Popálení medúzou. Je třeba se ho obávat?

Medúza je vodní, rosolovitý živočich, který brázdí naše vody již tisíce let. Je dokonce starší než dinosauři. Preferuje slané vody, proto ji nejčastěji lze spatřit v oceánech a mořích – Scyphozoans. Některé druhy medúz však lze nalézt také ve sladkých vodách - Hydrozoans.

Medúzy a jejich výskyt

Nejčastěji se vyskytují v jižní Asii, Severní Americe, na britských ostrovech, ale hlavně v australských vodách. Austrálie je známá nejen vysokým počtem těchto živočichů, ale také výskytem nejjedovatějších druhů medúz.

Mezi takové patří i Box Jellyfish nebo takzvaná „mořská vosa“, která patří do kategorie nejjedovatějších živočichů světa. Její požahání způsobuje srdeční zástavu během pár minut – tedy velmi rychlou smrt.

Zajímavé: Existuje jediný případ popálení tímto druhem medúzy, který neskončil smrtí. V prosinci v roce 2010 jako zázrakem přežila jen 10letá Rachael Shardlow z australského státu Queensland. Po šestitýdenní hospitalizaci v nemocnici byla propuštěna jen s jizvami po útoku.

V Austrálii jsou kvůli tomuto vysokému počtu medúz zavedena přísná bezpečnostní opatření.

Na plážích se provádějí pravidelné bezpečnostní obhlídky vod i pobřeží (pobřeží láká hlavně dospělé jedince).

Pokud se u nich najde medúza (živá i mrtvá), tak se vyloví a následně zneškodní.

Nebezpečné vodní plochy jsou označeny vlajkami a na aktuální situaci upozorňuje i místní rozhlas.

Stavba těla medúzy

Tělo medúzy má tvar zvonu, které jí pomáhá při pohybu. Z 90 % je tvořeno vodou a ze zbývajících 10 % rosolovitou hmotou zvanou mezoglea. Právě kvůli jejímu rosolovitému tělu vznikl její anglický název jellyfish (želatinová ryba či mořská želatina).

Zajímavosti z orgánové soustavy medúz

Ve vodě září či světélkuje, v čemž jí napomáhají bioluminiscenční orgány vyzařující světlo. To jí napomáhá při obraně, ale i při lovu potravy.

Většina z nich disponuje chapadly, ale ne všechny. Na jejich ústních ramenech a chapadlech se nacházejí nematocysty (žhavé buňky), kterými vstřikují jed do těla oběti, přičemž na kůži člověka zanechávají velké množství malých jehliček.

Medúzy nemají mozek. Jejich tělo je propleteno sítěmi nervů, kterými detekují změny v okolním prostředí. Pomáhají jí orientovat se v prostředí, hledat potravu, ale i rozpoznat nebezpečí.

Také jim chybí respirační systém. Dýchají difúzně pomocí buněk celého těla, pomocí kterých dochází k výměně kyslíku.

Medúzy jako "nesmrtelní tvorové"

Tito "nesmrtelní" tvorové mají schopnost regenerace, dokonce se umí naklonovat. Po rozpůlení medúzy dokáží obě poloviny přežít a dorůst do konečného tvaru.

Také jsou schopny v určitých stresových situacích zmenšit své tělo až do stadia polypu a nově růst. Polyp je výchozí stadium medúz jako u nás embryo.

Nejnebezpečnější medúzy

Na světě existuje nespočet nejrůznějších druhů medúz. Mají různé tvary, barvy a velikosti. Najdeme medúzy s chapadly, ale i bez nich. Některé jsou neškodné, jiné bolestivě pálí s minimálními následky jako například bolest či kopřivka v daném místě.

Ty nejnebezpečnější z nich však způsobují bolestivou a strašnou smrt. V některých případech oběť medúzy umírá na srdeční infarkt způsobený strachem ze smrti a ukrutnou bolestí dříve, než začne působit samotný jed.

Medúzy však nejsou útočné. K požahání člověka většinou dochází při jejich obraně. Nejčastěji je tomu tak, pokud člověk nečekaně skočí do vody a vystrašená medúza nemá jinou možnost, než se ve stresu bránit jedovatými žihadly.

