Co je placenta, kdy vzniká a jakou má funkci během těhotenství?

Placenta (nazývaná také jako plodový koláč či plodové lůžko) je orgán, který se vytváří jen během těhotenství. Napojuje se na děložní sliznici, čímž spojuje plod a matku a vytváří mezi nimi pouto. Svojí funkcí ovlivňuje celý průběh těhotenství. Produkuje hormony, chrání plod, vyživuje jej a nahrazuje mu všechny orgány.

Kdy a jak vzniká placenta a k čemu slouží?
Jak vypadá, jaký má tvar a jak mění svoji velikost během těhotenství?
Jakou má funkci a její význam pro plod a těhotenství a ve 2. a 3. době porodní?
Jaké mohou být její nepravidelnosti?
Placenta po porodu, její využití a kulturní zvyky a rituály po porodu.

Kdy a jak vzniká placenta?

Buňky embrya se ještě před jeho uhnízděním, přibližně na 4. den, rozdělí na embryoblast a trofoblast. Z troboflastu se vyvine placenta, pupeční šňůra a plodové obaly. Na 7. den už trofoblast zcela přiléhá na děložní stěnu a začíná produkovat hCG (lidský choriový gonadotropin).

Přečtěte si také: Jak dochází k oplodnění vajíčka a jak dlouho trvá jeho uhnízdění?

Po uhnízdění se napojuje na matku, a tak probíhá výměna krve mezi ní a plodem. Postupně se více vnořuje do děložní sliznice a vyživuje plod. Od 12. týdne těhotenství je již plně funkční.

Placenta se v prvních týdnech vyvíjí v předstihu, aby připravila vše potřebné pro rychle se vyvíjející plod.

K čemu slouží placenta?

Tvoří jakousi bariéru, což chrání plod před škodlivými vlivy a proniknutím škodlivých látek. Ne všechny škodliviny však dokáže zastavit a některé pronikají do plodu.

Proto by si měla budoucí maminka dát pozor na léky, alkohol, kofein, cigarety a jiné škodlivé látky. Nikotin je velmi škodlivý a může způsobit poruchy růstu plodu. U matek kuřaček se často rodí malé děti s nízkou porodní hmotností.

Mezi mateřskou a plodovou částí placenty je prostor, kde se přivádí mateřská krev s kyslíkem a živinami a omývá choriové klky. Tímto způsobem nastává výměna živin a plynů. V cévách plodu proudí smíšená krev. Nedělí se jako u narozeného člověka na okysličenou a odkysličenou.

Krev matky a plodu se nikdy nemíchá.

Placenta je orgán tvořený pouze během těhotenství. Spojuje plod s tělem matky navázáním se na děložní stěnu. Přes ni přecházejí z krve matky do krve plodu živiny, odstraňují se odpadní látky a umožňuje se výměna plynů.

Jak vypadá a jaký má placenta tvar?

Je tvořena choriovými klky.

Rozlišujeme na ní dvě strany.
Vnitřní (plodová) strana placenty je lesklá, krytá plodovými obaly. Z vnitřní strany vystupuje pupečník.
Druhá strana (mateřská) je přirostlá na stěnu dělohy.

Tvarově je plochá a kulatá, v podobě disku, i když velikostí a tvarem se u každého liší. Obvykle je připevněna v horní, boční, přední nebo zadní části dělohy. Ve vzácných případech je uložena v dolní části dělohy.

Přibližný průměr má 22 cm a tloušťku 2–2,5 cm.
Váží přibližně 500–600 g.

Barva placenty je tmavě červenomodrá nebo má nafialovělou barvu. Je spojena s plodem pupeční šňůrou, která obvykle měří 55–60 cm. Je složena z tepen a žilek, přes které prochází výměna krve mezi matkou a plodem. Přes tepnu je odváděna odkysličená krev, odpadní látky z těla plodu do placenty. Pupeční žíla zásobuje plod okysličenou krví a živinami.

