Nejčastější příčiny hučení v uších? Najdete je zde na jednom místě

Hučení v uších či pískání je mnohdy doprovázeno i bolestmi hlavy či závratěmi. Někdy je příčina zřejmá, jindy si nad ní lámou hlavu i odborníci.

Tinnitus auris (lat. tinnire – zvonit, pískat ⁄ auris – ucho) je nepříjemný zvuk vnímaný pouze samotným pacientem. U každého jednoho má různou intenzitu, frekvenci a také specifika zvuku jsou různá. Tinnitus je příznakem, nikdy ne onemocněním. V tomto článku naleznete situace a nemoci, pro které je hučení v uších téměř nedílnou součástí.

Co je tinnitus?

Tinnitus auris je subjektivní akustický fenomén vnímaný pouze samotným pacientem. Každý nemocný slyší zvuky jiným způsobem. Jednotlivec při recidivě tinnitu vnímá zvuk konzistentně stejně (šelest, šustění, šumění, pískání, zvonění, hučení). Bývá různé intenzity, trvání a frekvence.

Šíření zvuku

Zvuk je mechanické vlnění (kmitání) šířící se v hmotném prostředí, které vyvolává zvukový vjem (výjimkou jsou halucinace). Za vodič pokládáme převážně vzduch (ale také kapalné a pevné prostředí). Vodič spojuje zdroj zvuku s přijímačem (v našem případě uchem).

K vyjádření intenzity hluku používáme jednotku decibel. Za lidský práh slyšitelnosti považujeme 0 dB. Šeptání je zvuk odpovídající asi 50 dB, provoz a hlasitý výkřik se pohybují asi od 80 do 100 dB. Zvuky nad 100 dB jsou již pro lidské ucho nepříjemné.

Sluchový aparát

Ucho se skládá ze tří základních částí. Chrupavčitá část – ušní boltec (auricula) – spolu s vnějším zvukovodem tvoří takzvané vnější ucho. Uzavřený prostor ve spánkové (temporální) kosti se samotným sluchovým ústrojím vytvářejí vnitřní ucho. Tyto dvě vzájemně na sebe navazující části odděluje oválná vazivová blána zvaná bubínek (membrana tympani).

Za ním se nachází středoušní dutina (cavum tympani), ve které jsou tři sluchové kůstky (třmínek - stapes, kovadlina - incus a kladívko - malleus). Středoušní dutina patří již ke střednímu uchu, které je spojeno s nosohltanem Eustachovou trubicí.

Uvnitř temporální kosti je zcela uzavřený prostor, ve kterém se nachází samotné sluchové ústrojí – hlemýžď (kochlea). Ve hlemýždi je Cortiho orgán. Právě v Cortiho orgánu jsou receptory sluchu.

Nejpravděpodobnější příčiny vzniku tinnitu

Tento akustický fenomén se vyskytuje pravidelně v některých stejných situacích a při některých stejných onemocněních u různých lidí. Je to nepřehlédnutelný fakt, který nám dovoluje předpokládat, že právě tyto chorobné stavy a vystavení se rizikovým situacím jsou příčinou jeho vzniku.

Akustické (zvukové) trauma

Jako chronické akustické trauma se označuje poškození sluchu chronickým hlukem a vibracemi. Většinou se vyskytuje u lidí pracujících dlouhodobě v nevhodném pracovním prostředí, kde jsou vystaveni permanentním, přetrvávajícím zvukovým impulsům silnější intenzity. Postupně dochází k chronickému poškození sluchu. Většině takových poruch a ztrát sluchu předchází tinnitus.

Rizikové skupiny lidí jsou pracovníci, kteří jsou při výkonu svého povolání vystavováni nadměrné hlukové zátěži nad 60 dB.

Ideální akustická zátěž pracovního prostředí by měla být 40 dB a tuto hodnotu by neměla přesahovat. Patří sem například ti, kteří pracují v nočních podnicích, s motorovými pilami, s bruskami a jinými hlučnými nástroji.

Akutní akustické trauma je nečekaný, rychlý zvukový impuls velmi silné intenzity (více než 100 dB). Je krátkého trvání. Vzniká náhlá změna tlaku působícího na ušní struktury a hrozí vznik trvalého tinnitu. Kromě hučení v uších může dojít k trvalým poškozením sluchu (výstřel, exploze) či k úrazu z náhlé změny tlaku.

