Vánoční svátky: psychická zátěž a deprese? Jak je přežít bez stresu?
Říká se, že Vánoce jsou svátky radosti a pokoje. Je to však skutečně pravda? Psychologové si to nemyslí! Ve skutečnosti je předvánoční stres a chaos, stejně jako samotné Vánoce, velkým náporem na lidskou psychiku. Pro mnohé je toto období jedním z nejtěžších v roce.
Obsah článku
- Vánoce jsou jedna velká reklama, nenechte se unést!
- Nastává doba stresu, napětí, konfliktů a svárů mezi lidmi
- Předvánoční stres má dopad na lidské zdraví
- Jak prožít Vánoce bez stresu? 5 otázek
- Vánoční svátky jsou obdobím těžké deprese
- Jak přežít Vánoce bez bolavé duše? 11 tipů
- O Vánocích se zvyšuje riziko sebevraždy
Vánoce jsou pro většinu lidí jedním z nejdůležitějších svátků v roce.
Jak je prožít v klidu a bez stresu, zejména během předvánočních příprav?
Pro silně věřící je to den narození jejich spasitele,
pro méně věřící je to čas strávený s rodinou a blízkými.
Měl by to být čas radosti, pokoje a pospolitosti.
Takovou roli by měly plnit, ale ne vždy tomu tak je.
Vánoce v dnešní době postupně ztrácejí svůj smysl a kouzlo.
Vánoce jsou jedna velká reklama, nenechte se unést!
Vánoce se staly důležitým obdobím pro velké i malé obchodníky a prodejce, kteří se snaží prodat co největší množství svých výrobků.
Během svátků vydělávají spoustu peněz.
Nákupní centra jsou přeplněná lidmi, kteří se často zadlužují, jen aby si mohli dovolit koupit to, co k Vánocům patří.
Nedostatek peněz, nesplněná přání, ale i další důvody vytvářejí pochmurnou atmosféru.
Hromadí se napětí, podrážděnost a dokonce i hněv, prohlubuje se úzkost a další negativní psychické stavy, které mohou mít vážné následky.
Zajímavé:
Lidé si každoročně uvědomují příchod Vánoc o něco dříve, což znamená, že také stres přichází dříve.
Důvodem jsou reklamy, které jsou opravdu všude a nepřímo nám vnucují svůj výrobek nebo službu.
Strategicky upozorňují na vše, co lidem chybí, co nemají a mohli by mít.
Nastává doba stresu, napětí, konfliktů a svárů mezi lidmi
V předvánočním čase je na lidi vyvíjeno obrovské psychické napětí, i když si to plně neuvědomují.
Všichni všude spěchají a často pozorujeme, jak si lidé závidí a soutěží spolu. Ale je to nutné?
Závist a soutěživost vytváří v jedinci negativní postoj k druhému, vznikají konflikty a hádky.
Spory pozorujeme ve větší míře i mezi členy rodiny, kteří nejsou zvyklí trávit tolik času společně. Někteří jsou spolu nuceně jen proto, že to tak o Vánocích má být.
Dochází ke zvýšené míře neopodstatněného napětí, vnitřního tlaku a stresu. Podobné pocity mají i ti, kteří tráví Vánoce sami.
Předvánoční stres má dopad na lidské zdraví
Stres je obranná reakce organismu na skutečné nebo potenciální ohrožení. Reakce organismu na stres je objektivně viditelná (projevy stresu) a má sloužit k řešení situace aktivací všech sil.
Jedná se o poplachovou i obrannou reakci organismu. Tělo nám signalizuje, že něco není v pořádku. Zároveň se brání tím, že se přizpůsobuje.
Z toho vyplývá, že stres je v menší míře prospěšný, protože nás nutí se přizpůsobit. Ve větší míře je škodlivý a ohrožuje lidské zdraví.
Projevy stresu:
- zvýšený krevní tlak
- zčervenání kůže, zejména obličeje
- bolest hlavy
- závratě
- zrychlený srdeční tep
- bušení srdce, bolest na hrudi
- návaly horka, nadměrné pocení
- nevolnost, zvracení
- sucho v ústech
- celková slabost
- třes těla (vnitřní i vnější)
- zvýšené napětí
- psychomotorický neklid
- podrážděnost, hněv
- koktavost, poruchy řeči
- poruchy paměti a racionálního myšlení
- nespavost
- syndrom dráždivého tračníku
O Vánocích se zvyšuje hladina stresu
Během Vánoc se úroveň uměle vytvořeného stresu zvyšuje přímo úměrně zvýšeným nárokům na jedince.
