Léčba vztekliny – lze ji léčit?

V současné době bohužel není k dispozici žádná schválená farmakologická léčba. Jedinou možností, jak pacienta farmakologicky zachránit, je tzv. postexpoziční profylaxe.

Pokud se již objevily první příznaky vztekliny, je vhodná paliativní péče.

V USA byl kdysi zaznamenán úspěch při léčbě pomocí "Milwaukeeského protokolu". Ten zahrnoval lékařsky navozené kóma a podávání antivirotik. Postupem času se však ukázalo, že není vhodné, aby pacienti se vzteklinou byli v anestezii. Tento protokol se nyní používá jako poslední možnost léčby.

Jakmile je podezření na kousnutí infikovaným zvířetem, je třeba ránu řádně vyčistit a vydezinfikovat.

Okamžité čištění vodou a mýdlem, dezinfekčním prostředkem, povidon-jodem po dobu minimálně 15 minut výrazně snižuje riziko vztekliny.

Při čištění je třeba zabránit kontaminaci místa poranění nebo zvětšení rány. Tím se zabrání rychlejšímu odstředivému šíření viru.

Na závěr ošetření se přímo do rány vstříkne imunoglobulin proti vzteklině.

Doporučuje se také podání antibiotik jako prevence bakteriální superinfekce a specifická profylaxe tetanu.

Paliativní péče

Pokud je pacient přijat do nemocnice s podezřením na vzteklinu nebo s potvrzenou diagnózou vztekliny, měl by být umístěn do oddělené klidné místnosti se zatemněnými okny.

Měla by být podána symptomatická léčba, zejména antipyretika proti horečce, analgetika proti silné bolesti, sedativa ke zklidnění zmateného pacienta a přiměřená intravenózní hydratace.

Důležitou součástí je také fyzická a emocionální podpora.

Nemocniční personál, který byl v kontaktu se vzteklým pacientem, nemusí podstoupit postexpoziční profylaxi. Ta je nutná pouze v případě, že došlo ke kousnutí, kontaktu se sliznicí nebo otevřenými ranami personálu, které mohly být kontaminovány buď slinami, tekutinou nebo mozkovou tkání postiženého pacienta.