- plasticcenter.sk - Chirurgie ruky
- eveclinic.sk - Chirurgie ruky
- neurologiepropraxi.cz - Syndrom karpálního tunelu - patogeneze, diagnostika a léčba
Syndrom karpálního tunelu: Jaká je prevence, cvičení a možnosti léčby?
Syndrom karpálního tunelu je onemocnění ruky, které postihuje převážně ženy. Je způsoben útlakem středového nervu. Způsobuje potíže, jako je ztuhlost, brnění, necitlivost až silná záchvatovitá bolest, vyskytující se převážně v noci. Prevencí této nemoci z povolání je buď změna povolání, nebo správná poloha ruky a cvičení. Jak na to?
Obsah článku
Bez ohledu na to, kde pracujete, je každá práce spojena s riziky. Každá práce s sebou nese riziko vzniku jiné nemoci z povolání. Někteří lidé si namáhají oči, jiní ruce. Dokonce i člověk, který "sedí na zadku", trpí problémy s páteří.
Ruka je nepostradatelný nástroj, který je schopen vykonávat mnoho činností. Zranění nebo onemocnění nezpůsobuje jen bolest, ale také funkční omezení, která mají své důsledky.
Jednou z nejznámějších nemocí z povolání je syndrom karpálního tunelu. Vyskytuje se u lidí, kteří mají při práci trvale nebo často ohnuté ruce v zápěstí. Typickým příkladem je práce s počítačem.
Syndrom karpálního tunelu
Syndrom karpálního tunelu (syndroma canalis carpi) se nazývá také tunelový syndrom nebo acroparesthesia nocturna (noční akrální syndrom karpálního tunelu). Jedná se o neuropatické onemocnění ruky. Je to dokonce nejčastější neuropatie vůbec.
Vzniká na základě zúžení karpálního tunelu s následným útlakem nervus medianus. K zúžení karpálního tunelu a tlaku na nervus medianus dochází akutně, ale i chronicky. Příčinou je více než jen nesprávné zaměstnání a neustálé namáhání ruky nebo její držení v nesprávné poloze.
Projevuje se brněním. V konečném důsledku vede k silné ischemické bolesti (bolesti z nedostatečného prokrvení) způsobené hypoxií (nedostatkem kyslíku) nervových tkání procházejících karpálním tunelem.
Příčiny syndromu karpálního tunelu
Riziková povolání |
|
Chronická onemocnění |
|
Zlomeniny a úrazy |
|
Co je karpální tunel a středový nerv?
Anatomická stavba ruky je složitý komplex drobných kostí, kloubů, svalů, vazů, nervů a cév.
Klouby a vazy ruky začínají v místě, kde končí předloktí. Toto místo se nazývá vřetenozápěstní kloub (articulatio radiocarpalis). Jedná se o skloubení konce předloktí s kostmi zápěstí.
Mezi oběma řadami zápěstních kůstek se nachází mediokarpální kloub (articulatio mediocarpalis).
Zápěstní kosti jsou spojeny silným vazem, který tvoří brázdu. Další průchod rukou obepíná kostěný kanál zápěstí (canalis carpi), nazývaný také karpální tunel.
Jedná se o volný prostor, jehož středem procházejí šlachy svalů, nervově-cévní svazek a pokračování nervus medianus - středového nervu. Ten vychází z předloktí a zajišťuje citlivost a pohyb prstů ruky.
Na něj navazují karpometakarpální klouby (articulationes carpometacarpales), záprstní kůstky (ossa metacarpi), metakarpofalangeální klouby (articulationes metacarpophalangeae), interfalangeální klouby (articulationes interphalangeae manus) a jednotlivé zápěstní kůstky prstů.
Jak se syndrom karpálního tunelu projevuje?
Příznaky začínají nenápadně. Zpočátku se objevuje brnění (parestézie) prstů ruky, konkrétně I., II. a III. prstu na straně palce.
Tyto tři prsty jsou inervovány středovým nervem. Při jeho skřípnutí dochází k nedostatečnému prokrvení a okysličení nervových vláken, což se projevuje parestéziemi a poruchami citlivosti.
Brnění rukou se objevuje hlavně v noci a často budí pacienta ze spánku. Právě v noci často dochází ke zvýšenému tlaku v karpálním tunelu.
Toto utrpení je doprovázeno narůstající bolestí ve stejné oblasti jako parestézie. Bolest se ze stejného důvodu zvyšuje i v noci a je rovněž vyvolána horizontální polohou ruky. Často vyzařuje směrem k předloktí, někdy až k rameni (dráha n. medianus).