Předvánoční úklid, nakupování dárků, stavění stromečku, zdobení světel, pečení cukroví a další drobnosti nás mohou plně zaměstnat.
Každý chce mít všechno hotové a každý chce být připravenější než ten druhý.
To je však ten nejhorší přístup, jaký lze zvolit. Člověk na sebe přebírá břemeno, které nemusí být schopen unést.
Pět nejčastějších vánočních stresorů:
- Tlak vytvářený okolím
- Tlak vyvolaný reklamou a médii
- Finanční tlak
- Rodinné problémy
- Osamělost
Jak prožít Vánoce bez stresu? 5 otázek
Základním aspektem zvládání nadměrného stresu je naučit se vážit si sebe sama a stanovit si priority toho, co je pro vás skutečně důležité.
Zeptejte se sami sebe:
- Chcete strávit svátky v pohodlí domova, nebo v nákupním centru?
- Chcete být obklopeni svými blízkými, nebo davem cizích lidí?
- Chcete se hádat, nebo si užívat každou vteřinu s těmi, které máte rádi?
- Chcete nakupovat drahé dárky a zadlužit se, nebo dárky podle svého rozpočtu, které přesto potěší?
- Chcete dům plný jídla, které stejně nesníte, nebo dort upečený s láskou od vašich blízkých?
... Takových otázek si můžete v duchu položit nespočet a poctivě si na ně odpovědět.
Na základě vašich odpovědí vám bude jasné, že si ve skutečnosti vytváříte vlastní stres, abyste nevybočovali z davu, zatímco vaše priority jsou zcela jiné.
Vánoční svátky jsou obdobím těžké deprese
Deprese je definována jako těžká afektivní porucha (porucha afektu, nálady), při níž převládá chorobný smutek.
Nejedná se o izolovanou duševní chorobu, ale o onemocnění celého organismu.
Člověk se nedokáže radovat z věcí, které mu dříve přinášely potěšení, ztrácí zájmy, izoluje se od okolí, uzavírá se do sebe, pociťuje dlouhodobý smutek, beznaděj, úzkost, únavu a vnitřní napětí.
Psychický obraz doplňují tělesné projevy deprese. Ty jsou rovněž projevem somatického onemocnění, v němž psychický stav sehrál hlavní roli.
Projevy deprese:
- pocity smutku
- častý pláč
- pesimismus
- nezájem o okolí
- izolace
- vnitřní napětí
- sklíčenost
- zpomalené reakce
- poruchy myšlení
- poruchy soustředění
- poruchy paměti
- snížené sebevědomí
- pocity viny, sebeobviňování
- únava, vyčerpání
- ztráta životní energie
- sebevražedné myšlenky, pokusy o sebevraždu, sebevražda
- celková slabost
- znechucení
- úbytek hmotnosti
- bledost v obličeji
- nespavost, kruhy pod očima
- celková nepořádnost
Vánoce s sebou přinášejí stavy deprese a její prohlubování
Stejně jako u stresu se o Vánocích začíná prohlubovat deprese. Svědčí o tom zvýšený počet hovorů na linky důvěry a linky pomoci.
Na prohlubování starých depresí i na nástup nových depresí se podílí řada faktorů.
Jednak výše zmíněná zvýšená míra stresu, ale také rostoucí počet hádek, konfliktů, osamělost, nedostatek financí, ale také reflexe uplynulého roku a uvědomění si všech negativ a ztrát (rozvod, smrt).
Jste smutní a myslíte si, že nikdo na tom nemůže být hůř než vy? Omyl!
Podle statistik trpí o Vánocích depresí každý druhý člověk. To je až 50 % lidí na planetě. Co ji způsobuje?
Nejčastější příčiny vánoční deprese:
- osamělost, samota
- počasí (tma, chlad, nedostatek serotoninu)
- zvýšený tlak prostředí
- finanční potíže
- rodinné problémy
- hodnocení předchozího roku, pocit selhání
Jak přežít Vánoce bez bolavé duše? 11 tipů
Deprese má různé stupně. Od mírné formy až po tu těžkou. Během Vánoc dochází k záchvatům zhoršení, proto je třeba každou jednotlivou depresi brát vážně a nepodceňovat ji. Pacient trpící pocity smutku by neměl zůstat sám!
Co dělat, když vás přemůže smutek:
- Nejlepší lék na depresi je společnost.
