Snížená tělesná teplota: Jaké má nejčastější příčiny? + Hodnoty v tabulce

Snížená tělesná teplota může svědčit o selhání termoregulačních mechanismů v těle. Ale může být způsobena také vnějšími faktory, například teplotou okolí.

Přestože většina lidí má tělesnou teplotu v rozmezí od 36 do 37 stupňů Celsia, běžná hodnota se může u každého lišit a je individuální. Například starší lidé, ale i malé děti mají někdy běžně nižší teplotu a nejde o chorobný stav.

Někdy souvisí teplota těla i s metabolismem v organismu. V klidu je nižší než při aktivitě. V případě snížené teploty vlivem prostředí ale hrozí i problémy.

Podchlazení vlivem vnějšího prostředí

Podchlazení (hypotermie) může způsobit člověku několik problémů. Pokud je způsobena okolní teplotou, dochází při určité hodnotě tělesné teploty k poruchám srdečního rytmu (arytmii).

Může selhat srdce, do organismu se nedostává vlivem snížené srdeční činnosti dostatek kyslíku, a dokonce selhává i samotná termoregulace.

Při nízkých hodnotách teploty okolního prostředí mohou vzniknout na těle omrzliny. Omrzliny vznikají při poškození nízkou teplotou po delší dobu. Mezi velká rizika vzniku omrzlin patří zejména porucha prokrvení končetin.

Nejčastěji vznikají omrzliny na koncových částech těla, na rukou a nohou. Na těch je prokrvení následkem regulačních mechanismů při podchlazení nejslabší. Snížené prokrvení způsobuje ischemické změny a poškození tkáně, a to tehdy, pokud vliv vnějšího prostředí přetrvává.

Pokud tělesná teplota klesá pod 34 stupňů Celsia, dochází k poruchám vědomí. V první řadě jde o kvalitativní (dezorientace) poruchu vědomí, později kvantitativní (spavost až kóma). V pozdější fázi i k selhání krevního oběhu a dýchání.

Právě z tohoto důvodu je snížená tělesná teplota dlouhodobě nebezpečná. Obvykle nedosahuje takových kritických hodnot bez vnějších faktorů, které by mohly způsobit srdeční zástavu nebo dýchání.

Jak ovlivňuje hypotermie tělo

Hypotermie, jak se stav nízké tělesné teploty nazývá, je charakteristická nechtěným poklesem teploty těla pod obvyklou hodnotu běžné teploty člověka. Většinou při ní dochází ke stažení cév, které tak snižují tepelnou ztrátu. Dýchání je rychlejší a mělčí.

Pokud se dostane tělesná teplota až o 4 stupně Celsia pod běžnou hladinu teploty člověka, nastávají nejvážnější příznaky. Patří mezi ně neschopnost řeči, neschopnost pohybu rukou, zmodrání kůže a v buňkách se zastavují metabolické procesy.

Později dochází i k selhávání hlavních tělesných orgánů. Smrt nejčastěji nastává při poklesu vnitřní teploty pod 24 stupňů Celsia.

Tabulka znázorňuje hodnoty tělesné teploty a jejich vztah k tělesným funkcím

+ Naměřili jste si na teploměru teplotu nižší než 35 či mnohem méně? A to i při měření v běžném prostředí, při pokojové teplotě a v případě, že jste nebyli vystaveni chladu?

V této situaci nemusí být problém vaše teplota, ale citlivost teploměru. Digitální teploměr nemusí jednoduše při normální hodnotě citlivě reagovat. Samozřejmě důvodem může být i chybné měření.

Při ostatních měřeních změří zvýšenou teplotu či horečku, ale při teplotě méně než 36 °C nemusí ýt dostatečně citlivý. Zde je spíše otázka na výrobce, jak je daný kus nastaven a schopen přesného měření.

Jaké jsou příčiny podchlazení?

Podchlazení u člověka vzniká následkem působení okolního prostředí. Ale známe i některá onemocnění, která jsou příčinou snížení tělesné teploty.

