Jaký je můj tep: pomalý, normální, nebo vysoký? Mám srdeční arytmii?

Autor:

Bc. Lukáš Tóth

Zdravotnický pracovník

Odborný garant:

MUDr. Zuzana Kožlejová, PhD.

Lékař

Máte nízkou nebo vysokou tepovou frekvenci? Je vaše tepová frekvence ideální? Pro sportovce je běžná a normální tepová frekvence pod 60 za minutu. Naopak tepová frekvence nad 100 za minutu při sportu nebo po rozrušení neznamená nemoc. Je frekvence pravidelná, nebo cítíte nepravidelné bušení srdce?

Jaká je moje tepová frekvence: pomalá, normální, nebo vysoká? Mám srdeční arytmii?

Puls (srdeční tep) vyjadřuje srdeční činnost. Podle něj můžeme určit, jak rychle pracuje naše srdce.

To je důležité z několika důvodů.

Nejlepší je udržovat normální hodnotu pulsu. Nízké nebo vysoké hodnoty jsou nevhodné.

Tepovou frekvenci ovlivňuje několik faktorů, jako např.:

věk
pohlaví
fyzické a psychické vypětí, stres, strach nebo úzkost
úraz a krvácení
bolest
zvýšená tělesná teplota
onemocnění
léky
stimulanty, káva, drogy, kouření

Abnormalita nemusí nutně znamenat nemoc. Například sportovci mají nižší klidový puls. Jejich srdeční sval je zvyklý pracovat a v klidu pracuje na nižší frekvenci.

Vyšší puls vzniká při fyzické aktivitě, při duševním rozrušení nebo stresu.

Bušení srdce za normálních okolností necítíme. Pocit bušení srdce se nazývá palpitace. Palpitace mohou souviset s fyziologickými podněty (např. zátěž, psychika), ale mohou být také příznakem poruch srdečního rytmu nebo jiných onemocnění.

Jaké hodnoty pulzu jsou nízké, normální a vysoké?

Méně než 60 = bradykardie, zpomalená frekvence, nízký puls.

Norma, eufrekvence = 60 až 100 tepů za minutu.

Vysoká tepová frekvence je 100 a více za minutu = tachykardie, zrychlená činnost.

Tep se mění s věkem. U dětí je vyšší i za normálních fyziologických podmínek.

Při vyhledávání informací můžete narazit na drobné rozdíly v hodnotách podle publikace a autora.

Za normální srdeční frekvenci se považuje:

novorozenec (do 28. dne života): 140 až 180 úderů za minutu
od kojeneckého věku do 1 roku: 110 až 160 úderů za minutu
u dítěte do 10 let věku: přibližně 90 až 140 úderů za minutu
dospělí: 60–100 úderů za minutu

Přečtěte si také:

Důležité upozornění:

Nezapomeňte prosím, že výsledky našich zdravotních kalkulaček a analyzátorů jsou pouze orientační. Nenahrazují odborné vyšetření ani radu lékaře, lékárníka nebo jiného zdravotnického pracovníka.

Každý člověk je jedinečný a potřeby každého se mohou lišit. Kalkulačky a analyzátory mají svá omezení a neposkytují komplexní individuální pohled na zdraví.

Jejich používání je na vlastní nebezpečí. Provozovatel stránek ani autor nenesou odpovědnost za nesprávné použití a nesprávný výklad/interpretaci informací získaných jejich použitím. Používáním kalkulaček a analyzátorů vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami a provozovatel ani autor nenesou odpovědnost za případné následky.

Doporučujeme vám, abyste svůj zdravotní stav konzultovali s odborníkem. Pamatujte, že zdraví je důležité téma a veškerá rozhodnutí by měla být učiněna po konzultaci s odborníkem.

Tato kalkulačka/analyzátor není zdravotnický nástroj a zdravotní pomůcka. Svůj zdravotní problém konzultujte s lékařem.