- Nesnažte se izolovat.
- Snažte se nebrat vše, co se stalo, tak vážně.
- Nechte minulost minulostí
- V případě negativních myšlenek se vyplačte, vylijte je ven, nedržte je v sobě.
- Žijte přítomností.
- Myslete pozitivně.
- Zaměstnejte svou mysl něčím příjemným.
- Oprašte staré zájmy. Dobré jsou sport, hudba, meditace, malování.
- Připravte si uklidňující bylinkový čaj.
- V případě potřeby si vezměte léky, navštivte lékaře, psychologa.
Existuje mnoho rad, co dělat, když někdo trpí intenzivním smutkem. Nikdy však nemůžeme pochopit prožívání konkrétního člověka, pokud jsme neprožili stejnou situaci.
Pokud však výše uvedené informace pomohou alespoň jednomu z milionu, je to stále úspěch. Každý život je důležitý.
O Vánocích se zvyšuje riziko sebevraždy
Sebevražda (latinsky suicidium) je dobrovolné ukončení života.
Ženy se častěji pokoušejí o sebevraždu, ale dokonaná sebevražda je častější u mužů. Je to proto, že ženy používají ve srovnání s muži méně drastické prostředky.
Ženy se častěji omámí drogami nebo si podřežou žíly. Muži volí spíše drastické prostředky, jako je skok z výšky, vrhnutí se pod vlak nebo oběšení.
Sebevraždu nejčastěji páchají lidé v depresi. Téměř polovina z celkového počtu předtím požila alkohol nebo jiné drogy.
Lze říci, že sebevražda je vyvrcholením těžké formy deprese. Pacient se rozhodl ukončit své utrpení tím, že si vezme život. Vyskytuje se také u jiných psychiatrických poruch, ale i bez nich.
Zajímavé:
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se každých 40 sekund na světě zabije jeden člověk. Výskyt sebevražd je vyšší v západních a rozvinutých zemích. Jsou také nejčastější příčinou úmrtí lidí ve věku 15 až 24 let. Statistiky bohužel zahrnují i děti.
Během Vánoc se zvyšuje počet volání na stínovou linku, počet sebevražd je stále stejný
Počet hovorů na tísňovou linku je o Vánocích vyšší. Nejde jen o pokusy o sebevraždu, ale i o různé další potíže. Některá volání jsou opodstatněná, ale většina nikoli.
Některé somatické potíže, jako je bušení srdce, třes, hyperventilace, bolest na hrudi, závratě, vysoký krevní tlak, jsou však vyvolány psychickou nadstavbou.
Častější jsou deprese, pocity bezmoci a ekonomické problémy, které s depresí úzce souvisejí.
Vánoční deprese zvyšuje riziko dokonané sebevraždy. Stav pacienta zhoršuje nedostatek financí, rodinné konflikty a osamělost.
Jak se chová pacient, který chce ukončit svůj život?
V praxi rozeznáváme dva základní typy sebevražedných pokusů, které se dělí podle úmyslu pacienta.
Existují pacienti, kteří se skutečně chtějí zabít, a většinou se jim to podaří.
Pak jsou pacienti, kteří sice mají nějaké problémy, ale předstíráním sebevražedného pokusu na sebe chtějí pouze upozornit.
Demonstrativní sebevražda je typ předstíraného pokusu o sebevraždu. Nejčastěji se vyskytuje u žen ve věku 15 až 30 let. Pacienti častěji varují osobu, která je příčinou jejich špatné nálady, že se hodlají zabít (slovně, SMS, e-mailem). Tímto způsobem si vynucují pozornost konkrétní osoby.
Příklady demonstrativní sebevraždy:
- jemně podřezané zápěstí (poškrábané, mírně krvácející)
- požití malého množství léků nebo lhaní o jejich požití
- příprava lana nebo provazu, jeho omotání kolem krku
Chování pacienta reálně uvažujícího o sebevraždě:
- psychické potíže, předchozí trauma
- předchozí pokus o sebevraždu zvyšuje riziko
- zneužívání návykových látek (alkohol, drogy)
- nikdy na sebe neupozorňuje
- izoluje se od společnosti
- sebeobviňování, pocit, že je přítěží
- úzkostné stavy, pláč
- podrážděnost, agresivita
- často přemýšlí, je přemýšlivý
- je uzavřený, málo komunikuje
- pokud se rozhodne zabít, je to tehdy, když ví, že ho nikdo nebude rušit