Jak se léčí astma? První pomoc při záchvatu (inhalátor, sprej)

Samotná farmakologická terapie je jen menší částí úspěchu v kompenzaci astmatu.

Pokud je pacient neukázněný a není schopen změnit svůj životní styl s ohledem na svou diagnózu, nejsou léky dostatečnou zárukou potlačení projevů a eliminace četnosti jejich výskytu.

Nefarmakologická léčba astmatu

Nefarmakologická léčba astmatu znamená snahu zmírnit a eliminovat projevy onemocnění bez použití medikamentů a předcházet tak záchvatům.

Je přednostně zaměřena na eliminaci škodlivých látek a alergenů, které indukují podráždění průdušek a vyvolávají zánět (bronchospasmus).

Astmatici by se měli vyhnout:

  1. zdržování se v prašném a znečištěném prostředí
  2. zdržování se v chladném prostředí (vnější prostředí v zimním období, chladírenské boxy)
  3. zdržování se v infekčním prostředí (nemocnice, kontakt s nemocným pacientem)
  4. aktivnímu, ale i pasivnímu kouření
  5. vystavování se výparům z chemikálií (barvy, odlakovače, dezinfekční prostředky)
  6. kontaktu s potvrzeným alergenem (léčivo, potravina)
  7. zvýšené fyzické námaze (excesivní sportovní výkony)
  8. psychickému vypětí (stres, extrémní emocionální napětí, rozčilení)

Farmakologická léčba astmatu

Po maximální možné eliminaci výše uvedených negativních faktorů je farmakologická léčba astmatu většinou úspěšná a astma je dobře kompenzované.

Onemocnění jako takové se vyléčit nedá. Je však možné ovlivnit četnost záchvatů, jejich dobrou reakci na farmaka, a tak zabránit progresi onemocnění.

Léčba astmatu je zaměřena na odstranění obou složek astmatu, a to na uvolnění brochospasmu a na léčbu zánětu.
Zánět pacient nemusí pociťovat. Pokud ovšem není správně léčen, může způsobit změny na plicích. Proto by se neměl podceňovat.
Bronchospasmus je typický pro akutní ataku onemocnění, která se projevuje dušením. Pacient je v takovém případě nucen léky užít.

Tabulka se základním dělením léků podle mechanismu jejich účinku:

Léky uvolňující bronchospasmus Léky potlačující zánět
inhalační β2-mimetika s krátkodobým účinkem inhalační anticholinergika systémové kortikoidy inhalační a systémové kortikoidy kromony antilrukotrieny bronchodillatancia s dlouhodobým účinkem

První pomoc, když nastane astmatický záchvat. Jak na to?

Co dělat, když nastane astmatický záchvat?

Hlavně nepanikařte!

Astmatický záchvat vzniká u pacienta, u kterého došlo ke kontaktu s alergenem. Dochází k zánětlivé reakci a sliznici průdušek a k jejich zúžení. Vzniklá obstrukce mu brání v dýchání.

Zde je postup, co dělat a jak pomoci pacientovi, když se objeví astmatický záchvat:

  1. V úvodu je třeba uklidnit pacienta, aby se zabránilo ztrátám kyslíku (někdy i zachránce).
  2. Postižený člověk musí zaujmout klidovou polohu pro usnadnění dýchání (ortostatická poloha). To znamená posadit ho do mírného předklonu a opřít lokty o stůl nebo jinou pevnou oporu. Jedná se o nejefektivnější polohu pro volné pohyby hrudníku a dýchání.
  3. Je potřeba zajistit dostatek čerstvého vzduchu (otevřete okno, vyneste pacienta na čerstvý vzduch).
  4. Pro usnadnění dýchání a krevního oběhu je přínosné uvolnit těsný oděv kolem krku a pasu (kravata, pásek...).
  5. Je třeba použít inhalátor, který musí mít astmatik vždy u sebe. Pokud obvyklá dávka nestačí, je možné zvýšit dávku kortikoidů opětovným použitím inhalátoru v sprejové formě. Užití tablet nemá při akutním stavu význam (pozdní nástup účinku).
  6. V případě progrese stavu navzdory léčbě je nutné volat záchrannou službu. V případě selhání dýchání a oběhu zahájit resuscitaci do příjezdu záchranářů
fsdílet na Facebooku