Pokud je zvuk intenzivní (180 dB), dochází k poškození bubínku až k jeho ruptuře (prasknutí).

Barotrauma (trauma způsobené tlakovou vlnou)

Barotrauma znamená mechanické poškození orgánů následkem tlaku vzduchu. Tlak působí na jinak nestlačitelné orgánové struktury, čímž způsobuje jejich poškození. Většinou probíhá současně spolu s akustickým traumatem, protože například exploze bomby je vždy doprovázena zvukem i zvýšeným tlakem.

Ušní barotrauma zahrnuje poškození až prasknutí bubínku, posunutí sluchového ústrojí (vražení třmínku do vestibulárního prostoru, zlomenina ušních kůstek), poškození mozku (lacerace mozku, otok, krvácení).

Onemocnění ucha

• Mazová zátka (cerumen) se může vytvořit v uchu při nadprodukci ušního mazu, ale i při nedostatečné hygieně či nesprávném čištění ucha (například vatovými tyčinkami). Na blánu bubínku se lepí maz. To může způsobit zalehnutí v uchu, dočasné jednostranné zhoršení sluchu a tinnitus.

• Poškození bubínku vzniká jako následek akustického zvukového traumatu, barotraumatu, mechanickým poškozením/propíchnutím bubínku při čištění uší, ale při úrazu ucha. Může dojít v lepším případě k hučení v uších, krvácení.

V horších případech může pacient trvale ztratit sluch na postižené straně.

• Zánět středního ucha (otitis media) je akutní infekční onemocnění středního ucha způsobené převážně bakteriemi, vzácně viry. Je velmi typické pro dětský věk. Onemocnění se projevuje silnou bolestí ucha (někdy bilaterálními bolestmi), hlavy, hnisavým výtokem z ucha, poruchou sluchu, tinnitem, celkovou slabostí a horečkou.

• Zánět vnitřního ucha (labyrinitis) je vzácnějším, ale také vážným onemocněním vnitřního ucha. Na rozdíl od otitidy se vyskytuje převážně v dospělém věku. V vyvolávajícím infekčním agens dominují viry (nejčastěji herpetické). Může vzniknout také jako sekundární komplikace úrazů hlavy. Projevuje se bolestmi hlavy, závratěmi, nevolností, zvracením, hučením v uších, poruchami rovnováhy a jednostrannou poruchou sluchu až hluchotou.

Většina těchto zánětů nezanechává trvalé následky.

• Otoskleróza znamená změnu kostního pouzdra ve vnitřním uchu následkem poruchy metabolismu. Kůstky vnitřního ucha (třmínek, kovadlina, kladívko), které za běžných okolností přenášejí zvuk, se stávají nepohyblivými. Tinnitus bývá někdy prvním příznakem tohoto procesu.

Následně dochází k jednostrannému až oboustrannému zhoršování sluchu.

• Onemocnění Eustachovy (sluchové) trubice. Do této kategorie spadají bakteriální záněty. Většinou jsou přenesené z nosohltanu, který tato čtyřcentimetrová trubice spojuje se středním uchem. Zánět se může rozšířit i na střední ucho. Projevuje se zalehnutím v uších, tinnitem a bolestmi. I jiná onemocnění této trubice se projevují podobně.

Jedná se například o její zúžení, obstrukci, alergický zánět, nádor a jiné.

Neurologické příčiny

• Vestibulární syndrom je souborem příznaků, který vzniká z více příčin při poruše vestibulárního aparátu sloužícího k zajištění rovnováhy.

Při poruše vestibulárního aparátu bez ohledu na důvod, pro který se vytvořil, dochází k závratím. Ty mohou být doprovázeny tinnitem, nevolností, zvracením, celkovou bledostí pacienta a studeným potem.

• Meniérova choroba označuje onemocnění vnitřního ucha, při kterém dochází k přetlaku jeho tekutiny. Konkrétně se jedná o zvýšení tlaku v endolymfatickém systému vnitřního ucha.

Stav se vyznačuje silným vertigem (závraťový syndrom) v atacích, kterým předchází aura. Vyskytuje se pocit plnosti v uchu, jednostranný tinnitus na postižené straně a stejně tak jednostranné poruchy sluchu (hypacusis).