Parestézie, necitlivost a bolest společně způsobují motorickou poruchu ruky, která se projevuje jakousi neobratností ruky, obtížemi při uchopování předmětů, častým padáním předmětů z ruky, oslabením flexe a opozice palce (porucha hybnosti palce).
Méně často a zejména při silné bolesti se může objevit místní otok. Tyto příznaky však bývají ojedinělé a nemusí se vyskytovat u každého jedince.
Typické příznaky syndromu karpálního tunelu:
- brnění prvního, druhého a třetího prstu ruky
- snížená citlivost ruky
- bolest zápěstí vyzařující do předloktí nebo ramene
- místní otok
- zhoršená pohyblivost na straně palce
- oslabení flexe a opozice palce
- potíže s uchopováním předmětů
- časté padání předmětů z rukou
Prevence – vaše ruce si zaslouží pozornost
Prevenci by se měli věnovat zejména lidé, u jejichž zaměstnání hrozí riziko vzniku syndromu karpálního tunelu.
Ostražití by měli být také ti, kteří trpí onemocněními, jež zvyšují riziko vzniku syndromu karpálního tunelu.
Prevence není možná pouze při akutním vzniku onemocnění, například po úrazu a špatně zhojených zlomeninách, které vytvářejí mechanickou překážku.
Dopřejte svým rukám odpočinek
Důležité v prevenci vzniku onemocnění je nepřetěžovat ruce. V některých případech to však není snadné. Často se na to ve spěchu práce navíc zapomíná.
Ve volném čase je dobré unavená zápěstí procvičovat sérií krouživých pohybů. To lze provádět vždy, když cítíte tlak, ztuhlost nebo napětí v rukou. Po rozhýbání drobných kloubů je nejlepší nechat ruce odpočívat a nevěnovat se dalším činnostem, při kterých byste je museli znovu používat.
Každý má sice práce nad hlavu, ale krátké přestávky mezi jednotlivými činnostmi lze dělat vždy. Nejlepší a správné je udělat přestávku dříve, než vás k tomu bolest donutí.
Pravidelná ranní rozcvička pro rozhýbání kloubů
Ranní rozcvička je nejlepším startem do nového dne. Rozproudí krev, rozhýbe ztuhlé klouby a probudí vás lépe než šálek kávy. V dnešním uspěchaném světě na to často zapomínáme a zdravý životní styl zařazujeme do svého denního programu, až když pocítíme nějaké zdravotní problémy.
Nastavení budíku o něco dříve ještě nikoho nezabilo. Několik správných cviků, zejména u rizikových osob, předchází vzniku konkrétních onemocnění. Při syndromu karpálního tunelu nemusíte ani vstát z postele.
Nezbytná preventivní opatření u rizikových povolání
Některá povolání se nemění a ruka je pravidelně namáhána. Existuje však řada pracovních pomůcek a také ortopedických pomůcek, které lze používat a jejichž cílem je minimalizovat tlak na středový nerv.
Při práci na počítači nebo v kanceláři nad hromadou papírů bychom neměli zapomínat na vhodnou, zdravotní židli, správné nastavení výšky židle, výšky stolu, celkové polohy těla, správné polohy loktů a zápěstí.
Naprosto nevhodná je zvýšená poloha klávesnice, která způsobuje extenční polohu rukou. Měla by se používat ergonomická klávesnice. Ruce by měly být ve vodorovné poloze rovnoběžné s předloktími.
Která cvičení jsou vhodná při prevenci a léčbě syndromu karpálního tunelu
Principem cvičení při prevenci syndromu karpálního tunelu je rozhýbat namáhanou oblast a dostatečně ji prokrvit. Prokrvení zabraňuje hypoxii a následnému poškození středového nervu.
Jednoduché cvičení jemným pohupováním těla:
Postavte se na všechny čtyři končetiny, nohy mějte od sebe na šířku boků. Ruce položte na podložku dlaněmi dolů na šířku ramen. Páteř musí být rovná a pevná. Jemně pohybujte celým tělem dopředu a dozadu a kružte zápěstím a dlaněmi.
Cviky, které lze provádět i při práci
- Cvičení nebo spíše masáž, kterou lze snadno provádět v práci mezi krátkými přestávkami, spočívá v tlaku protilehlým palcem na oblast zápěstí v horní, vnitřní části. Palec přechází od výchozího bodu distálně k prstům. Tento jednoduchý cvik prokrví danou oblast. Vhodné je také masírování zápěstí.
