Je alergie na chlad skutečně alergií? Jak se projevuje, je možné ji léčit?

Alergie na chlad nebo lépe řečeno "pseudoalergie" je reakcí na chladné počasí či přímý kontakt s ledem. Nazývá se alergií pro podobnost jejího klinického obrazu.

Co je alergie?

Pojem alergie pochází z řečtiny (allo - pozměněný a ergos - akce, reakce). Je definována jako specificky změněná reaktivita organismu senzibilizovaného jedince při opětovném styku s určitou látkou (antigenem, alergenem) za vzniku specifických protilátek – imunoglobulinů skupiny E (IgE).

Jedná se o patologickou reakci našeho imunitního systému.

Velkou roli hraje samotný jedinec, jeho hereditární základ, množství alergenu, jeho chemická specifika a v neposlední řadě způsob expozice.

Vlastnosti alergenu

Alergenem rozumíme patogenní substanci se schopností vyvolat tvorbu protilátek. Jde hlavně o bílkoviny, ale i polysacharidy nebo lipidy.

Při typické alergické reakci se v těle tvoří protilátky typu IgE, které se navazují na bílkovinné toxiny alergenu. Tím dochází k alergické reakci.

Děje se totéž v těle člověka i při alergii na chlad?

Dělení alergenů

1. Exogenní – Vnikají do organismu z vnějšího prostředí, a to primárně jako alergen nebo jako neškodná látka. Sekundárně se v těle na alergen mění různými procesy jako například trávení, oxidace.
2. Endogenní – Vznikají v těle jako komplex vlastních bílkovin s cizí látkou, případně bílkovina v těle je pozměněna patologickým procesem.
3. Invazivní – Jsou vylučovány do organismu parazity usídlenými v těle.

Chlad jako alergen?

Chlad je fyzikální faktor a má velký význam při vzniku a rozvoji alergií.

Působí jako aktivátor. Aktivuje vyplavování mediátorů, což má za následek projevy podobné alergii.

Ve skutečnosti se však jedná o pseudoalergii vyvolanou fyzikálním podnětem, nikoli cizorodou látkou bílkovinného charakteru.

Jelikož nesplňuje základní definici alergenu, nemůže alergii způsobovat.

Projevy chladové "pseudoalergie"

Působení chladu se projevuje převážně místně, a to na kůži, která je přímo vystavena působení nižších teplot.

Dochází k zarudnutí kůže, otoku, drobným vyrážkám, kopřivce, zvýšené svědivosti, lokální bolestivosti (pichlavá bolest) či naopak ke ztrátě citlivosti postižené oblasti, projevující se mravenčením.

Takto nechráněná pokožka může začít praskat, a to hlavně v zimním období.

Dalším nechráněným orgánem jsou oči, které reagují rovněž zarudnutím, pálením a zvýšeným slzením. To může mít dokonce za následek zánět očních spojivek.

Podráždění horních cest dýchacích vyvolává kýchání a zvýšenou sekreci z nosu jako při běžné rýmě.

Dolní dýchací cesty reagují stažením, zúžením průdušek. To vyvolává suchý dráždivý kašel až záchvaty kašle s pískavým zvukem při dýchání. Pokud vystavení chladu a dráždění na kašel přetrvávají delší dobu, můžeme pociťovat bolesti v oblasti plic.

Jaké jsou příčiny?

Nejvýznamnějším činitelem při chladové alergii je právě moderní doba.

Lidé se stávají den za dnem pohodlnějšími s tendencí si vše usnadňovat. Není to tak dávno, co si děti hrávaly venku, nyní v teple domova.

Stejně tak se to má i s dospělými.

Moderní domovy jsou někdy až nadměrně vytápěny, zapomíná se na pravidelné odvětrávání. Auta mají vyhřívané sedačky a v zimě spěcháme co nejdříve zase domů do tepla.

Zapomínáme na pravidelné otužování, což nás činí citlivějšími a náchylnějšími na vnější vlivy.

Diagnostika

Diagnostika je velmi jednoduchá.

Na chladovou alergii bychom měli myslet, reagujeme-li na nižší teploty souborem výše uvedených příznaků.

Jednoduchý test si umíme udělat i sami doma.
Stačí nám k tomu kostka ledu, kterou si přiložíme na kůži a necháme tak působit 15 minut.
Za pozitivní výsledek považujeme ten, když se na kůži objeví pupínek.

Dále se stanovuje hladina kryoglobulinů, což jsou chladové protilátky. Ty však mohou být pozitivní i při jiných systémových onemocněních.

Prevence a léčba

Základním preventivním opatřením je změna životního stylu.

Pravidelné otužování vede k lepší adaptaci na chlad.

Pod tímto pojmem rozumíme přiměřené oblečení, pobyt na čerstvém vzduchu, procházky v přírodě, vlažná sprcha v letních měsících, střídání teplé a studené sprchy, sauna, pravidelné větrání bez ohledu na počasí a nepřetápění obytných prostor.

Pokud se tyto pro někoho možná náročné úkony stanou samozřejmostí, má nad alergií z chladu vyhráno.

Léčba chladové alergie

V léčbě jsou účinné přípravky snižující nebo odstraňující účinky vyvolané mediátorem histaminem. Tyto preparáty nazýváme antihistaminika. Podáváme je systémově v tabletové či injekční formě a také topicky na povrch kůže.

Druhou skupinou léků jsou antileukotrieny s nástupem účinku již do 24 hodin. Je vhodný k léčbě alergického astmatu. Při záchvatu dušnosti je nutné intravenózní podání aminofylinu kvůli jeho bronchodilatačním účinkům (roztahuje zúžené dýchací cesty).

Jako doplňující léčbu lze použít volně prodejné léky tlumící příznaky, jako například spreje do nosu, krémy na popraskanou pokožku.