Léčba proleženin: Léky, antibiotika i lokální léčba a ošetření

Při podezření na začínající dekubit je třeba rychle zavést opatření. Tím je odstranění zvýšeného tlaku na danou lokalitu. K tomu pomůže pravidelné polohování, ale hlavně antidekubitní pomůcky, polohovatelná postel a pokud možno také mobilizace pacienta.

Důležitá je také vhodná postel a ložní prádlo. Při polohování, manipulaci s člověkem je důležitá i správná technika při zvedání. Jinak je riziko vzniku třecích či střižných proleženin.

Mezi pomůcky v boji proti proleženinám patří například:

• molitanové podložky (válečky, kruhy)
• antidekubitní matrace, které mohou být naplněny vzduchem nebo jiným materiálem
• vzduchová matrace s kompresorem
• podložka, plachta, přikrývka z ovčího rouna, zajistí prodyšnost, odvádění vlhkosti
• podložka ze syntetického rouna
• polštářky, které mohou být také vzduchové, ale také želatinové, s granulemi
• hrazdička

Pro pokožku je významná dostatečná hygiena, čistota. Rizikem jsou hlavně inkontinence moči a stolice. Moč a stolice působí agresivně na kůži a urychlují vznik dekubitů. Kůže nesmí být ani vlhká, ale ani příliš suchá. Má být ošetřována a masírována.

Léčba se zaměřuje na léčení ran. Fáze hojení má tři části, a to jsou:

1. fáze čištění (exsudace), když může být přítomno nekrotické překrytí, povlak je bílošedý či zeleno hnědý a zapáchá
2. fáze granulace, ve které je spodina sytě červená, a vřed se vyplňuje granulační tkání
3. fáze epitelizace, když z okrajů defektu vyrůstá nový epitel, který kryje granulační tkáň

V léčbě je dále velmi důležitá dostatečná výživa člověka. Dekubitus může být příčinou nedostatku bílkovin. Doplňují se tedy bílkoviny, ale také vitamíny a minerály. Nejdůležitější je vitamin C a zinek.

Co pomůže proti dekubitům?

Farmakologická léčba ve formě antibiotik se využívá tehdy, pokud je prokázáno mikrobiální infikování rány bakteriemi a jejich citlivost na správná antibiotika. Podávají se celková antibiotika.

Důležitá je samozřejmě také lokální léčba. Využívají se proplachové roztoky (fyziologický, jódový, Ringerův roztok, manganistanový roztok). Nevhodné jsou agresivní roztoky, které mohou škodit pokožce a procesu hojení rány.

Ošetřování rány musí probíhat opatrně a v zásadách asepse (opatření před infikováním rány). Po opláchnutí rány a dezinfekci se aplikují různé přípravky, které mají zaručit hojení rány. Příkladem jsou lokální antiseptika, různé obvazy a filmy.

Přípravků na léčbu dekubitů je mnoho. Jejich vhodnost a správný typ a kombinaci je nejlepší konzultovat s lékařem. Například i s chirurgem. Chirurgické ošetření (odstranění nekrotické tkáně) je nutné v případě 3. a 4. stadia. Příkladem jsou antiseptické obvazy, neadherentní obvazy, obvaz a aktivním uhlím, hydrogel, hydrokoloid, krytí se stříbrem, pěnové krytí, film, silikonové mřížky, alginátové obvazy.

Včasná a vhodná léčba je zárukou úspěchu v boji proti dekubitům. Nejlepší je samozřejmě zhodnocení rizika a předcházení jeho vzniku. Při léčbě se hodnotí celkový stav pacienta (Nortonova škála). Důležitý je správný režim ošetřování rány (ne každý den, určuje odborník) a také rehabilitace.