Čtyřhranka trojitá (Tripedalia cystophora)

Čtyřhranka trojitá je asi 1 cm velká medúza patřící mezi žahavky. V některé literatuře ji lze nalézt pod samostatnou kategorií čtyřhranek. Může za to její klobouk ve tvaru zvonu. Je o málo vyšší než širší s typickým čtyřhranným průřezem.

Z každé hrany ústí 3 chapadla, tedy dohromady 12. Posetá jsou bradavičkami, ze kterých dokáže vstřikovat jed do oběti. Během noci se nachází na mořském dně, ale s východem slunce na ni lze narazit jen cca 20 cm pod mořskou hladinou.

Mořská vosa (Chironex fleckeri)

Mořská vosa nebo i Box Jellyfish dosahuje 10 až 15 cm. Její chapadla ovšem mají obrovské rozměry, a to cca od 1 až do 3 metrů. Její výskyt je lokalizován v Austrálii.

Její požahání je smrtelné a způsobuje nesnesitelné bolesti celého těla. Jed působí na srdečně-cévní a nervový systém, což má za následek selhání srdce pod obrazem kardiogenního šoku a křečí. Někdy oběť umírá pro nesnesitelné bolesti způsobené popálením touto smrtící medúzou.

Zajímavé: Medúzy Cironex fleckeri každoročně popálí stovky lidí. Tato setkání končí tragicky během několika minut. Nejvyšší výskyt mořské vosy je v Austrálii.

Medúza Irukandji (Carukia barnesi)

Irukandji patří k těm nejjedovatějším žahavcům, konkrétně ke čtyřhrankám. Nazývá se také Barnesova medúza po svém objeviteli Jacku Barnesovi. Klobouk má v průměru asi 1 až 10 cm, ale chapadla dosahují až 1 m.

Po jejím povrchu jsou bradavičky červené barvy, kterými vstřikuje jed tvořený převážně adrenalinem. Ten způsobuje cca po 30 min zarudnutí v obličeji, pocení, bušení srdce, bolesti na hrudi, vysoký krevní tlak, bolesti hlavy, závratě, bolesti v oblasti ledvin, křeče, nauzeu a zvracení.

Medúza Pelagia (Noctiluca scintillans)

Má tvar deštníku a krásnou fialkově červenou barvu. Svým vzhledem připomíná krásnou květinu. Přivonět k ní by se však nikomu nemuselo vyplatit. Tato malá asi 10 cm velká kráska se nachází v oceánech, v Rudém a Středozemním moři. Jakmile přijde do kontaktu s člověkem (ale také jiným předmětem), krásně září.

Po kontaktu s ní však zůstávají na těle člověka bolestivé popáleniny. Při zasažení velké plochy kůže mohou vést až k popáleninovému šoku. Ten může skončit smrtí. Menší popáleniny se hojí jizvou, která nám zůstává jako vzpomínka na setkání s jednou z nejkrásnějších medúz vůbec.

Portugalský válečník (Physalia physalis)

Tento "válečný muž" není medúzou v pravém slova smyslu. Jde vlastně o celou kolonii malých organismů. Spolu mají tvar balónku či nafouknutého sáčku s chapadly fialkové až hnědavé barvy.

Celý organismus obsahuje nematocysty, které způsobují jedovaté požahání. To je velmi bolestivé a podobně jako Barnesova medúza způsobuje srdečně-cévní kolaps.

Lví hříva (Cyanea capillata)

Lví hříva je jedovatý druh medúzy, který způsobuje bolestivé požahání se zdravotními obtížemi. V některých případech stav končí smrtí. Tato gigantická medúza dorůstá až délky 3 metrů. Jedná se o největší druh medúzy vůbec.

Nematocysty na jejím povrchu vylučují jed, který dokáže prostřednictvím jehliček vstřikovat nebezpečné látky do těla člověka i nějakou dobu po smrti medúzy. Pozitivem je, že se pohybuje spíše samostatně a preferuje hluboké vody, proto se s ním na pobřeží nesetkáte.

Preventivní opatření proti popálení medúzou

Každému dovolenkáři se může stát, že ho popálí medúza. Je to věc náhody. Plavec je v nesprávném čase na nesprávném místě. Jak se tedy vyhnout bolestivé spršce žihadel?

