Dítě není miniatura dospělého! V čem spočívají rozdíly?

Nový život začíná spojením mužské a ženské pohlavní buňky. Jedná se o splynutí spermie a vajíčka ve vejcovodu, tzv. oplodnění. Po oplodnění se vajíčko začne dělit (růst). Cestuje vejcovodem a do dělohy se dostává již jako zárodek skládající se z několika buněk.

Zajímavé:

Pokud jste si mysleli, že jste tatínkova nejrychlejší spermie, tak jste se velmi spletli. Spermie se pohybují rychlostí cca 5 mm za 1 minutu. To je pomalejší než pohyb šneka, který ujede cca 13 mm/s.

K jejich pohybu přispívají i stahy dělohy při orgasmu ženy.

Po dorazení spermií k vajíčku dovnitř pronikne jen jedna z nich, ale nejedná se o první.

Předpokládá se, že výběr té pravé spermie není náhodný. Přesný mechanismus pro nás ovšem zatím zůstává záhadou.

Pokud proběhne vše v pořádku, tak se zárodek v děloze uhnízdí a roste 9 měsíců. Každým dnem se stále více podobá člověku. Po porodu vidíme malého človíčka, který se neliší od dospělého.

Opak je však pravdou. Ve skutečnosti se některé orgány a systémy dotvářejí ještě několik let.

V maminčině bříšku a mimo něj

Život uvnitř dělohy je bezstarostný a úplně jiný než po narození. Z tmavého, vlhkého prostředí, kde plod dostává výživu a kyslík prostřednictvím placenty, se porodem dostává na světlo světa.

Prvním nádechem dochází u miminka k množství změn, kterým se musí přizpůsobit.

Proč se nám líbí v maminčině bříšku?

Děloha (lat. uterus) je orgán, ve kterém dochází k růstu a vývoji děťátka. Vytváří mu mechanickou bariéru a tepelnou izolaci, aby bylo během tohoto zranitelného období maximálně chráněno. Regulaci tepla zajišťuje krevní oběh matky.

K přísunu kyslíku a živin dochází i přesto, že krevní oběh matky a embrya je oddělen. Děje se tak prostřednictvím placenty. Placenta nebo i plodový koláč je dočasný orgán v horní části dělohy. Po porodu dítěte dochází také k porození placenty.

Porod představuje pro dítě velkou adaptační změnu

Těhotenství končí porodem.

Těhotenství končí porodem. Na blížící se porod upozorňují rodičku mírné bolesti v podbřišku, špinění či slabé krvácení, nepravidelné kontrakce menší intenzity, které mohou vzniknout několik hodin až dní před porodem, a tlak v kříži a konečníku (tlak jako na stolici).

Tabulka porodních fází:

První nádech a další vývoj dýchací soustavy

Těsně před porodem je dýchací soustava plodu natolik vyvinutá, aby byl schopen prvního nádechu po něm. V děloze dítě sice nedýchá, ale již vykonává rychlé a nepravidelné dýchací pohyby, připomínající dýchání.

Navzdory těmto pohybům se do plic plodu nedostává plodová voda nebo jen velmi zanedbatelné množství. To se tlakem na hrudník během porodu vytlačí ven.

Následně se s prvním nádechem začnou plíce plnit vzduchem a novorozenec začíná dýchat.

K úplnému provzdušnění plic dochází během pár minut.

Proč je třeba dávat pozor na plný nos?

Ústní i nosní dutina jsou velmi maličké. Větší část ústní dutiny vyplňuje jazyk a hltanová mandle. To znemožňuje novorozenci dýchat pusinkou. Dítě dýchá převážně nosem.

Proto je nosní dutina v procesu dýchání velmi důležitá. Ucpaný nosík děťátka může způsobovat překážku v dýchání, což přes ústa neumí dostatečně vykompenzovat.

Z tohoto důvodu je velmi důležité předcházet infekcím a v případě výtoku z nosu je třeba děťátko řádně odsát.

Novorozenec má krátký a vysoko uložený hrtan. Hrtanová příklopka mu svojí velikostí a uložením dovoluje současně přijímat potravu a dýchat.

Průdušnice, průdušky a plíce. Co je jiné, co stejné?