Jednoduše zkopírujte HTML kód na svou stránku. Kód se kopíruje stejně jako kód embed youtube videa. Pokud máte wordpress, můžete ho vložit do pole HTML.
Podmínkou převzetí kalkulačky je umístění zdroje a dofollow odkazu tak, jak je uvedeno v kódu.

<script src="https://medicspark.cz/frontend-assets/scripts/iframe-message.js" async></script><iframe id="medicspark-jaky-je-muj-tep" class="medicspark-calculator-iframe" src="https://medicspark.cz/kalkulacky/jaky-je-muj-tep/embed/" style="border: 0;overflow: hidden;width: 100%" scrolling="no"></iframe><a class="medicspark-calculator-copyright" href="https://medicspark.cz/kalkulacky/jaky-je-muj-tep">Jaký je můj tep: pomalý, normální, nebo vysoký? Mám srdeční arytmii? od MedicSpark.cz - zobrazit vysvětlivky a podrobnosti</a>

Bc. Lukáš Tóth

Zdravotnický pracovník

Střední zdravotnická škola v Nitře mi dala základ pro uplatnění se v oblasti zdraví a nemocí. Díky ní jsem 2 roky pracoval na traumatologické klinice a ambulanci ve FN Nitra. Od roku 2006 jsem byl zaměstnán v záchranné zdravotní službě, kde jsem setrval do roku 2017. Bakalářské studium jsem absolvoval na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře v oboru urgentní zdravotní péče. Bakalářský titul mi umožnil pokračovat v poslání zdravotnického záchranáře. Mezitím jsem získal místo na tísňové lince 155. V přednemocniční zdravotní péči tak působím do dnešní doby. Zájem o člověka, zdraví a i samotné nemoci jsem měl už v dětství, což mi dalo předpoklad věnovat se tomuto tématu i v dospělosti. Studium a získávání nových informací v praxi mi poskytlo skvělý podklad pro psaní odborných textů, a to v podobě článků, kterým porozumí i běžní lidé. Moje záliba v portálu Zdravotník má tak pevné základy v letech praxe i v osobním zájmu. Podobně mě zajímá i zdravá strava, výživa a celkově zdravý životní styl. Svůj volný čas vyplňuji rodinou a sportem.

Zobrazit všechny články autora

Odborný garant: MUDr. Zuzana Kožlejová, PhD.

Lékař

Vždycky jsem chtěla pomáhat lidem, zejména vážně nemocným. Vystudovala jsem Lékařskou fakultu UP v Košicích. Již během studia na univerzitě jsem se věnovala onkohematologickému výzkumu, při němž jsem se zabývala pacienty s leukémií. Stáž jsem absolvovala v onkologickém institutu v Barceloně ve Španělsku, kde jsem pracovala na špičkové onkohematologické klinice. Seznámila jsem se s tzv. otevřenou medicínou, kdy si pacient z ambulance profesora se světovým renomé odnášel papírový nákres nemoci. Pacient byl spokojený, informacím porozuměl a po pevném stisku ruky od lékaře věřil, že s pomocí Boha a lékaře nemoc porazí. Pacient se usmál a odešel. Tehdy jsem se definitivně rozhodla, že se chci věnovat onkologii a být tu pro lidi, kteří to obzvlášť potřebují. Od roku 2014 jsem několik let pracovala ve Východoslovenském onkologickém ústavu na oddělení klinické onkologie v Košicích, později na oddělení klinické onkologie Fakultní nemocnice J. A. Reimana v Prešově a v současné době jsem na mateřské dovolené. Výzkumu jsem se nevzdala a po ukončení univerzity se věnuji proteomickému studiu pacientek s rakovinou prsu. Na toto téma jsem obhájila doktorskou práci v oboru klinické biochemie a věřím, že neustálý pokrok ve výzkumu bude pomáhat stále více. Při své práci, kdy pacienti často přicházejí pozdě, nebo při výuce studentů medicíny jsem si vždy uvědomovala, jak je vzdělávání v medicíně důležité. I tímto způsobem chci přispět k vaší prevenci nebo vám pomoci orientovat se ve zdravotních obtížích.

Nahlásit problém