• Cévní mozková příhoda nebo i mozkový iktus, mrtvice, apoplexie patří mezi civilizační onemocnění. Vzniká ucpáním mozkové cévy krevní sraženinou, s následným nedokrvením části mozku a jeho následným infarktem – ischemická mrtvice. Známe také hemoragickou mrtvici, ke které dochází následkem ruptury mozkové cévy s jejím dalším krvácením a tlakem na mozkový parenchym.

Obě se mohou manifestovat bolestmi hlavy, závratěmi, tinnitem, poruchou zraku na jedné straně, ochrnutím poloviny obličeje a těla, ztíženou řečí, dezorientací a poruchami vědomí. Příznaky jsou individuální u každého jedince v závislosti na velikosti cévy, typu cévní příhody a části mozku, kterou postihuje.

• Skleróza multiplex nebo i roztroušená mozkomíšní skleróza má dosud neobjasněnou příčinu. Pravděpodobně se jedná o autoimunitní onemocnění centrální nervové soustavy, při kterém vlastní imunitní systém napadá myelinové pochvy mozkových a míšních nervových vláken. Projevuje se zhoršováním neurologických funkcí nemocného, ​​nestabilitou emočního stavu, svalovou slabostí často s křečemi, poruchami koordinace a pohybů.

V mnoha případech se dostaví vertigo, poruchy zraku a sluchu, v některých případech doprovázené hučením v uších.

• Nádor VIII. hlavového nervu (neurinom akustiku) je nádorové onemocnění postihující akustický nerv. Svým růstem a tlakem na okolí způsobuje poruchy sluchových drah v mozku. Projevuje se tlaky v postižené oblasti, bolestí, poruchami sluchu různého stupně v závislosti na velikosti tumoru, tinnitem.

V pozdějších stádiích se přidružují celkové symptomy typické pro většinu onkologických onemocnění.

• Neuroinfekce je souhrnný název pro bakteriální, ale i virové infekce nervové soustavy. Řadíme sem zánět mozku (encefalitidu), zánět mozkových blan (meningitidu) nebo jejich kombinovaný zánět zvaný meningoencefalitida. Jedná se o závažné infekce. Mohou končit fatálně, pokud nejsou zdiagnostikovány včas a není zahájena správná léčba.

Projevují se silnými bolestmi hlavy, opozicí šíje, vertigem, tinitem, fotofobií, nevolností, zvracením, vysokými horečkami, zimnicí, pocením a celkovou slabostí a alterací vědomí.

Kardiovaskulární příčiny

• Arteriální hypertenze nebo zvýšení krevního tlaku je známá jako nemoc, ale vyskytnout se může i jako sekundární příznak jiného onemocnění nebo psychického stavu. Za vysoký krevní tlak považujeme hodnotu >140/90 torr. Při vzestupu tlaku pociťuje pacient bolesti hlavy, závratě, tinnitus, nevolnost, zvracení, subjektivní pocit zhoršeného dýchání. Bývá červený v obličeji a má návaly horka, pocení, bušení srdce.

U každého pacienta je soubor příznaků individuální a nemusí se objevit všechny.

• Zvýšený nitrolební tlak pozorujeme u některých chorobných stavů jako sekundární příznak. Mozek kromě toho, že je chráněn lebkou, je umístěn v mozkomíšní tekutině pod určitým tlakem. Vlivem úrazů, intoxikací, zánětů nebo jiných onemocnění, například hydrocefalus, se tento tlak zvyšuje.

Nemocný pociťuje silné tlakové, difúzní (celoplošné) bolesti hlavy, závratě, tinnitus, poruchy zraku případně mžitky před očima, tlak nebo bolesti v očích a jiné.

• Ateroskleróza mozkových tepen je chronické onemocnění tepen, ve kterých se ukládají tukové částečky a tvoří se takzvaný aterosklerotický plát. Lumen (průsvit, průměr) cévy se zužuje, což má za následek nedostatečné prokrvení mozku (mozková hypoxie). Stav bývá komplikován i zachycením krevní sraženiny na plátu. To vede k opětovnému zúžení cévy.

Projevuje se dezorientací, poruchami vědomí, psychického stavu, bolestmi hlavy, vertigem, tinnitem.

