Co je celiakie? Stručně o příčině, příznacích a léčbě?

Celiakie, nazývaná také glutenová enteropatie, je autoimunitní onemocnění tenkého střeva. Člověk trpící tímto onemocněním není schopen trávit tzv. lepek, známý především jako gluten, který je však běžnou součástí potravin.

Protože celiak trpí chorobnou reakcí při konzumaci potravin obsahujících lepek, je nutné dodržovat tzv. bezlepkovou dietu.

Vše o celiakii se dozvíte v následujících řádcích, které jsou zaměřeny na charakteristiku, příznaky a diagnostiku tohoto onemocnění, včetně způsobu léčby celiakie a seznamu potravin, které lze konzumovat v rámci bezlepkové diety.

Co je celiakie?

Jedná se o chronické onemocnění tenkého střeva, při kterém se tělo stává přecitlivělým na směs bílkovin zvanou lepek. Lepek, známý především jako gluten, je směs bílkovin obsažená v mnoha druzích obilovin, jako je pšenice, žito, ječmen, ale také například stále oblíbenější špalda.

Tělo člověka s diagnózou celiakie reaguje na i malé množství těchto bílkovin velmi agresivně. Imunitní systém produkuje protilátky, které narušují sliznici tenkého střeva a způsobují zánět.

Dalším nebezpečným jevem je tzv. vyhlazení klků, které u zdravého člověka lemují sliznici tenkého střeva. Klky mají v lidském těle důležitou funkci, a to vstřebávání živin získaných z potravy. Zajišťují tak potřebnou výživu – přísun životně důležitých vitaminů, minerálních látek a stopových prvků.

Neléčená celiakie proto může vyústit v tzv. malabsorpční syndrom, kdy je tělo výrazně ochuzeno o důležité živiny. To může vést k dalším závažným onemocněním.

Dříve nediagnostikovaná nebo neléčená celiakie má nedostatek následujících prvků: železa, vápníku, vitaminu D, kyseliny listové, vitaminu B12, zinku a selenu. Protože se jedná o nezbytné vitaminy a minerály, je nutné na začátku a v průběhu léčby sledovat jejich hladinu v těle.

Celiakie jako autoimunitní onemocnění je bohužel často spojena s dalšími chorobami. Nejčastějšími přidruženými onemocněními jsou intolerance laktózy, histaminová intolerance, různé potravinové alergie (např. na vejce, sóju, ořechy...), onemocnění štítné žlázy a cukrovka.

Na otázku, proč vlastně celiakie vzniká, vědci dosud nenašli jednotnou odpověď.

Onemocnění je však klasifikováno jako genetické. To naznačuje, že hlavní roli hraje dědičnost. Při diagnostice celiakie u jednoho člena rodiny se proto doporučuje vyšetřit i další příbuzné prvního stupně.

Často lze tímto způsobem odhalit skrytou (latentní) celiakii u rodičů nebo naopak u dětí, které dosud nevykazovaly žádné příznaky.

Je celiakie dědičná? Navzdory výše uvedenému nemusí být celiakie nutně dědičná. Bohužel ji lze získat i kdykoli v průběhu života. Věk ani pohlaví přitom nehrají roli. Celiakii může vyvolat nadměrná fyzická nebo psychická zátěž, například u žen po porodu.

Jak se celiakie projevuje?

Nejčastější příznaky a projevy onemocnění souvisejí s problematickým vstřebáváním lepku ve střevě. Člověk trpí různými příznaky zažívacích potíží. Asi nejtypičtější jsou průjmy, které se vyznačují žlutou barvou a výrazným zápachem.

Častá je také plynatost a nadýmání, stejně jako nevolnost spojená s nutkáním na zvracení.

Osoba je často unavená, letargická a má bledou, často podrážděnou kůži.

Typickým znakem je také hubená, podvyživená postava v důsledku nevstřebávání vitaminů a minerálů. Tělo není schopno je přijmout, a proto je vylučuje spolu s živinami. Protože je tělo ochuzeno zejména o železo a vápník, jsou častými příznaky anémie (chudokrevnost) a křehké kosti. To může vést až k osteoporóze.

Jsou jednotlivé příznaky celiakie závislé na věku člověka? Příznaky u dětí a příznaky u dospělých se výrazně neliší.