V části spojení s pupeční šňůrou je placenta nejsilnější, nejčastěji ve středu.

Mění placenta velikost během těhotenství?

Placenta roste současně s plodem a zaujímá přibližně 15–30 % povrchu dělohy. Během těhotenství se zvětšuje do 26.–38. týdne a mění se i její tloušťka. Sílí přibližně do 8. měsíce těhotenství a před porodem se začíná ztenčovat.

Více o těhotenství a vývoji plodu se můžete dočíst v článku: Těhotenství po týdnech: Jak probíhá těhotenství a vývoj plodu?

Jakou funkci má placenta?

• Ochranná – chrání plod před škodlivinami, chemickými látkami, léky a infekcemi
• Výživná – zajišťuje výměnu plynů a živin mezi matkou a plodem
• Sekreční – produkcí hormonů

Jaký má význam placenta pro plod a těhotenství?

Má význam nejen v transportní funkci mezi matkou a plodem, kde dochází k výměně plynů a živin, ale také množství jiných funkcí. Zajišťuje správný vývoj plodu a průběh normálního těhotenství.
Má i endokrinní funkci zaměřenou na produkci hormonů, imunologickou, ochrannou a také termoregulační funkci.

V tabulce jsou uvedeny ženské hormony a hormony produkované placentou 

Úprava imunitního systému matky je během těhotenství velmi důležitá, aby organismus matky toleroval těhotenství i plod a aby se mohlo vyvíjet.

Placenta a plod musí být přijaty, tolerovány a brány za dostatečně vlastní. Přitom ale musí být stále do určité míry považovány za odlišné, aby se zajistila ochrana proti napadení plodu ze strany imunitního systému matky.

Jak se placenta vyšetřuje?

Vyšetření se provádí ultrazvukem. Sleduje se její uložení, tvar a funkce. Krevní zásobování placenty mezi plodem je velmi důležité. Sleduje se na sonografickém vyšetření, kde je možné zjistit poruchy průtoku krve. Při poklesu průtoku krve se plod snaží vyrovnat prokrvení do jiných částí placenty.

Placenta ve 2. a 3. době porodní

Během normálního těhotenství je uložena vpředu, po bocích nebo v zadní části dělohy.

Ve druhé době porodní má velkou roli, neboť během kontrakcí a vypuzování plodu z dělohy musí okysličovat dítě.

Ve třetí době porodní jde o porod placenty, její vyloučení z dělohy. Za normálních okolností může trvat i několik desítek minut. Děloha se po porodu novorozence zmenší. Stále probíhají kontrakce, ale už nejsou bolestivé. Díky tomu následuje postupné odlučování placenty z děložní stěny a po posledním zatlačení rodičky vychází z dělohy spolu i s plodovými obaly.

Toto je nazýváno také jako porod placenty. Není to bolestivé a mnoho žen její vyloučení ani necítí.

Po porodu placenty ji porodník důkladně prohlédne. Ujistí se, že nezůstaly žádné neodloučené kousky nalepené na děložní stěně. Pokud má porodník podezření, že zůstal kousek v děloze, provede se čištění, kyretáž v celkové anestezii.

Během 4. doby porodní, trvající 2 hodiny, se u rodičky sleduje krvácení z rodidel a její celkový stav. Následně je přeložena na oddělení šestinedělí.

Další zajímavý článek: Porod: Kdy začne? A ještě důležitější otázka: Kdy skončí?

Jaké mohou být nepravidelnosti placenty?

Nepravidelnosti vývoje placenty se mohou týkat velikosti, tvaru, struktury nebo funkce. Může mít různé tvary jako srdce, podkova nebo se skládat z více laloků – placenta biloba (z dvou laloků), triloba (ze tří laloků), multiloba (z více laloků).

U zcela oddělených částí placenty, dvou, tří placent je to placenta bipartita (dvoudílná placenta), tripartita (třídílná placenta).