Dospělý člověk má průdušnici uloženou asi uprostřed, v oblasti krku. Z průdušnice vycházejí dvě hlavní průdušky stejné délky.

U miminka je průdušnice vejčitá a táhne se převážně po pravé straně krku. Pravá průduška představuje jakoby její pokračování. Levá průduška se sklání pod větším úhlem a je delší.

Zajímavé:
Pravá průduška je pokračováním průdušnice. Má stejný sklon a ve srovnání s levou je asi o půl centimetru kratší. Tento fakt je důležitý hlavně při dušení se cizím tělesem (fazolky, části hraček).

U dětí je vzhledem ke sklonu levé průdušky velmi nepravděpodobné její ucpání. Těleso se prakticky téměř vždy dostává vpravo.

Poslední částí jsou plíce, které mají u dospělého bilaterálně stejnou velikost i přes nestejný počet plicních laloků na pravé a levé straně. Plíce plodu jsou širší a uloženy výše.

Po narození se s každým nádechem zvětšují a rozpínají.

Dětská žláza je orgán, který u dospělého nenajdete

Dětská žláza (lat. thymus) je dočasný žlázovitý orgán, který se nachází za hrudní kostí, před průdušnicí již po narození. V tomto období dosahuje největších rozměrů a sahá až do oblasti krku.

Thymus je částí lymfatického systému a má důležitou roli v rámci imunitního systému. Dozrávají v ní totiž bílé krvinky, konkrétně T-lymfocyty, které jsou důležité při boji s infekcemi.

Kolem třetího roku života začíná zanikat, ale úplně vymizí až v období puberty.

U dospělých lidí dětská žláza není, ale její nefunkční pozůstatky mohou u některých lidí přetrvávat ve vazivové tkáni až do stáří. Nemají žádný význam.

Jak se mění krevní oběh po porodu?

Již v prvním měsíci těhotenství se vytváří základ srdce.

Ani zdaleka se ale nepodobá orgánu, který známe z kardiologie. Růst a funkčnost srdce je složitý proces, který se navzdory brzkému začátku jeho vývoje zcela dotváří až ve věku 12 let.

Prvním nádechem se uzavírají otvory a zanikají zkraty v srdci plodu

Novorozenec porodem přechází z fetální cirkulace na normální. Rozdíly v cirkulaci plodu a dospělého jsou obrovské. Je potřeba si uvědomit jeden fakt: plicní oběh plodu neexistuje. Do plic se dostává minimum krve.

Krev z dolní duté žíly plodu vtéká přímo do pravé síně, odkud přechází do levé síně otvorem zvaným foramen ovale. Tento otvor se uzavírá s prvním nádechem novorozence, kdy se zároveň přechází na normální cirkulaci.

V některých případech k uzavření nedochází a krev síní se mísí. Této vývojové vadě říkáme defekt síňového septa. Mezi komorami žádná přepážka (septum) neexistuje. Vytváří se později. Pokud se nevytvoří úplně, dochází k defektu komorového septa.

Kromě otvorů se v srdci plodu nacházejí i zkraty na cévách, které zajišťují fetální oběh. Nejznámějším je ductus botalli, který spojuje plicní kmen s hlavní srdeční tepnou – aortou. Po porodu také zaniká.

Vrozených vývojových vad srdce v souvislosti s přechodem na normální oběh a poruchou vývoje je velké množství, proto nejsou uvedeny.

Srdce je tak velké jako pěst jeho majitele

Srdce má obecně velikost sevřené pěsti. To znamená, že jeho velikost odpovídá velikosti těla.

1. Tvar srdce je však u novorozence kulovitý. Síně jsou větší než komory. Malý objem přečerpané krve a tenká svalovina srdce mají za následek jeho rychlejší akci. Novorozenec má proto srdeční frekvenci kolem 140 úderů za minutu.
2. Rychlým růstem do délky srdce nabývá kolem třetího roku života tvaru oválného. Svalovina mohutní a srdeční frekvence se pohybuje kolem 100 úderů za minutu.
3. Typický komorový tvar vzniká až kolem dvanáctého roku, kdy je akce srdce na úrovni dospělého, a to 80 úderů za minutu.

Věkem se dotváří i srdeční ouška a chlopenní aparát, až do výsledných struktur dospělého jedince. Srdeční svalovina (hlavně komory srdce) mohutní. Už kolem sedmého roku jsou komory větší než síně.

Poloha srdce dítěte do jednoho roku je příčná. Postupně se stáčí šikmo. Úplnou šikmou polohu nabývá ve věku 6 let.

Trávicí soustava a orgány břišní dutiny

Trávicí trubice a orgány trávicího traktu se vyvíjejí z původně rovné a primitivní trávicí trubice sestávající ze tří základních oddílů.

Přední oddíl je základem ústní dutiny, hltanu, jícnu, žaludku, dvanáctníku, jater a slinivky. Střední oddíl je předchůdcem tenkého střeva, slepého střeva a části tlustého střeva. Ze zadního oddílu se vytváří zbývající část tlustého střeva a konečník.

Zajímavé: Ze slepé a neprůchozí trubice plodu se vytváří průchozí orgán začínající dutinou ústní a končící rektem. V některých případech se otvory neutvoří tak, jak by měly, a vznikají vrozené vady neprůchodnosti.

Ústní dutina je v raném věku přizpůsobena k sání mléka

Ústní dutina novorozence je vzhledem k jeho celkové hmotnosti a délce velmi úzká. Zevně je lemována rty s podstatně silnou svalovinou, což umožňuje dítěti pevné přisátí se k prsu. K uchopení bradavky napomáhají i dásně vystupující do ostrého hřebene.

Jazyk je v porovnání s ústní dutinou poměrně široký a svojí objemností prakticky vyplňuje celá ústa přibližně do 3. měsíce života.

Hrot jazyka je krátký a málo pohyblivý. Často trčí ven z pusy (komické vyplazení jazyka). Dítě jím vyplivuje a vysouvá tuhou stravu.

Naopak kořen je větší a tlustší, což umožňuje reflexní polykání tekutiny v prvním pololetí života. Jeho povrch je poměrně suchý (nižší tvorba slin) a tvoří se na něm často bílý povlak.

Zajímavé: Ústní a nosní dutina tvoří během nitroděložního vývinu jeden celek. Vznikem patra jsou rozděleny na dvě odlišné části nos a ústa. V případě poruch vývoje patra často dochází ke vzniku rozštěpu.

Baculatá líčka nejsou jen krásná, ale mají i svůj význam

Při kojení se neuplatňuje jen sací reflex a silné rty a špičaté dásně. Podílejí se na něm i baculatá líčka, která svojí stavbou vytvářejí jakýsi měkký polštářek (převážně jej tvoří lícní tuk).

Ten zabraňuje jejich propadnutí při aktivním sání, čímž je v dutině ústní udržován správný podtlak potřebný ke kojení.

Od reflexního sání po cílené kousání – vývoj chrupu

Základy mléčného chrupu vznikají již v děloze během těhotenství, a to kolem 6. a 7. týdne. Jsou uloženy uvnitř horní čelisti ještě před naším narozením.

Do 6 měsíců jsou navenek viditelné pouze dásně uspořádané do špičatého hřebene. Kolem 6. až 8. měsíce života se hřeben ztrácí a přes zploštělé dásně se začínají prořezávat mléčné zuby.

Konečný mléčný chrup je patrný kolem 2. roku věku dítěte. Skládá se z 20 zubů, a to z 8 řezáků, 4 očních zubů a 8 stoliček.

Prořezávání zubů umožňuje dítěti přechod od sání ke kousání a žvýkání, které je nesmírně důležité pro příjem potravy. Kromě zubů se tohoto děje účastní také žvýkací svaly, jazyk a slinné žlázy.

Množství slin se věkem dítěte zvyšuje. V novorozeneckém období je chabé. U kojenců se tvoří cca 100 ml slin za den, což je 10násobně méně než u dospělého člověka.

Tyto zuby postupně vypadávají a jsou nahrazovány trvalým chrupem. Děje se tak ve věku 6 až 7 let. Trvalý chrup má celkem 32 zubů (8 řezáků, 4 oční zuby, 8 třenových zubů a stoliček 12).