• Cévní malformace se vyskytují již v dětském věku. Do této kategorie patří hemangiomy a ostatní cévní malformace. Mohou postihovat kteroukoli cévu, v kterékoli části těla. Nejnebezpečnější jsou vysokoprůtokové, ve kterých krev teče rychle a pod vysokým tlakem. Způsobují bolesti a krvácení.

Příznaky se jinak liší na základě jejich lokalizace.

• Aneurysmata jsou tepenná vyboulení – rozšíření. Céva se dokáže roztáhnout až o 1,5násobek své normální tloušťky. Častou příčinou je oslabení cévní stěny například aterosklerotickým procesem, přetrvávajícím vysokým krevním tlakem nebo i kouřením. Přítomnost aneurysmatu lze považovat za vážný stav, jelikož jsou postiženy největší cévy, tepny. Oslabená stěna může prasknout a hrozí riziko velkého krvácení.

Aneurysma v uzavřeném prostoru lebečním způsobuje tlak na okolí, bolesti hlavy, závratě, poruchy zraku v závislosti na jejím přesném umístění, poruchy sluchu s možným tinnitem.

Onemocnění kostí

• Onemocnění zubů, převážně záněty dásní, záněty zubních nervů a zubní kazy, zná asi každý. Bolest zubu umí být často silné až nesnesitelné intenzity, trhavého charakteru s vyzařováním do ucha, půlky hlavy nebo i celé hlavy. Je doprovázena lokálním otokem, někdy s hnisavým procesem v oblasti zubu či abscesem.

Nemocný je atakován nejen bolestmi, ale i brněním postižené části, zalehnutím v uchu, šuměním v uších, vertigem či mžitky před očima.

• Onemocnění páteře, hlavně krční, mnohdy potrápí silnou bolestí. Ta vyzařuje do okolí. V případě vyzařování do hlavy se jedná o takzvaný cervikokraniální syndrom (CC syndrom).

Dominuje při něm bolest hlavy, která bývá pulzující a intenzivnější než bolest páteře. Přidávají se závratě, pocit na omdlení, zalehnutí v uších, šumění v uších, nauzea, pocení, zvracení.

Pagetova choroba patří mezi onemocnění kostí, pro které je charakteristickým znakem jejich místní remodelace. Až 70 % případů onemocnění probíhá bez příznaků. V některých případech pociťuje pacient bolesti v postižené oblasti vlivem tlaku deformované kosti. Pokud je postižena lebeční část, v popředí jsou bolesti hlavy, někdy se zvětšením jejího obvodu a projevy z útlaků regionálních nervů.

Jedná se například o sluchový nerv (poruchy sluchu, hučení v uších), zrakový nerv (poruchy vidění), okohybný nerv (poruchy pohybů očí), obličejový nerv (ochrnutí půlky obličeje) a jiné.

• Nádory kostí se podobně jako u Pagetovy choroby mohou vyskytovat v kterékoli části kostního skeletu. V případě postižení lebky se projevují stejně jako Pagetova nemoc. Příznaky jsou způsobeny tlakem na mozek, jeho cévy a nervy.

Úrazy

• Otřes mozku (commotio cerebri) je nejběžnějším stavem po úrazech hlavy. Jedná se o přechodné, funkční poškození, jehož příznaky většinou odezní během 24 hodin. Po silnějším nárazu má zraněný bolesti hlavy, dunění v hlavě, pocit plné nebo nafouknuté hlavy, šumění v uších.

Tyto příznaky jsou doprovázeny i vegetativními projevy jako například nevolnost, zvracení, bledost s výrazným pocením.

• Poranění mozku jsou variabilní. Úrazy hlavy a lebky probíhají od méně závažných až po smrtelné. Jedná se hlavně o stlačení mozku, laceraci mozku, poškození mozkového parenchymu, jeho rupturu až mozkové krvácení. Jejich společným znakem je bolest hlavy, závratě, nevolnost, zvracení.

Podle závažnosti stavu se přidávají poruchy zraku, sluchu (tinnitus), vědomí.

• Krvácení do mozku je nejzávažnější poúrazovou komplikací. V závislosti na intenzitě krvácení a místě vzniku krvácení se projevuje stejnou symptomatologií, jaká je popsána obecně při poraněních mozku. Mozkové krvácení je život ohrožující stav. Hučení v uších je zanedbatelné. V závislosti na rychlosti krvácení stav progreduje. V mozku dochází k ireverzibilním změnám (nezvratným) a stav mnohdy končí smrtí.

