Co je nemoc špinavých rukou? Dyzenterie, červenka, úplavice, shigelóza

Bacilární úplavice je bakteriální onemocnění chudších zemí. Může se ale vyskytovat i v rozvinutých zemích.

Vyskytuje se sporadicky celoročně, ale v horkých letních měsících je její incidence vyšší. Přenašečem je nemocný člověk nebo rekonvalescentní nosič. Nejčastěji se šíří v kolektivních zařízeních s nízkým hygienickým standardem.

Bacilární dysentérie – nemoc špinavých rukou

Bacilární dyzenterie (dysenteria bacillaris) je vysoce infekční bakteriální onemocnění vyvolané bakteriemi z rodu Shigella. Konkrétně jde o Shigella sonnei (50 %), Shigella flexneri (40 %) a méně často ji způsobuje Shigella boydii (10 %).

Shigely jsou nepohyblivé bakterie tvaru tyčinky. Nemají pouzdro a jsou velmi citlivé (termolabilní) na vnější prostředí, hlavně na sucho. Zabít je dokážou běžné dezinfekční prostředky.

Jak se jde nakazit?

Shigela je velmi citlivá bakterie. Pokud nemá vytvořené ideální podmínky, nepřežije. Proto nejčastější onemocnění vzniká u lidí s nízkým hygienickým standardem.

Navzdory citlivosti shigely na vnější prostředí je toto onemocnění vysoce nakažlivé. Proč tomu tak je? K tomu, abychom onemocněli, stačí velmi nízká infekční dávka 10 až 1000 mikrobů.

Jelikož tyto bakterie jsou typickým lidským patogenem (mikrobem), pramenem nákazy je nemocný člověk, který je vylučuje stolicí. Stejným způsobem se dá onemocnět i od rekonvalescenta. To je někdo, kdo se z nemoci uzdravuje, neprojevuje se navenek jako nemocný, ale je nosičem onemocnění. Děje se tak i několik týdnů po uzdravení.

Zajímavé informace: Jaké nástrahy pro naše zdraví přináší léto?

Přenos onemocnění je fekálně-orální (stolice-ústa). To znamená, že při nedodržování hygienických zásad, jako je mytí rukou po toaletě, a následný kontakt špinavé ruky s ústy může být právě momentem nakažení. Onemocnění se pak snadno šíří přímým kontaktem s nemocným (podávání rukou), prostřednictvím kontaminovaných předmětů (penězi při placení), kontaminovanými potravinami nebo vodou. Rizikovým faktorem při šíření nákazy jsou také mouchy.

Co se děje v trávicím traktu po nákaze?

Když se bakterie dostanou do úst, putují trávicím traktem až do tlustého střeva. Tam se usadí a produkují enterotoxin, který se dostává do sliznice a působí destruktivně na buňky. Vyvolává zánět střeva, drobné vřídky až vředy, v některých případech dokonce nekrotické změny (odumírání tkáně). Takto poškozená sliznice je citlivá, krvácí a sporadicky dochází k její ruptuře (prasknutí).

Projevy dyzenterií

Inkubační doba onemocnění je 1 až 7 dní. Nejčastěji se první projevy začínají druhý až třetí den od nakažení. Onemocnění se v úvodu vyznačuje únavou, malátností, ztrátou chuti k jídlu, nevolností a zvracením. Dochází k vzestupu teplot kolem 38 °C až 39 °C, pocení, zimnici a třesavce. Teploty nepřesahují tuto hranici.

Po několika hodinách od začátku prvních příznaků se objevují křečovité bolesti břicha. Nejvyšší intenzita bolesti je lokalizována nad pravou slabinou. Přidružuje se průjem, který je v úvodu kašovitý. Později v průběhu onemocnění se stává řidším a stále méně objemným. Nemocný pociťuje časté a bolestivé nutkání na stolici – tenesmy. Stolice bývá častá, a to 15 až 30krát za den s příměsí krve a hlenu.

Pacient bývá bolavý a vyčerpaný. Neustálými úpornými průjmy ztrácí velké množství tekutin, z čehož je často velmi zesláblý. Ztráta tekutin a dehydratace ohrožuje hlavně malé děti, starší nebo nemocné lidi.