Hltan umožňuje reflexní polykání potravy

Tak jako všechno, i hltan miminka je menších rozměrů. U novorozence dosahuje asi 4 cm, což je jen třetina v porovnání s dospělým.

V novorozeneckém období je uložen níže než u dospělého člověka a umožňuje polykání potravy. S věkem se prodlužuje a konečné rozměry spolu s nosohltanem dosahuje přibližně kolem 15. roku života.

Velikost hltanu by nebyla ničím výjimečným, ale na jeho boční stěně dominuje hltanová mandle, která paradoxně dorůstá do větších rozměrů. Za normálních okolností to není problém.

Jícen a žaludek

Jícen novorozence dosahuje 11 až 15 cm, v dospělosti asi 40 cm. V tomto věku tvoří rovnou trubici táhnoucí se přímo od hltanu po žaludek. Roste velmi rychle (rychleji než hrudní páteř probíhající souběžně).

Je to právě rychlost růstu, která způsobuje jeho esovité prohnutí dopředu v oblasti krku. Ke konečnému prohnutí dochází do 2 let života, čímž se zvyšuje i jeho pružnost.

Konec jícnu nasedá na žaludek. Žaludek je orgán, který se v novorozeneckém období významně liší. Je to především z hlediska tvaru (rourovitý tvar), který začíná nabývat základních rysů konečného tvaru již pár dní po porodu.

Sliznice žaludku dítěte je tlustší, tvořená hlubšími záhyby. Záhyby způsobují, že jeho funkční plocha je větší než u dospělého, i přes menší kapacitu.

Jeho kapacita je pouhých 8 ml tekutiny. Asi po týdnu se zvyšuje jeho kapacita až desetinásobně. Následně se kapacita žaludku zvyšuje každý měsíc přibližně o 20 až 25 ml tekutiny. V prvním roce je to skoro 300 ml, do tří let se zdvojnásobuje.

Svalovina žaludku je i přes svou hrubost poměrně slabá, což má za následek časté zvracení žaludečního obsahu zpět do jícnu a úst - ublinknutí.

Nadrozměrná játra malých dětí vyplňují většinu prostoru břicha

Velikost jater novorozence a malých dětí tvoří přibližně 5 % hmotnosti těla. Věkem se tento orgán zmenšuje a v dospělosti tvoří už jen 2,5 % z celkové hmotnosti. V konečném důsledku to znamená, že u dětí je až dvakrát větší.

U dospělého člověka se játra nachází v pravé horní části břicha a jsou překryta a chráněna pravým žeberním obloukem. Anatomicky se skládají ze dvou laloků. Pravý lalok je podstatně větší než levý.

U dětí je to opačně. Játra nejsou chráněna žebry. U novorozence dokonce přesahují žeberní oblouky, a to na pravé i levé straně.

Laloky jsou stejně velké, někdy může být ten levý dokonce větší. Jejich rozměry sahají až k pupíku. Hluboko v játrech se nachází žlučník, který je vzhledem k jejich velikosti prakticky nepohyblivý.

Vývoj funkce jater končí až kolem 10 let. Přestavba se týká hlavně změn v cévním řečišti jater. Teprve po 10 letech se utváří struktura jaterních lalůčků.

Věděli jste, že dítě má delší střeva než dospělý?

Trávicí trubice plodu je sterilní. Během nebo krátce po porodu dochází k jejímu prvotnímu osidlování bakteriemi. Mikroorganismy vnikají do střeva ústy, nosem a přes konečník.

Toto osidlování je důležité pro přirozenou střevní mikroflóru, která je součástí našeho organismu. Začíná 2 až 3 dny po narození. Do úplného vyprázdnění smolky je pomalé.

Tenké střevo novorozence měří asi 40 cm. Do tří let dorůstá délky 1,5 až 2 m, což je poměrně rapidní nárůst.

Ve srovnání s dospělou osobou je příliš velké, což má za následek nepoměrně větší bříško děťátka. Celkovým růstem těla se původně vypouklé bříško zplošťuje.

Jeho zakřivené klky naléhají přímo na břišní stěnu a nejsou chráněny pobřišnicí cca do 3 let. Pobřišnice se sice vyvíjí, ale je příliš krátká na to, aby překryla tak dlouhé střevo.