- Cvičení přední a zadní části flexorů (ohýbačů) a extenzorů (natahovačů) je možné také kdekoli. Jako cvičební pomůcka dobře poslouží stěna v kanceláři nebo jakýkoli jiný opěrný bod. Natažené horní končetiny nasměrujte ve směru opěrného bodu. Položte dlaně a poté střídavě přední plochy rukou v celé délce ke zdi a mírně přitlačte.
- Pokud pracujete venku a nemáte k dispozici zeď, o kterou byste se mohli opřít, je možné extenzory cvičit samostatně tak, že pokrčíte lokty s předloktími směřujícími vzhůru do úrovně obličeje. Dlaně obou rukou se dotýkají po celé ploše (ruce jako při modlitbě). Střídavě tiskněte dlaně proti sobě a uvolňujte.
- Jednoduchou pomůckou pro nácvik a prokrvení dlaní je také měkký míček, který uchopíme, opakovaně stiskneme dlaní a uvolníme. V obchodě se zdravotnickými potřebami lze také zakoupit pružný trojúhelník s otvory pro pět prstů, jehož vrchol je zakončen polokoulí směřující k zápěstí. Princip cvičení je stejný jako u míčku.
- Kancelářský stůl lze použít různými způsoby. Položte předloktí na stůl dlaněmi vzhůru. Opakovaně zatněte ruce v pěst a uvolněte se. Cvičení je vhodné pro prokrvení oblasti zápěstí.
- Než sundáte ruce ze stolu, přejeďte dlaní protilehlé ruky rovnoměrným tlakem z vnitřní strany loketní jamky do oblasti zápěstí a ruce vystřídejte.
Diagnostika a léčba
Diagnostika onemocnění není obtížná, léčba příznaků je účinná, ale nemusí být ve vyšších stadiích.
Může být nutný chirurgický zákrok.
Při léčbě by se nemělo zapomínat na léčbu základního onemocnění, které může být také spouštěčem syndromu karpálního tunelu.
Diagnostické minimum
Konečnou diagnózu by měl stanovit neurolog na základě anamnestických údajů, typických příznaků a faktorů vyvolávajících zhoršení. Pacient by měl rovněž podstoupit fyzikální vyšetření, ultrazvukové vyšetření a EMG vyšetření.
Při fyzikálním vyšetření lékař zjistí neschopnost plně stisknout dlaň a výskyt parestezií po provokačních manévrech. Obvykle se zápěstí po ohnutí paže v lokti uvede do flexní polohy.
Nejjistější je takzvaný Tinelův příznak. Lékař poklepává kladívkem na volární, karpální vaz a u pacienta se objeví parestezie a citlivost prvních tří prstů ze strany palce.
Ultrazvuk nebo rentgen potvrdí nebo vyloučí zúžení karpálního tunelu. EMG vyšetření může objektivně odhalit poruchu vedení středového nervu.
Domácí recepty a léčba zmírňující bolest
Sádrové obklady přikládané lokálně na bolestivé zápěstí nejen zmírňují bolest, ale také snižují otok. Ruka by měla být během studené léčby v klidu a v nehybnosti, což zmírňuje tlak a napětí.
Pohyb v postižené končetině by měl být minimalizován. Toho lze dosáhnout pomocí ortopedických pomůcek pro zápěstí, ale také jednoduchou elastickou bandáží, která ruku zpevní. Bandáž zabraňuje pohybu, ale snižuje otok.
Farmakologická léčba příznaků a bolesti
Kortikosteroidy jsou první volbou pro léčbu příznaků již vzniklého tunelového syndromu. Nejúčinněji se podávají lokálně v injekční formě. Nejčastěji se používá Kenalog nebo Diprophos. Pouhá jedna injekce kortikosteroidů zmírňuje bolest. Jen zřídka se stává, že by nebyla účinná.
K dispozici jsou také různé druhy analgetik. Analgetika jsou ale málo účinná kvůli útlaku umocněnému otokem. Dokud tlak přetrvává, přetrvávají i příznaky.
Kdy je jedinou možností operace? Je nutné se obávat?
Operace je nutná, pokud se tunel zúžil do té míry, že příznaky jsou pro pacienta již nepřijatelné, omezují každodenní aktivity a nereagují na předchozí léčbu. Také pokud je zúžení podle rentgenového a ultrazvukového vyšetření příliš rozsáhlé nebo pokud se vytvoří nekróza.
Operace syndromu karpálního tunelu není vůbec složitá. Cílem operace je dekomprese vzniklého tlaku natažením karpálního vazu. Tento jednoduchý zákrok přináší pacientům okamžitou úlevu. Komplikace mohou nastat při zanedbání stavu s tvorbou nekrózy.