Další placenta, která je menší, se nazývá placenta succenturiata.
Obě jsou spojeny cévami.
Problém může způsobit při porodu, když se hlavní placenta vyloučí a druhá část zůstává v děloze.

Placentární infarkt – na placentě jsou patrné odumřelé malé části tkáně jako bledé fleky, někdy jako červené fleky. Placentární infarkty v malém rozsahu v posledním trimestru jsou normální. Jsou časté při gestózách, vysokém krevním tlaku nebo cukrovce. Pokud jsou ve větším množství, mohou způsobit zhoršení její funkce. Následkem toho vzniká hypotrofický plod nebo až odumření plodu.

Proto jsou velmi důležité kontroly v gynekologické ambulanci a sledování vývoje plodu a průtoku krve.

Nepravidelné umístění placenty

Placenta praevia (vcestné plodové lůžko) je abnormální lokalizace a uhnízdění vajíčka. Neprojeví se hned v 1. trimestru, ale jako komplikace ve 2.–3. trimestru těhotenství. Placenta je v tomto případě umístěna nad děložním čípkem, v bezprostřední blízkosti děložního čípku nebo v dolní části dělohy.

Patří k nejzávažnějším krvácením ve 2.–3. trimetru. Je tam zvýšené riziko úmrtí plodu a matky důsledkem krvácení. Častější výskyt je u žen nad 30 let.

Placenta praevia se rozděluje do 4 stupňů uvedených v tabulce

Placenta praevia se vyskytuje u 5 z 1000 porodů. Děti narozené při takovém uložení placenty se častěji rodí s menší porodní hmotností.

Projevem je vaginální krvácení, které nastává náhle, bez příznaků ve 2.–3. trimestru, nejčastěji ve 27.–32. týdnu těhotenství. Krev bývá jasně červená. Začátek krvácení není výrazný a neohrožuje život matky ani plodu. Obvykle spontánně přestane.

Závažné bývá při opakovaném krvácení.

Proto je vždy třeba informovat gynekologa, pokud se zpozoruje krvácení z rodidel. Budoucí maminky musí být důsledně kontrolovány a pod dohledem lékařské péče.

Vyšetření při krvácení při placentě praevia se nikdy neprovádí vaginálně a rektálně.
Vyšetření se provádí na operačním sále, kde je zajištěn okamžitý zákrok císařského řezu.

V dnešní době se při potvrzené placentě praevia a již začínajících komplikacích doporučí hospitalizace těhotné ženy. Je to kvůli lepší kontrole a vyhnutí se vzniku komplikací. Léčba spočívá v podávání léků, klidu na lůžku a vyčkání, než bude plod životaschopný. Hospitalizace je důležitá pro případ okamžitého zákroku a odstranění rizik spojených s úmrtím.

Ženy v domácím prostředí s diagnostikovanou placentou praevia by měly vyloučit pohlavní styk.

Nepravidelnosti placenty

Placenta adherens je pevněji přirostlá placenta k děloze. Při porodu se obtížněji odlučuje. Někdy je třeba provést manuální lýzu (vyjmutí manuálně rukou).

Placenta accreta (srostlá placenta) znamená hluboké vrůstání do dělohy, od lehčího vrůstu až po celkové vrůstání do svaloviny dělohy až do okolních orgánů. Během těhotenství nepředstavuje žádné potíže.

Normálně přirostlá placenta se během porodu odloučí snadno. Pokud jde ovšem o placentu accreta, jsou ženy vystaveny riziku krvácení během jejího odstranění. Odlučuje se obtížněji, což může trvat více než 30 minut. Při lehce zarostlé placentě se provádí manuální odloučení, manuální lýza placenty od děložní stěny. Při případech zarostlé placenty s těžkým průběhem se provede chirurgický zákrok k zastavení krvácení. Pokud je zcela prorostlá, je nutné provést hysterektomii (odstranění dělohy).

Během těhotenství se placenta accreta obtížněji diagnostikuje. Pokud je již potvrzeno, že zarostla, tak se plánuje císařský řez.