Zajímavé:

Při dušení se dítěte cizím tělesem se nesmí dělat Heimlichův manévr do 3 let.

Důvodem je křehkost střeva, které není překryto pobřišnicí (riziko ruptury střev a vylití střevního obsahu – zánět, sepse, smrt). Na rozdíl od dospělého má větší krevní zásobení (riziko krvácení, smrt) a navíc játra vyplňují včetně střev téměř celou část dutiny od pupku vzhůru (ruptura jater, krvácení, smrt).

Tenké střevo je ve 3 letech téměř stejné jako u dospělého. To se ale nedá říci o tlustém střevě, které se vyvíjí během celého dětství.

Tlusté střevo novorozence je na úrovni plodu, kdy dosahuje asi 65 cm.

Teprve po půl roce se začínají vytvářet výdutě podobné dospělému jedinci. Do té doby nejsou přítomny. Sliznice, řasy a klky začínají nabývat svoji podobu ve věku asi 3 roky.

Během dalších let se ale pořád vyvíjí. Normální délky dosahuje asi v 7. roce života dítěte. Jeho uložení v břišní stěně se neustále mění až do dospělosti.

Zajímavé: Vzhledem k nezralosti a neustále měnící se poloze tlustého střeva novorozence a menších dětí může snadno dojít k vydutí jeho části přes konečník. Nejčastěji se tak děje u stolice. Nejedná se o vážný stav. Střevo se většinou spontánně stáhne.

Slepé střevo se liší především svojí velikostí. Jeho velikost hraje roli v uložení červovitého přívěsku slepého střeva (apendixu), které je podstatně výše v pravé části břišní dutiny.

Za normálních okolností je uložení apendixu zanedbatelné. Kolem 3. roku života se apendix posouvá směrem dolů. Svou konečnou topografickou polohu v pravém hypogastriu dosahuje až ve věku 14 let.

Zajímavé: Při zánětu červovitého přívěsku dítě nemusí mít bolesti v pravé dolní části bříška. Apendix často naléhá na pravou ledvinu, někdy dokonce na spodní část jater.

Novorozenec má přirozeně malý konečník.

Vzhledem k jeho velikosti je poměrně dlouhý a roztažitelný, i přes nepříliš silnou svalovinu jeho svěračů. Slabá svalovina způsobuje reflexní vyprazdňování stolice, které není ovlivnitelné vůlí.

Vylučovací soustava se vyvíjí rychle

Již kolem druhého měsíce těhotenství se začínají vyvíjet ledviny a močové cesty jako takové. Jedná se o orgánovou soustavu, která se utváří jako jedna z prvních vůbec. Do plodové vody je vylučována tekutina, která je již velmi podobná moči.

O vysokých nárocích na ledviny svědčí mokré pleny

Po porodu jsou ledviny a močové cesty anatomicky plně vyvinuty.

Jsou hmotnostně mnohem větší a uloženy poměrně nízko ještě v kojeneckém období. Po funkční stránce však mají své mezery. Navzdory funkční nezralosti je na ně kladena až dvakrát vyšší zátěž.

Proč?

Strava novorozence a kojence je převážně tekutá. Obsahuje vysoké množství vody, která se vylučuje hlavně močovými cestami. To znamená, že dítě vymočí mnohem víc než dospělý, cca 70 ml/kg.

Menší výkonnost a nižší filtrační schopnost ledvin zapříčiňuje, že moč je málo koncentrovaná. To se navenek projevuje jejím bledším zbarvením.

Vývoj močových cest nám dává odpověď, proč se děti pomočují

Z obou ledvin vystupují dva močovody se slabou svalovinou. Jejich rychlý růst, slabá stěna a nízké uložení orgánů močové soustavy způsobují jejich dočasně vlnovitý tvar.

Právě tento tvar je důvodem častých infekcí močových cest u dětí.

Močovody ústí do močového měchýře. Ten se také skládá z jemné vrstvy svaloviny, která se zesiluje až v průběhu let. Na úrovni dospělého je až kolem 6. roku života.

U malých dětí, hlavně v novorozeneckém a kojeneckém období, je plný močový měchýř viditelný pouhým okem. Jeho náplň objektivně zvětšuje bříško, což dává šanci všímavým maminkám předejít menším nehodám v období odvykání plen.