Jsou země, kde je výskyt medúz větší (Austrálie, Severní Amerika, britské ostrovy, Japonsko), nenacházejí se ovšem ve všech částech moře.

Shlukují se většinou ve skupinkách na určitých místech, která jsou kvůli bezpečnosti turistů označena vlajkami. V těchto oblastech by se lidé vůbec neměli pohybovat. Alespoň ne bez ochranných oděvů.

Nejvíce ohroženi jsou potápěči, kteří ve snaze objevovat a pozorovat tajuplný podmořský svět plavou i na místa s určitými hrozbami. Ti by však měli znát hrozbu, která na ně pod hladinou číhá, a jejich oděv splňovat bezpečnostní podmínky.

Amatérští potápěči a dobrodruzi riskují na vlastní zodpovědnost, zejména pokud nedisponují dostatečně vhodným potápěčským oděvem.

• nevyhledávat místa se zvýšeným výskytem medúz
• respektovat bezpečnostní opatření (tabule, oznámení)
• nedělat bezdůvodně rychlé pohyby ve vodě (skoky)
• použít při potápění potápěčskou výstroj
• nechytat vyplavené, mrtvé medúzy ani části jejich těl holýma rukama

Toxicita jedu medúz

Toxicita jedu medúz je vysoce individuální. Závisí na několika faktorech, a to na straně medúzy i člověka. Proto i popálení medúzou, intenzita projevů, průběh stavu a prognóza je u každého rozdílná.

Faktory ovlivňující toxicitu

• druh medúzy
• dávka jedu
• věk medúzy
• velikost medúzy
• velikost chapadel
• velikost popálené plochy
• čas kontaktu medúzy s člověkem
• věk člověka
• psychický a fyzický stav člověka
• přidružená onemocnění člověka

Co dělat po žahnutí medúzou?

Rekreanti většinou nejsou odborníky na medúzy. Proto neumí přesně určit, jaký druh je požahal. Z tohoto důvodu je třeba pokaždé vyhledat lékařskou pomoc kvůli observaci (odsledování) stavu a jeho vývoje, případně podání protijedu a symptomatologické léčbě.

Zajímavé: Obyčejný ocet má složení, které je schopno deaktivovat nematocysty, a tím zabraňuje vylučování jedu do organismu. Každá pláž se zvýšeným výskytem medúz má láhev s octem na viditelném místě pro veřejnost v rámci bezpečnostních opatření.

Všeobecná první pomoc při popálení medúzou:

• dostat postiženého na břeh
• minimalizovat fyzickou aktivitu nemocného
• odstranit medúzu nebo chapadla, je-li ještě na těle (nedotýkat se medúzy ani jejích částí holýma rukama)
• zjistit případně popis medúzy, pokud je možno
• vypláchnout ránu slanou, mořskou vodou (mírní bolest)
• omýt jedlou sodou s octem, případně mořskou vodou
• přiložit octový obklad na 10–15 minut na ránu (táhne jed)
• seškrábat žihadla kreditní kartou nebo jinou plastovou kartou
• natřít antihistaminovou mastí
• chladit (led v sáčku)
• vyhledat lékařskou pomoc

Pozor: K oplachování postiženého místa používejte pouze slanou vodu, ocet a jedlou sodu. Sladká voda a tření místa (např. ručníkem) aktivuje trny a tím vylučování jedu do organismu. Moč je jen mýtus. Její chemické složení jed nedeaktivuje.

Situace, kdy je třeba bezpodmínečně vyhledat lékaře:

• popálení větší části těla
• popálení okolí očí
• popálení rtů, jazyka a dutiny ústní
• požahání genitálií
• výrazná bolestivost
• bolest velké okolní části
• výrazný otok
• otok rtů, jazyka a hrdla, navzdory tomu, že ty nebyly popálené
• potíže s polykáním
• potíže s dýcháním
• celková nevolnost
• bolesti hlavy, závratě
• nauzea, zvracení
• křeče ve svalech

Vyhledání lékaře je na místě kdykoli po útoku medúzou, hlavně při nejistotě o druhu a při objevení se jakýchkoli symptomů, které pacient do té doby nepociťoval.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě – slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Otestujte se: