Léčba rakoviny kostí: operace, radioterapie a chemoterapie, léky

Účinná léčba kostních nádorů vyžaduje zejména mezioborovou spolupráci.

Do multidisciplinárního přístupu jsou zapojeni pediatři, praktičtí lékaři, ortopedi, patologové, onkologové, radiologové a specialisté na rehabilitaci a fyzioterapii.

Samotná léčba nádorů pohybového aparátu zaznamenala za posledních 40–50 let pokrok a změnu přístupu. To zlepšilo šanci na přežití a prognózu pacientů.

Nové poznatky o maligní transformaci buňky poskytují terapeutické možnosti pro genetické inženýrství.

Cílem léčebných režimů je radikální odstranění primárního nádoru. Často se provádí v kombinaci se systémovou chemoterapií a/nebo radioterapií.

Často se před samotnou operací podává tzv. neoadjuvantní chemoterapie, která má nádor zmenšit.

Chirurgický přístup může vyžadovat spolupráci ortopeda a cévního chirurga, hrudního chirurga nebo plastického chirurga. Neúplné odstranění nádoru zanechává vysoké riziko recidivy.

V současné době chirurgické techniky výrazně pokročily. Nepředstavujte si hned radikální amputaci.

U nádorů končetin je většina pacientů schopna podstoupit tzv. končetiny šetřící operaci. Při této operaci je postižená část kosti odstraněna až na zdravou tkáň a nahrazena protézou. Po operaci je velmi důležitá důkladná rehabilitace pacienta.

U některých pacientů může být nutná amputace končetiny. Nejčastěji jsou to pacienti s velkým nádorem nebo agresivním, rychle se šířícím nádorem, který nelze bezpečně odstranit.

Mezi používaná chemoterapeutika patří např. metotrexát, doxorubicin, cisplatina, karboplatina, ifosfamid, topotekan atd. Podávají se podle standardních mezinárodních protokolů podle konkrétního typu nádoru.

Radioterapie má důležitou roli v léčbě kostního karcinomu (např. pomáhá zlikvidovat rezidua po operaci) a v prevenci komplikací. Její terapeutické využití v počáteční léčbě je u některých typů omezené. Například osteosarkom je vysoce radiorezistentní.

Terapie kostních metastáz rovněž vyžaduje multidisciplinární přístup.

Kostní metastázy, pokud nedojde k útlaku míchy nebo patologické zlomenině, lze významně ovlivnit protinádorovou a antiresorpční léčbou. Tímto způsobem je zachována mobilita a soběstačnost pacientů.

Lepší prognózy je dosaženo, pokud není přítomno velké množství kostních metastáz, pokud nejsou spojeny s metastázami do jiných systémů a pokud je zjištěno primární nádorové ložisko.

V léčbě kostních metastáz se používají bisfosfonáty (např. pamidronát, kyselina zoledronová atd.) a cílená léčba monoklonální protilátkou denosumabem, analgetika, radioizotopy, zevní radioterapie, ortopedické a chirurgické zákroky.