Základní projevy:

1. malátnost, únava, slabost
2. nechuť k jídlu
3. nevolnost zvracení
4. vysoké teploty nepřesahující 39 °C
5. pocení, třes, zimnice
6. křečovité bolesti břicha
7. kašovitý a později vodnatý průjem (15-30krát/den)
8. příměs krve a hlenu ve stolici
9. bolestivé tenesmy (nutkání na stolici)
10. sporadicky svévolný únik stolice (inkontinence)

Těžká forma dysentérie

Těžká forma dysentérie je raritní. Projevuje se vysokými horečkami i nad 38 °C, intenzivními křečovitými bolestmi břicha, častými bolestivými tenesmy, četnými vodnatými průjmy s příměsí krve, hlenu, hnisu a nekrotické tkáně. Stolice je silně zapáchající (hnilobný zápach) a dochází k jejímu úniku – fekální inkontinence a prolaps rektální sliznice.

Pacient je bledý, schvácený, zpocený. Objevuje se škytavka, choreatické (kroutivé) pohyby, křeče a někdy příznaky cirkulačního selhávání a exsikace (vysychání). Tyto formy končí smrtí již v prvních dnech onemocnění.

Dyzenterie v dětském věku

U malých dětí bývá průběh onemocnění vážnější. Snáze dochází k dehydrataci organismu, což závisí na množství ztrát tekutiny denně a ne na počtu stolic. Dehydratace a často i hypoglykémie (nízký cukr v krvi) má za následek poruchy vědomí (spavost, dezorientace, delirantní stavy), bezvědomí, smrt. Vysoká teplota bývá zase příčinou febrilních křečí a meningeálních příznaků.

U kojenců bývá netypický průběh onemocnění. Nemusí se vůbec objevit průjmy nebo střevní příznaky. V popředí je nevolnost, prudké, opakující se zvracení, křeče. Dostavují se příznaky toxického poškození jater a smrt miminka.

Jak správně léčit dyzenterii

Léčba je možná v domácím prostředí. Pouze výjimečně obtížné stavy vyžadují hospitalizaci v nemocnici. Důležitá je izolace nemocného, aby se nákaza nešířila dál. Ten by měl mít klid na lůžku. Správná léčba je zaměřena na rehydrataci organismu – tedy na doplnění ztracených tekutin.

Důležité: Jelikož shigela je vylučována stolicí, je důležité nepodávat léky proti průjmu. Zamezili bychom tím jejímu odchodu z organismu, a prodloužil by se průběh onemocnění.

Desatero při léčbě dyzenterie

1. izolace nemocného
2. klid na lůžku
3. rehydratace tekutinami
4. rehydratace infuzní terapií
5. dieta
6. snižování teploty chlazením
7. snižování teploty léky
8. tlumení bolesti
9. antiemetika při úporném zvracení
10. dezinficience, antiinfekční terapie

Zajímavé: V podmínkách rozvinutých zemí je léčba dyzenterie snadno zvládnutelná i v domácím prostředí. V chudých a přelidněných zemích s nízkou úrovní hygieny a existenčními problémy však způsobuje až 600 000 úmrtí ročně.

Preventivní opatření proti nemoci špinavých rukou

Snižující se tendenci výskytu dyzenterie je možné zajistit hlavně zlepšením hygienického standardu a vytvořením preventivních opatření zaměřených proti jejímu vzniku i proti vzniku jiných chorob.

Základní preventivní opatření společnosti

• kanalizace a hygienické odstraňování výkalů
• ochrana vodních zdrojů
• konzumace nezávadné pitné vody
• konzumace nezávadných potravin
• ochrana před mouchami
• edukace obyvatelstva
• rozvoj hygienických návyků informovaností

Základní preventivní opatření jednotlivce

• informovanost
• správné hygienické návyky
• výchova dětí k hygieně
• mytí rukou po každé stolici
• mytí rukou před každým jídlem
• dostatečný odstup od nemocného

Nejvíce ohroženi vznikem dyzenterie jsou lidé s nízkými hygienickými návyky a sociálně slabí. Onemocnění se šíří hlavně v kolektivech, jako jsou školy, školky, dětské tábory, koleje, vojenská zařízení, ubytovny.