Jaká je léčba šilhání? Cvičení až operace

Základem léčby je včasná diagnostika, která hlavně při šilhání v dětství zachrání dítěti zrak před tupozrakostí.

Hlavním pilířem je strabologické vyšetření, na jehož základě se určuje forma, postavení očí, jejich pohyblivost (motilita).

Hodnotí se i zraková ostrost. Při formách, které zahrnují refrakční vady, je možno buď zčásti, nebo úplně odstranit odchýlené postavení očí brýlemi. Koriguje se tím refrakční vadu očí. Využívá se korekce buď brýlemi, nebo čočkami.

Pomohou oční cvičení, náplast, léky (jako například oční kapky a masti, injekce botulotoxinu)...

U dětí pomáhá cvičení oka, zakrývání si silnějšího oka okluzorem a trénování toho slabšího. To má upevnit a posílit jeho pohyblivost, a zabránit tak lenosti.

Cílem léčby je navodit paralelní postavení oči a zajistit tak binokulární vidění.
Navíc kromě binokulárního vidění se navrátí i sebevědomí dítěte či dospělého.

Pokud není ani toto řešení dostačující (a hlavně v dospělosti) nastupuje chirurgická léčba. Ta je v dnešní době na vysoké úrovni a dokáže pomoci člověku navrátit paralelní postavení očí.

V dospělosti je nutné a účinné jedině operační řešení.
Cviky na šilhání nejsou účinné.

Věk není pro operaci limitující.

Metodou je zákrok, který má buď oslabující, nebo posilující účinek na okohybné svaly. Využívá se například laser nebo operační léčba změny délky svalů, která se provádí v celkové anestezii, aplikují se při ní rozpustné stehy.

Ptáte se na věk, v jakém se provádí operace? 
Závisí na zhodnocení lékaře a stupni, formě a závažnosti šilhání... 
+ Operovat se dá v každém věku...

Operační řešení je přibližně na 90 % úspěšné napoprvé. Přibližně 10 % ovšem musí absolvovat druhý zákrok, a to nejdříve po 6 měsících.

Jak na přesnější nápravu šilhání?

Vhodnou metodou je forma nastavitelných stehů. Jejich výhodou oproti pevným stehům je, že v době po zákroku se dá se stehem manipulovat.

Na svalu jsou upevněny tak, aby se daly podle potřeby nějaký čas uvolnit nebo utáhnout. Tak je možné vykorigovat rozsah vychýlení oka co nejpřesněji.

V některých případech se korekce provede méně dostatečně nebo právě více než by bylo třeba.
Při použití pevných stehů se s nimi však již nedá následně manipulovat.
Tato metoda myslí právě na tento stav.
To je její velkou výhodou.

Rekonvalescence po operačním zákroku je několik týdnů. Hlavně je nutné co nejvíce odpočívat a udržovat se v čistotě (jako prevence infikování rány). Následující týden až dva je režim volnější, hojení nicméně pokračuje.

Celkově je třeba omezit fyzickou aktivitu přibližně na měsíc.

Zákrok má navrátit člověku schopnost vykonávat každodenní aktivity a má zvýšit komfort při nich. Příkladem jsou obyčejné a zdravému člověku všední věci, jako třeba prostorová orientace, čtení, sledování televize, sportování nebo i řízení auta.

Pokud se strabismus neléčí, hrozí:

• tupozrakost – líné oko (amblyopie)
• rozmazané vidění
• dvojité vidění
• porucha prostorového vidění
• porucha zraku až slepota na oslabené oko (mozek oko vypne)
• zvýšená námaha a únava očí
• celková únava
• bolest očí a hlavy
• psychická zátěž (úzkosti, deprese) a snížení sebevědomí