Vůlí ovládané močení vidíme u asi dvouletých dětí. Frekvence se snižuje na 10krát za den, ale náplň měchýře je větší.

Zajímavé:

Jistě vám není cizí obraz, kdy lékař nebo sestra drží v rukou čerstvě narozeného novorozence a ten se mu vyčurá rovnou do tváře. Vlivem změny tepelných podnětů a mechanického tlaku na břišní stěnu při průchodu porodními cestami to lze čekat. Dobrou zprávou je, že následně přestává močit na jeden celý den, který je třeba si vychutnat.

Proč?

Po tomto tichém období močí dítě cca 30krát denně.

Nezralý kostní systém

Kostní struktura novorozenců a malých dětí je velmi nezralá. Tato jejich slabost je ale mimořádně dobře kompenzována silnou okosticí (periostem), který chrání křehký kostní skelet.

Hlavička novorozence je proporcionálně větší než zbytek těla

Stavba lebky novorozence a dospělého se velmi liší. Nejviditelnějším rozdílem je její velikost, ve srovnání se zbytkem těla. Navíc tvářová část je podstatně menší než část mozková.

Kosti tvořící lebeční klenbu jsou tenké, ale pružnější. Mají volné spoje, což je důležité při porodu. Na vrchu hlavy – v místě budoucích spojů – se nachází velká fontanela a v záhlaví malá fontanela. Fontanely (tzv. lupínky) jsou tvořeny vazivem v místech budoucích kostních švů.

Kosti lebky nemají houbovitou strukturu jako kosti dospělého jedince. Ta se začíná tvořit kolem šestého měsíce a tvorba končí kolem druhého roku.

Dítěti chybí také dutiny (čelistní, nosní, čelní a klínové). Jejich vývoj je velmi pomalý. Základy těchto dutin vidíme až u dětí ve věku 2 let.

Páteř tvoří až 40 % celkové délky dítěte

Navzdory poměrně dlouhé páteři jsou těla novorozeneckých obratlů krátká. Délku páteře kompenzují vyšší meziobratlové ploténky.

Páteř je poddajnější a nemá ještě typické zakřivení, i když náznaky jsou již u plodu. Proto se její tvar přizpůsobuje podložce. Stabilitu nabývá páteř až kolem šestého roku.

K zakřivení krční páteře dochází v období, kdy už děťátko dokáže držet hlavičku zpříma. Ke křížovému zakřivení zase v období, kdy je schopno stát na nohou. Tato zakřivení mají za následek hrudní kyfózu.

Velká hlava, velký trup a krátké končetiny

Krátké ručičky a nožičky nejsou žádnou vadou. V porovnání s lebkou a trupem rostou mnohem rychleji. Největší růst je zaznamenán u dětí do čtyř let, tedy v období, kdy se učí lézt a chodit.

Změna velikosti, tvaru či růstu kostí a kožních výběžků probíhá během celého dětství a končí v dospělosti. Klouby jsou v dětství mnohem pohyblivější. Co se týká jejich tvarů, je to velmi individuální u každého jedince. Jsou dány i vnějšími faktory (zátěž, hmotnost, pohyblivost).

Kůže a termoregulace

Kůže plodu je v začátku těhotenství tvořena jen jednou vrstvou buněk. Vícevrstvý epitel vzniká přibližně ve třetím měsíci těhotenství. Ohyby a kožní rýhy zcela chybí. To činí kůži plodu naprosto hladkou a jemnou.

Kožní rýhy se zjevují kolem 4. měsíce vývoje plodu (základy jedinečných otisků prstů). Zrohovatělá vrstva se objevuje sporadicky až v sedmém měsíci těhotenství.

Za vláčností dětské pokožky se skrývá vysoký obsah vody

Plod je v děloze chráněn před působením plodové vody bělavou, mazlavou hmotou. Je složená z epitelových, kožních buněk, lanuga a tuku.

Tato vrstva také chrání miminko před vznikem poranění během porodu a krátce po něm. Následně se ztenčuje a úplně vymizí.