Jejich počet a intenzita se však mohou lišit. Mnohdy se stává, že člověk nevykazuje žádné příznaky a žije s nemocí mnoho let, aniž by o tom věděl.

Znáte její průběh?

Celiakie je onemocnění, které se může objevit kdykoli v průběhu života, ať už narozením jako dědičná dispozice, nebo získáním v důsledku oslabení imunitního systému v důsledku nadměrné fyzické nebo psychické zátěže.

Nemoc může mít různé projevy a také různý průběh. Jedno však mají společné – každý z projevů je výsledkem autoimunitní reakce na přítomnost lepku.

Nejtypičtější je klasická forma celiakie. Vyznačuje se typickými příznaky uvedenými výše (průjem, nadýmání, nevolnost, zvracení...), ale projevuje se jen asi u desetiny diagnostikovaných celiaků. U zbývajících pacientů se projevuje tzv. oligosymptomatická nebo monosymptomatická forma celiakie. Při ní se projevují jen některé nebo dokonce jen jeden z příznaků.

V takových případech je diagnostika celiakie opravdu náročná a často je to běh na dlouhou trať.

Diagnosticky nejnáročnější formou je však tzv. asymptomatická forma.

Pacient nepociťuje žádné příznaky a diagnóza celiakie je stanovena náhodně, např. při vyšetření rodinných příslušníků. Mnoho pacientů je také postiženo tzv. atypickou formou celiakie, kdy se problémy se vstřebáváním lepku projevují v jiných částech těla než v trávicím systému.

Nejčastějšími místy těchto projevů jsou kůže (tzv. Duhringova dermatitida), ledviny (IgA nefropatie), reprodukční orgány (rozvoj neplodnosti), nervový systém (migrény, deprese) a mnoho dalších.

Celiakie tak může mít odlišný průběh doprovázený většinou nápadných příznaků až po méně nápadné příznaky typické pro celiakii. Smutnou zprávou je, že ať už je začátek celiakie jakýkoli a příznaky jakékoli, jedná se o chronické, celoživotní onemocnění.

Jak se celiakie zjišťuje?

Diagnóza se stanoví až po odborném vyšetření gastroenterologem. I když se jedná o autoimunitní onemocnění, dochází k projevům a poškození tenkého střeva.

Lékař obvykle praktikuje následující typy vyšetření:

• Endoskopie tenkého střeva, nazývaná také gastroskopie – Do tenkého střeva je přes dutinu ústní zavedena trubice s mikrokamerou, nazývaná endoskop, která umožňuje získat autentický obraz vnitřního prostředí střeva. Ten se v reálném čase promítá na monitor, kde jej lékař vyhodnocuje.
• Biopsie – Pomocí endoskopu je současně odebrán vzorek ze sliznice tenkého střeva, aby bylo možné určit rozsah poškození střeva na základě takzvané Marshovy stupnice (1/2/3a/3b/3c).
• Sérologické vyšetření krve – Odběr krve zaměřený na zjištění přítomnosti IgA protilátek.

Kromě testů praktikovaných lékařem existují také různé volně prodejné testy na celiakii. Ty se používají k tzv. domácímu samovyšetření. Je však třeba mít na paměti, že nejsou určeny k tomu, aby nahradily lékaře!

Naopak, jejich výsledek by měl být výzvou k návštěvě lékaře a podstoupení odborného vyšetření.

Pokud máte podezření na celiakii, nezačínejte před vyšetřením svévolně držet bezlepkovou dietu. Vzhledem k tomu, že diagnostika onemocnění je založena na pozorování reakcí organismu na přítomný lepek, nebude možné stanovit správnou diagnózu.

Léčba

Celiakii jako takovou bohužel nelze vyléčit. Přestože se v médiích objevilo několik zpráv o hledání nebo dokonce vynálezu léku na celiakii, farmaceutický průmysl doposud neuvedl na trh žádný přípravek, který by zaručeně nemoc vyléčil. Jediným a nejúčinnějším "lékem" je proto tzv. bezlepková dieta.

Celiakie je chronické onemocnění. Bezlepková dieta by proto měla být celoživotní, bez jakýchkoli kompromisů nebo občasných ústupků. I sebemenší prohřešek může znovu nastartovat proces autoimunitních reakcí a následné destrukce tenkého střeva.

