Léčba šoku: Podle druhu + první pomoc, protišoková opatření

Léčba šoku se zaměřuje na odstranění základní příčiny šoku. V případě selhání léčby prvotního problému je šok neřešitelný, prohlubuje se a postupuje do nezvratného stádia.

Při hypovolemickém šoku

Základem je doplnění chybějícího objemu cirkulující krve. V první fázi se volí náhrada roztoky (krystaloidů, koloidy – plasmaexpandery). Označuje se také jako objemová resuscitace.

Podle specifik se může zvolit náhrada krevní plazmy (popáleniny) či krevní erytrocytární masy (při ztrátách hemoglobinu, krvácení).

Při hemoragickém nebo traumatickém šoku je samozřejmě důležité prvotní zastavení krvácení.

Při kardiogenním šoku

V tomto případě je důležitá podpora funkce srdce.

Používají se léky s inotropním účinkem (dopamin, dobutamin), vazopresory (noradrenalin), nitráty (vazodilatancií), diuretika (léky na podporu tvorby moči) a jiné.

Případně se volí PTCA (perkutánní transluminální koronární angioplastika). Zkráceně při infarktu se používá pouze angioplastika či PKI (perkutánní koronární intervence).

Při závažnějším postižení srdečních cév i BYPASS.

Při obstrukčním šoku je stejně nutná urgentní léčba a odstranění příčiny. Její příkladem může být punkce perikardu (odsátí krve z perikardu, která utlačuje srdeční sval), drenáž pneumotoraxu (vzduchu v pohrudniční dutině, který tlačí plíce, cévy a srdce) nebo léčba plicní embolie.

Při distribučním šoku

V tomto případě je volbou doplnění relativní hypovolemie ještě před řešením vazodilatace (rozšíření cév). Ostatní léčba se liší podle konkrétního typu šoku, ať už jde o anafylaktický, septický, či neurogenní.

První pomoc při šoku

Je velmi obtížné a téměř nemožné doporučit obecné zásady při šoku.

Každý šok má jinou příčinu, a tedy i zásady léčby či první pomoc. Vhodná poloha při traumatickém šoku je jiná než při kardiální. Tam pomůže protišoková a jinde zase v polosedě.

1. dbejte na vlastní bezpečnost – bez zachránce není zachráněný
2. přivolejte pomoc – jiný zachránce v okolí a volání na tísňovou linku
3. klid zachránce i zachraňovaného
4. uvolnění těsného oděvu
5. při krvácení – zastavení viditelného vnějšího krvácení
6. poloha
   • při krvácení protišoková poloha
     • v poloze vleže na zádech + zvednutí dolních končetin nad rovinu, do asi 30 cm nad podložku
   • při kardiální (srdeční) příčině v polosedě
   • jiná vynucená poloha, kterou si postižený udržuje či vynucuje sám
7. sledování a kontrola vědomí a dýchání
8. pátrání po jiných potížích, příkladem může být i znehybnění zlomenin
9. udržování tepla – zabránění podchlazení
10. nedávat nic do úst – ani vodu, jídlo či léky
11. při anafylaktickém šoku, alergii aplikovat Epipen - pokud ho má alergik u sebe
12. v bezvědomí a nepřítomnosti dýchání provádět kardiopulmonální resuscitaci
    • kardiopulmonální resuscitace – komprese hrudníku, jako náhrada funkce pumpy
    • na tísňové lince pořadí a navedou na správný postup

Šok a protišoková pravidla

V případě šoku se používají také protišoková opatření.

Tabulka uvádí protišoková opatření