Faraonova pomsta, průjmová onemocnění i po návratu z Egypta? + Léčba

Na faraonovu pomstu bychom neměli myslet jen v souvislosti s vykrádáním hrobek panovníků. Rekreanti by měli být obezřetní vždy, když se rozhodnou vycestovat. Lidé, jídlo, dokonce i voda může být zdrojem bakterií, které čekají jen na to, jak znepříjemnit dovolenou. Faraonova pomsta se někdy může objevit po návratu domů jako ponaučení, abychom na ni nezapomněli.

Faraonova pomsta

Faraonova pomsta je akutně vzniklé, průjmové onemocnění způsobené různými bakteriemi, nacházejícími se ve vodních zdrojích převážně v exotických destinacích starobylého Egypta. Nakazit se můžeme nejen pitím závadné tekutiny, ale i znečištěným jídlem, které v ní bylo myto a nebylo dostatečně dobře tepelně zpracováno.

Také jedním ze zdrojů jsou bakterií infikované předměty hlavně při nízkém ekonomickém standardu země, ve které se nacházíme, i infikovaný člověk, se kterým na dovolené můžeme přijít do kontaktu. Někteří prodejci se netají tím, že například do melounů vpichují injekční stříkačkou určité množství vody, aby byl meloun těžší, a zvýšila se tak jeho cena.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Závadná voda v Egyptě není rizikem a zdrojem nákazy jen pro nás, ale i pro samotné Egypťany. Projevy nejsou u nich natolik dramatické pro určitou rezistenci (odolnost), kterou si vypěstovali, ale nejeden z domácích byl už alespoň jednou v životě donucen užít Antinal kvůli průjmu. Pokud to jejich finanční situace dovoluje, preferují vodu v balených lahvích, která je pitná a nezávadná.

Které bakterie ji způsobují?

Původců průjmového onemocnění zvaného i pomsta faraona je hned několik. Jedná se například o bakterii salmonely způsobující salmonelózu a břišní tyfus, bakterii shigelly a nejnebezpečnějším zástupcem zůstává bakterie Escherichia Coli. Enterotoxikogenní kmeny E. coli jsou jednou z nejčastějších příčin takzvaných cestovatelských průjmů.

1. Bakterie Salmonelosis typhi et paratyphi způsobuje salmonelózu a také břišní tyfus. Je to každopádně velmi odolná bakterie vůči nízkým teplotám, dobře snáší také vysoké teploty a hyne při teplotě pod 10 °C a nad 60 °C.

Obě onemocnění se projevují horečnatým stavem s úpornými průjmy až zelené barvy. Ohrožují pacienta na životě rychlým dehydratováním organismu. Vzájemně se však v jistých bodech liší.

2. Bakterie Shigella dysenteriae známá také jako shigelóza nebo úplavice je průjmové onemocnění podléhající povinnému hlášení.

Její výskyt se zvyšuje v zemích s teplým podnebným pásmem, kde se jí mimořádně daří.

Rizikové jsou hlavně dovolenkové oblasti s nízkým hygienickým standardem, ale stejně tak často se vyskytuje i v rozvojových zemích.

Nakazit se můžete perorálně (přes ústa) kontaminovanou vodou nebo infikovanými potravinami, předměty, přenášejí ji i mouchy, případně nakažený člověk. Inkubační doba onemocnění je zhruba 2 až 3 dny.

Následně se objevují zvýšené teploty, nevolnost, celková slabost, nauzea, zvracení, silné křečovité bolesti břicha s vodnatými průjmy. V horších případech se ve stolici nachází i příměs krve, hlenu či hnisu produkovaného bakterií shigelly.

Jako komplikace se může objevit peritonitida (zánět pobřišnice) či meningitida (zánět mozkových blan). Zejména děti a starší lidé jsou ohroženi těžkou dehydratací, poruchami vědomí, selháním životně důležitých orgánů a smrtí při nedoplnění tekutin, minerálních látek a zahájení antibiotické léčby.

3. Bakterie Escherichia Coli je bakterií přirozeně se nacházející v tlustém střevě, a tudíž je součástí přirozené střevní mikroflóry.

Podílí se na hnilobných procesech potravy ve střevě. Obvykle je neškodná, dokonce pro člověka prospěšná. V některých případech, pokud produkuje určité látky, takzvané enterotoxiny, může způsobit také střevní potíže.

Známe několik kmenů této bakterie. Nejznámější jsou enteropatogenní kmeny zasahující převážně novorozence. Enterotoxikogenní produkující enterotoxiny měnící střevní pochody, do střeva se vylučuje velké množství vody, které má za následek úporné vodovité průjmy spojené s křečemi v břiše. Tento kmen je nejčastější příčinou cestovatelských průjmů.

Enteroinvazivní kmeny mají schopnost pronikat hlouběji do střeva, kde narušují střevní sliznici až do takové míry, že dochází ke krvácení. Napadení tímto kmenem se projevuje krvavými průjmy.

Shigelly toxikogenní kmeny produkují toxin, který se podobá toxinu produkovanému bakterií Shigella dysenteriae. Podobně jako enteroinvazivní kmeny pronikají do hlubších vrstev střev, čímž způsobují silné bolesti břicha, teploty a úporné krvavé průjmy.

Jedná se o nejnebezpečnější kmen, a to z důvodu, že bakterie krevní cestou putuje po organismu a je schopna se usídlit a napadnout kterýkoli orgán.

