Léčba erysipelu, růže: Léky, antibiotika a lokální masti

Léčba erysipelu musí být komplexní. Základem je antibiotická terapie.

Obecně se při léčbě erysipelu dodržují následující zásady:

1. antibiotická léčba
2. hydratace pacienta
3. tlumení bolesti
4. prevence recidiv
5. prevence tromboembolické nemoci

V případě nekomplikovaného erysipelu je lékem první volby penicilin G.

Při alergii na penicilin se při léčbě erysipelu používají následující přípravky:

• makrolidy (azitromycin)
• chinolony (ciprofloxacin, levofloxacin)
• linkosamidy (klindamycin)

V případě anamnézy nezávažné alergické reakce na penicilin nebo alergie i na jiná antibiotika můžeme zvážit podání cefalosporinů (cefalexin, cefadroxil, cefuroxim).

V praxi lékař volí perorální nebo parenterální podání léku podle závažnosti a místa postižení. Například v lehčích případech se antibiotika podávají perorálně. U rozsáhlejšího erysipelu se antibiotika podávají intramuskulárně nebo intravenózně.

Parenterální léčba je vhodná u pacientů, u nichž se erysipel vyskytuje na specifických místech (obličej). Parenterální léčba je indikována u všech imunosuprimovaných pacientů (po transplantaci, neutropenie, hematologické onemocnění, HIV pozitivita).

U pacientů dochází ke zlepšení stavu za 24 až 48 hodin po zahájení léčby antibiotiky s baktericidním účinkem. Pokud jsou zvolena antibiotika s bakteriostatickým účinkem, dochází ke zlepšení za 3 až 4 dny.

Pacienti by se neměli znepokojovat, když si všimnou výrazného zarudnutí postižené oblasti. Takový stav je způsoben zničením patogenu a uvolněním enzymů, které podporují rozvoj zánětu.

Antibiotika s bakteriostatickým účinkem zastavují růst a množení mikrobiálních buněk (chloramfenikol, tetracykliny, makrolidy, linkosamidy a další).

Antibiotika s baktericidním účinkem usmrcují mikroorganismy (beta-laktamová antibiotika, aminoglykosidy a další).

Antibiotická léčba by měla trvat nejméně 10 dní až do vymizení zarudnutí a zánětu. Při rozsáhlejším nálezu a pomalejším odeznívání příznaků lze léčbu prodloužit na 15–17 dní.

Po ukončení antibiotické léčby je vhodné provést kontrolní vyšetření (za 1–2 týdny).

Lokální léčba

Nedílnou součástí úspěšné léčby je klid na lůžku, imobilizace pacienta a udržování postižené části těla ve zvýšené poloze. Spaní na opačném boku (při lokalizaci v obličeji) snižuje otok a zmírňuje bolest.

Lokální léčba je podpůrná.

Aplikují se zejména studené obklady a protizánětlivé masti. Ty zmírňují pocity pálení a napětí. Lokální aplikace antiseptik zabraňuje vzniku sekundární (obvykle stafylokokové) infekce.

V praxi se používají vlhké obklady s dezinfekčním roztokem. U gangrény je často nutná nekrolytická léčba a chirurgické ošetření.