Mezi chorobné stavy a jiné příčiny, které vyvolávají snížení tělesné teploty, patří:

• hypotyreóza (snížená produkce hormonů štítné žlázy)
• porucha funkce nadledvin
• hypopituitarismus (porucha hypofýzy)
• snížená imunita
• anémie
• hypoglykémie (nižší hodnota cukru v krvi)
• malnutrice (podvýživa)
• intoxikace
• poškození mozku, nádor (porucha funkce hypothalamu)
• úrazy, popáleniny a jiné šokové stavy, při centralizaci oběhu, odkrvení periferních, koncových částí těla
• v některých případech sepse (septický šok), také pro centralizaci oběhu
• některé léky (barbituráty, sedativa)
• přetížení a únava
• alkohol
• drogy

Hypotermie je u dětí nebezpečnější

Malé děti, hlavně novorozenci a kojenci, jsou na ztrátu tepla velmi náchylné. U novorozenců dochází při ztrátě tepla k rychlému poklesu tělesné teploty. Rychle se u nich vyvíjí hypotermie, následně poruchy srdečního rytmu, dýchání. Při přetrvávání dochází i k selhání oběhu a dýchání, a tedy ke smrti.

Proto je důležité, aby bylo novorozené dítě chráněno od ztrát tepla. K největším ztrátám tepla dochází přes hlavičku, samozřejmě i přes končetiny a zbytek těla. Podobně je to ale i u dospělých.

U dětí lze sledovat příznaky hypotermie, jako jsou:

• špatná nálada
• odmítání her
• apatie
• bolest hlavy
• nechutenství

I u dětí může nastat snížení tělesné teploty následkem několika chorobných stavů. Jako je například porucha imunity, nedostatek vitamínu C, anémie, intoxikace, onemocnění štítné žlázy a nadledvin.

Ale většinou je příčina v externích faktorech, do těch patří také:

• dlouhodobý pobyt v chladném prostředí
• nedostatečné oblečení a ochrana koncových částí těla (čepice, rukavice, šála)
• vlhké a mokré oblečení, například po dešti
• i v létě při koupání, odchod z bazénu

Prevence ztrát tepla zahrnuje u malých dětí dostatečné oblečení, a tedy i zahalení hlavičky. Vhodné je bavlněné oblečení, které je vzdušné a nezpůsobuje nadměrné pocení děťátka.

U větších dětí, kromě dostatečného oblečení, je vhodné zvýšit fyzickou aktivitu. Důležitá je samozřejmě také vyvážená a rozmanitá strava, obsahující dostatek vitamínů a stopových prvků.

Problém je také u starších lidí

I starší lidé mají vyšší sklon ke snížení tělesné teploty. Celkově to ovlivňuje pomalejší metabolismus a snížení tělesné aktivity. Se sníženou tělesnou teplotou jsou více náchylnější k nachlazení.

Proto by se měli před vnějšími podmínkami lépe chránit. U starých lidí je normální, že pociťují chlad i během teplých dní.

Alkohol a podchlazení

Při nadměrném požívání alkoholu nastávají potíže proto, že roztahuje cévy. V důsledku roztažení cév dochází k rychlejšímu úniku tělesného tepla.

Přesto může mít člověk pod vlivem alkoholu subjektivní pocit tepla, a to v důsledku metabolismu. Ve skutečnosti u něj ale nastává podchlazení rychleji. Při těžké opilosti je vysoké riziko spavosti, poruchy vědomí a rychlého podchlazení, a tím i zástavy krevního oběhu a dýchání.

Řízená hypotermie

Její využití se uplatnilo v lékařství, aby se zabránilo poškození životně důležitých orgánů. Řízená celotělová hypotermie se využívá i u novorozenců k prevenci poškození mozku.

Při řízené hypotermii se snižuje tělesná teplota na hodnotu 34–32 °C. Při této hodnotě klesá spotřeba kyslíku, snižuje se metabolismus, a to přibližně o 5–8 % při 1 °C. Udržuje se maximálně na 24 hodin. Následně je zapotřebí postupné ohřívání.

Využívá se hlavně při:

• při resuscitaci
• po úspěšné resuscitaci
• při kardiochirurgických zákrocích
• operace mozku
• těžká poranění mozku
• cévní mozková příhoda
• kryoterapie
• otužování
• fyzioterapie