi jemný, symetrický, postihuje hlavně ruce a není viditelný pouhým okem. Právě to zjednodušuje diferenciální diagnostiku. Je snadné jej zjistit. Stačí, pokud si pacient předpaží ruce natažené v loktech, dlaně směřují dolů, prsty jsou natažené a druhá osoba (lékař) položí své dlaně na dlaně pacienta.

Tremor je jemný, ale vyšetřující osoba ho může cítit na svých rukou pohmatem.

5. Polékový tremor

Některé léky mohou vyvolávat třes určitých částí těla. Buď jej vyvolávají přímo při normální denní dávce, nebo při vyšších dávkách či úmyslných a neúmyslných intoxikacích.

Mezi takové léky patří například preparáty k léčbě onemocnění dýchacího ústrojí (bronchodilatancia), léky používající se v psychiatrii k léčbě psychiatrických onemocnění (antidepresiva, fenytoin, kyselina valproová), léky nezbytné pro správné fungování srdce a cév u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními kalciových kanálů, adrenalin) nebo kortikosteroidy používané proti alergickým a zánětlivým chorobám.

6. Intoxikace

Otravy (intoxikace) jsou vážné stavy, kdy jsou ohroženy životně důležité orgány a jejich funkce účinkem zvýšené dávky léků, drogy, chemikálie či jedu. Vznikají náhodně například v průmyslu nebo úmyslně při suicidálních pokusech.

Nejčastěji třes vyvolává intoxikace alkoholem (poškození mozečku), ale vzniká i při abstinenčních příznacích (alkohol, cigarety, káva, steroidy, drogy). Nebezpečné je také lithium, olovo, arsen a jiné látky poškozující mozek a způsobující neurotoxické otravy.

Neméně časté jsou otravy jídlem (BSE), neurotoxické jsou i některé houby. Zvýšený počet otrav houbami bývá během sezónních období.

Navzdory širokému spektru látek, které tremor vyvolávají, zůstává v našich podmínkách prvenství alkoholu. Jeho nadměrné pití ve vysokých dávkách nebo náhlé vynechání způsobuje akční tremor.

Otestujte se