Proto při podezření na celiakii dlouho neodkládejte návštěvu lékaře. Včasná diagnóza a přechod na bezlepkovou dietu jsou opravdu důležité.

Jaký jídelníček a dietu mám zvolit?

Mnoho lidí po stanovení diagnózy celiakie propadá panice. "Co tedy vlastně mohu jíst?" Potraviny na bezlepkové dietě lze chápat ve 3 základních kategoriích: povolené potraviny, zakázané potraviny a rizikové potraviny, jejichž bezpečnost se posuzuje individuálně podle jejich složení.

Povolené potraviny...

Co je tedy povoleno? Celiak smí konzumovat všechny přirozeně bezlepkové suroviny, jako je ovoce, zelenina, rýže, kukuřice, brambory, ryby, čerstvé, neobalené maso, luštěniny, ořechy, semena, vejce, mléčné výrobky (neochucené jogurty, přírodní sýry, tvaroh, smetana), med, cukr, sója, tofu....

Zakázané...

Co je zakázáno? Zakázány jsou prakticky všechny potraviny, které obsahují lepek, tj. výrobky z pšenice, ječmene, žita (např. chléb, pečivo, těstoviny, strouhanka...).

Na co si dát pozor?

Kromě povolených a zakázaných potravin existuje řada potravin, které nelze takříkajíc házet do jednoho pytle.

Zda je celiak může konzumovat, je vždy jasné z etikety, kde je uvedeno složení výrobku.

Pozor, lepek není jen v mouce!

Lepek se skutečně vyskytuje všude, jako součást mnoha složek (např. v ochucovadlech, aromatech, barvivech, směsích koření...).

Pro lepší orientaci spotřebitele s celiakií se používá tzv. symbol přeškrtnutého koláče, který je mezinárodně považován za značku bezlepkového výrobku.

Co celiaci mohou a nemohou jíst

Výrobci opravdu pružně reagují na rostoucí počet celiaků, takže současný trh nabízí opravdu širokou škálu chutných a cenově dostupných výrobků. Potraviny jsou běžně k dostání v mnoha supermarketech, specializovaných prodejnách zdravé výživy a e-shopech. Celiak si tak může dopřát cokoli od sladkých bezlepkových sušenek, chipsů, pečiva, těstovin až po různé druhy mouky (kukuřičnou, pohankovou, rýžovou...).

Roste také počet restaurací, pizzerií a kaváren, které vám připraví chutné bezlepkové jídlo nebo dezert. 

Bezlepková dieta je však nepochybně dražší záležitostí než strava běžných lidí. 

Těhotenství a celiakie

Je všeobecně známo, že těhotenství je pro ženu náročné období. Tělo prochází výraznými změnami. Je vystaveno nadměrné (nejen) fyzické zátěži a vyžaduje zvýšenou péči. Těhotenství nevyživuje pouze organismus matky, ale také plod. Je proto nezbytné zajistit správnou a vyváženou stravu.

Problém proto může nastat u žen s celiakií, které o svém onemocnění donedávna nevěděly nebo jim bylo diagnostikováno teprve nedávno. Organismus je v této době znatelně ochuzen o mnoho důležitých látek, vitaminů a minerálů, a to v důsledku destrukce tenkého střeva. U žen, které touží po dítěti, může mít tento stav organismu opravdu neblahé následky.

Žena má potíže otěhotnět a v případě již existujícího těhotenství bohužel dochází k častým potratům, protože plod není dostatečně vyživován.

Pro ženy s celiakií je proto vhodné plánovat těhotenství alespoň jeden rok po zahájení bezlepkové diety. Po této době se předpokládá, že dojde k dostatečné regeneraci poškozeného organismu, obnově sliznice střev a získání potřebné hladiny živin.

Pokud však žena otěhotní dříve, nemusí to mít bezprostředně fatální následky!

O dalším postupu, možných rizicích a potřebné péči by se však měla co nejdříve poradit se svým gynekologem a gastroenterologem.

Bez ohledu na dobu těhotenství je nutné sledovat hladinu železa, vápníku, kyseliny listové, vlákniny a dalších základních látek, které jsou nezbytné pro zdravý vývoj plodu a také pro výživu matky. Je také vhodné konzultovat s lékařem jejich zvýšenou suplementaci.