• Zlomeniny báze lebeční vznikají jen při závažných úrazech, jako jsou dopravní nehody nebo pády z výšky. Při její fraktuře je jisté, že úrazový děj byl mimořádně silný. Bývá kombinována s krvácením do mozku, případně jako součást jiných poranění při polytraumatu (poškození dvou a více orgánů nebo orgánových systémů). Toto poranění je specifické vysokou mortalitou.

Psychické příčiny

• Nespavost (insomnie) trápí velké procento celosvětové populace. Charakteristickými znaky jsou: prodloužený interval usínání na více než 30 minut, poruchy hloubky spánku, časté probouzení se během noci. Má mnoho příčin. Některé z nich lze upravit.

Pacienti trpící nespavostí se budí více unavení než před usínáním, malátní, s bolestmi hlavy, šuměním v uších, dominuje fyzická nevýkonnost, ale i poruchy imunity a následně častější infekce.

• Stres je častým fenoménem moderní doby podobně jako nespavost, se kterou v mnoha případech úzce souvisí. Nepříjemné situace vzbuzují v lidech nepříjemné pocity, mnohdy úzkost a strach. Pacienti vystavení permanentnímu nebo velmi častému a opakovanému stresu mají problém se soustředit, jejich reakce jsou zpomalené, neumí se dobře a rychle vyjádřit, objevuje se i koktavost. Mají často podivný pocit v žaludku, bušení srdce, zrychleně dýchají, začínají se potit, jsou bledí ve tváři.

Vyskytují se také bolesti hlavy, závratě, hučení v uších – většinou v období klidu jako následek stresu.

• Deprese jsou jednou z příčin nespavosti a někdy následkem stresu. Depresemi trpí stále více lidí. Příčinou bývá bezvýchodná situace, která pacienta do stavu deprese dostala. Mysl pacienta je tímto problémem natolik zaneprázdněná, až se přestává soustředit, vyhledává samotu, jsou narušeny interpersonální vztahy. Fyzické symptomy zahrnují bušení srdce, pocení, bolesti hlavy, šumění v uších, celkovou slabost či třes těla.

Četnost příznaků je přímo úměrná stupni deprese.

• Jiné psychické poruchy kromě již zmíněné deprese se mohou projevit stejně. Týká se to také poruch psychického rozpoložení a poruch osobnosti. V tomto případě bývá také přítomno hučení v uších.

Nezařazujeme sem však sluchové halucinace, které jsou časté při mnoha onemocněních jako například schizofrenie, paranoidní psychóza a jiné.

Rizikové skupiny lidí pro vznik a vývoj tinnitu

• lidé vystavení nadměrnému hluku (pracovníci na stavbách, pracovníci nočních podniků)
• lidé vystavení změnám tlaku (potápěči, horolezci, letci, astronauti...)
• lidé s nedostatečnými hygienickými návyky (ušní mazová zátka, časté infekce ucha)
• lidé trpící výše uvedenými základními onemocněním (vysoký krevní tlak, infekce, nádory mozku a kostního skeletu)
• lidé trpící psychickými obtížemi (od stresu přes deprese až po vážné psychické poruchy)
• lidé s vysokým rizikem úrazu (pracující ve výškách s rizikem pádu, jezdci na závodech, obecně řidiči z povolání)

Prevence

Jelikož přibližně tušíme, ve kterých situacích a při kterých onemocněních se hučení v uších vyskytuje jako průvodní jev, umíme se proti jeho vzniku do určité míry bránit:

• eliminace zvukových fenoménů
• nevystavování se změnám tlaku
• správné hygienické návyky
• léčba základního onemocnění
• psychoterapie při nadměrném stresu
• bezpečnost a ochrana při práci, která minimalizuje vznik pracovních úrazů

Léčba hučení v uších

• Ušní operace jako například tympanoplastika - rekonstrukce prasklého ušního bubínku.
• Generátor šumu je přístroj podobný naslouchacímu. Generuje šumy a tím pacientovi pomáhá méně vnímat vlastní tinnitus.
• Léčba základního onemocnění, které tinnitus vyvolává, jako například léčba vysokého krevního tlaku, infekce, vytržení zubu.
• Relaxační hudba/antidepresiva pomáhají při tinnitu vzniklém z psychických příčin.