Příznaky faraonovy pomsty

Jelikož za cestovatelským průjmem lze hledat několik druhů a kmenů bakterií, projevy se mohou v některých bodech lišit v závislosti na tom, který konkrétní patogen ji vyvolává u konkrétního jednotlivce.

Nejčastější příčinou je nakažení se bakterií E. Coli – enterotoxikózní kmen. Obecně lze říci, že začátek faraonovy pomsty je u všech druhů stejný. Při různých bakteriálních příčinách se průběh a prognóza liší.

Faraonova pomsta začíná nečekaně kroutivými pohyby střev a bolestivými křečemi v břiše v celém rozsahu. Pohyby střev jsou doprovázeny hlasitějšími střevními zvuky. Nemocný má nutkavý pocit na stolici, který když neuposlechne, může se stát, že na toaletu už nestihne dojít. Stolice je většinou hnědé barvy. Při salmonelóze či břišním tyfu bývá zbarvená dozelena.

Enteroinvazivní a Shigella toxikogenní kmeny se projevují krvavým průjmem. Průjem bývá ve všech případech vodnatý. Opakující se průjmy způsobují dehydrataci organismu, celkovou svalovou slabost, malátnost, nízký krevní tlak, tachykardii (zvýšená akce srdce), závratě, prekolapsový stav, u senzitivnějších jedinců může být příčinou kolapsu.

Preventivní opatření – jak předejít faraonově nemoci

Před vycestováním do zemí "třetího světa" je nejdůležitější ze všeho znát rizika a nástrahy, které tam na nás číhají.

Kromě poznání dané kultury, jejich zvyklostí, tradic, náboženství, zákonů a zákazů je třeba brát ohled i na své zdraví. Je třeba vědět, jaká onemocnění jsou v konkrétní oblasti rozšířena, ať už dlouhodobě nebo v aktuální době.

Edukace o epidemiologické situaci ve vaší oblíbené destinaci by měla být nedílnou součástí vaší připravenosti.

Pokud nevíte, jaká je situace v konkrétní zemi, můžete se informovat u svého obvodního lékaře, případně na stránce regionálního úřadu veřejného zdravotnictví formou mailu nebo telefonicky.

Před vycestováním (ne v případě faraonovy pomsty) je třeba se očkovat proti onemocnění v dané oblasti, pokud je vakcína.

Preventivně proti cestovatelským průjmům je třeba mít v zavazadlech vždy přibalené přípravky proti průjmu, vitamíny a v případě potřeby antibiotika (při horečnatých stavech) a antipyretika (proti horečce, nikdy nepoužívat při přehřátí ze slunce).

V rizikových oblastech je třeba se vyhýbat pití vody z vodovodu, doporučuje se pít jen nezávadnou balenou vodu v lahvích. Balenou vodou je třeba si mýt ovoce, které chcete konzumovat, a také zuby, abychom si bakterii sami nezanesli do organismu při ranní hygieně. Během sprchování je třeba dávat pozor, aby se nám voda nedostala do úst a nepolkli jsme.

Jaká je nejvhodnější léčba?

Bez ohledu na druh bakterie, který průjem způsobil, je člověk ohrožen ztrátou tekutin a minerálních látek – dehydratací organismu. Základem léčby je včasná rehydratace tekutinami perorální cestou (dostatek tekutin).

V případě zvracení a nemožnosti tak doplnit ztracenou vodu přes ústa je vhodné navštívit zdravotní středisko za účelem intravenózního (přes žílu) podání tekutin ve formě infuzního roztoku (obsahuje i minerální látky).

Stejně tak důležité jako doplňování tekutin je zabránění jejich další ztrátě. Vhodné jsou přípravky proti průjmu jako například černé uhlí, Endiex, Smecta nebo i Antinal, který je v postižených oblastech snadno dostupný v každé lékárně nebo jej seženete přes vašeho delegáta.

Při vysokých teplotách lidské tělo ztrácí tekutiny jednak samotným průjmem a také zvýšeným pocením. Snížení teploty dosáhneme vlažnou sprchou, celotělovými zábaly nebo antipyretiky (léky snižujícími tělesnou teplotu např. Paralen). Přetrvávající horečky nám naznačují, že se jedná o bakteriální infekci, kterou je třeba léčit, a nejen tlumit příznaky. Na bakterie jsou nejvhodnější antibiotika. Pokud neznáme konkrétní druh bakterie, jsou vhodná širokospektrá antibiotika. Před užitím antibiotik je však třeba poradit se s lékařem, protože u některých druhů salmonely paradoxně škodí a zhoršují průjem.

V poslední době jsou stále preferovanější probiotika a laktobacily, které většina z vás možná zná, někteří je měli předepsané během užívání antibiotik. Užívat je lze v kombinaci s antibiotiky, kdy chrání střevní sliznici před poškozením těmito léky, ale i samostatně při průjmových onemocněních (i neinfekčního charakteru).

Jedná se o živé kultury zdraví prospěšných bakterií. Pozitivně působí na střevní sliznici, čímž zmírňují střevní potíže.

Během probíhajícího onemocnění je třeba zvýšit přísun minerálních látek a vitamínů. Ty pomáhají dodat organismu ztracenou sílu a zvýšit imunitu. Dají se sehnat ve formě ovoce a zeleniny nebo v lékárně ve formě tablet.