Předčasné odloučení placenty

Ablatio, abruptio placentae praecox je předčasné odlučování placenty ještě před porodem. Vyskytuje se v 1 % porodů. Příčinou mohou být gestózy s onemocněním srdce a ledvin, vysoký krevní tlak nebo úraz v oblasti břicha. Během porodu jej může vyvolat příliš krátký pupečník a následným tahem se začíná odlučovat.

Odloučení může být částečné nebo až úplné. Při mírném odloučení a následném krvácení nemusí být příznaky ani u matky, ani u plodu. U těžkých forem, nejčastěji po úrazech, nastávají příznaky šoku jako bledost, nitkovitý puls nebo nízký tlak. Děloha je bolestivá a napnutá. Léčba vychází z velikosti odloučení placenty, léčí se podáváním léků, klidem na lůžku, ledem na břicho, což zastavuje krvácení. U těžších forem se provede císařský řez.

Insuficience placenta znamená, že má placenta sníženou funkci, nedostatečnou činnost a není schopna dostatečně zásobovat plod. Vyskytuje se u pozdních gestóz, přenášení plodu, diabetes mellitus, při porušení její části. Projevuje se změnou srdečních ozev plodu, zvýšenými pohyby plodu. Při vyšetření plodové vody je voda nazelenalá, zkalená.

Placenta po porodu a její využití

V dnešní době se stále zkoumá působení placentárních kmenových buněk a jejich účinku na léčbu rakoviny, poškozených orgánů a jejich široké využití pro jejich léčivý účinek. Na zpracování placenty existuje několik způsobů. V dnešní době je možné si vyrobit tablety, které obsahují výživné látky.

Cílem je zmírnit poporodní depresi a zlepšit produkci mléka.

Dokonce některé maminky i jedí svou placentu. Připravují z ní pokrmy, využívají vysušenou placentu např. do polévek jako vývar nebo si udělají placentový koktejl. Vyrábí se i různé tinktury nebo esence pro matku a dítě.

O jejích blahodárných účincích ví i kosmetický průmysl. Využívá placentu pro různé přípravky a krémy na pleť pro mladistvější vzhled pleti, který má neuvěřitelné účinky pro své regenerační schopnosti. Také se využívá pro výrobu přípravků proti vypadávání vlasů a balzámů na rty.

Kultura a rituály po porodu placenty

V různých kulturách se s ní zacházelo podle rituálů nebo pověr.

V některých lidových kulturách byla placenta považována také za léčivý prostředek, hlavně u prvorodičky. Potírala se jí znaménka novorozenců, aby zbledla, a ženy ji používaly jako zkrášlovací prostředek. Zvykem bylo i její zakopání na zahradě nebo zahrabání do hnojiště. Někdy byla spálena v bílé pleně, což mělo chránit před vším špatným.

Mayové brali placentu jako mladšího sourozence novorozence. Proto ji balili do banánových listů a časně zrána šli zakopat do džungle na tajné místo, o kterém věděl pouze muž. Vykopal jámu, do které ji vložil, zasypal popelem a položil na ni zrna kukuřice. Poté zahrabal jámu hlínou. Tento rituál Mayové vykonávali proto, aby bůh smrti nesnědl duši dítěte a neublížil rodičům.

Ortodoxní židé neměli zvláštní rituály spojené s narozením dítěte. Jejich víra nemůže využívat části lidských tkání, tak ani placenta se nesměla využít k ničemu. Byla využita jedině při úmrtí novorozence, kdy byla pohřbena s dítětem.

V Tibetu byla placenta s pupečníkem důležitou součástí rituálu. Nejprve ji prohlédl astrolog a určil, v který den byl vhodný k jejímu pohřbení. Zabalili ji do látky a pohřbili hluboko do země na určené místo otcem novorozence, tak aby ji zvěř nevyhrabala. Tento rituál byl vyjádřením úcty celého rodu.