Ochlupení vzniká ještě v děloze. Po narození je tělíčko souvisle pokryto jemnými chloupky (lanugem), kromě dlaní a chodidel, které jsou hladké. Většina tohoto ochlupení vypadne ještě před narozením.

Současně se vytváří definitivní ochlupení. Nehty vznikají také před narozením, mají bílé pruhy a rychle rostou.

Kůže dítěte a dospělého se po vymizení ochranné vrstvy z hlediska anatomické stavby nijak neliší. Je tvořena kožními buňkami. Povrchová zrohovatělá vrstva je slabší a tenčí, proto se často olupuje.

Jemnost a vláčnost dětské pokožky i přes menší počet elastických vláken zajišťuje vysoký obsah vody – téměř 80%. Je dokonce tak jemná, že skrze ni prosvítá cévní kresba.

Reakce kůže novorozence je zásaditá. Na kyselou se mění až po pár týdnech. Kyselá reakce je důležitá jako obrana vůči infekci, které jsou naše ratolesti vystaveny každý den soustavným kontaktem kůže s močí či stolicí.

Zajímavé: První 3 dny po narození se dítě naprosto nepotí. Funkčnost potních žláz začíná přibližně 4. den života. Pot je zásaditý a konečné kyselé pH nabývá na konci prvního měsíce.

I černoch se narodí bílý. Jak je to možné?

Barva kůže novorozenců je u každého člověka, bez ohledu na rasu a genetickou predispozici, stejná. Neobsahuje žádné pigmenty. Dokonce i v případě černošské rasy je čerstvě narozené děťátko světle růžové.

Netrvá to ale dlouho a jsou patrné rozdíly. Kožní pigmenty se začínají tvořit okamžitě po narození. Následné zbarvení dítěte je ovlivněno podle toho, jakou genetickou výbavu má v sobě zakódovanou.

Regulace tělesné teploty

V bříšku matky je dítě chráněno před vnějšími vlivy. Kromě toho teplota těla matky ovlivňuje a reguluje tělesnou teplotu plodu v době, kdy je termoregulační systém dítěte ve stádiu vývoje.

U novorozenců dosahuje podkožní vazivo pouhých 2 mm. Také vrstva podkožního tuku je tenká. Proto dítě hlavně v novorozeneckém, ale i v kojeneckém věku snadno ztratí tělesnou teplotu. Tím může dojít k celkovému podchlazení i přesto, že regulace tělesné teploty je plně funkční.

Zajímavé: Nejvíce tělesného tepla uniká přes hlavičku, která je proporcionálně větší v poměru k tělíčku miminka. Proto je důležité nezapomínat na čepičky, které mají velký význam v prevenci hypotermie a nachlazení.

Obezřetní bychom měli být i celé batolecí období. Chlad je příčinou častých nachlazení u dětí.

Nervový systém a smysly dítěte

Nervový systém je i přes svou složitost nejzralejší soustavou novorozence. Musí tomu tak být, protože je nezbytný pro samotné přežití. Dalo by se říci, že nervová soustava je kompletní a během života se jen zdokonaluje. Nervové buňky plně dozrávají mezi 3 a 8 roky.

Zajímavé: Již v novorozeneckém věku se v těle dítěte nachází konečný a definitivní počet neuronů (nervových buněk). Další nevznikají. Jejich počet už může být jen nižší (alkohol, stáří).

Mozek a mícha

Největší část mozku tvoří přední mozek a stejně to je i u dětí. U novorozence váží mozek až 390 g. U půlročního dítěte se jeho hmotnost zdvojnásobuje. V jednom roce váží neuvěřitelných 1200 g.

Nejmenší je čelní lalok mozku, který roste rychle. Závity jsou zformovány, mění se jen jejich tvar a uložení vzhledem k fontanele v lebce.

Mícha je delší než u dospělého a u novorozence sahá až po třetí bederní obratel. Ve své podstatě se zkracuje, protože během nitroděložního vývoje vyplňovala celou páteř.

Základní smysly – jak je na tom váš mrňous?

Dítě má vyvinuty všechny smysly hned po narození. Všechno však chce svůj čas. To znamená, že věkem ještě dozrávají a stávají se dokonalejšími.

Tabulka se základními smysly člověka: