Jaké jsou účinky skořice na naše zdraví? (pěstování, použití)

Známé a oblíbené voňavé koření pochází ze Srí Lanky, odkud se ho zatím dováží největší množství. Roste také v Indii a některých oblastech Číny.

Snad ještě dnes někteří lidé věří v jeho magické účinky a ještě více v kouzlo získání tohoto koření. Mýty totiž vyprávějí o tom, že skořice se získává z hnízd nebezpečných a krvelačných ptáků. To však není pravda. Získává se z tropických stromů.

Již staří Egypťané a Řekové používali skořici k léčení různých neduhů. Existují dokonce stopy po tom, že v minulosti vyráběli tinktury a přidávali ji do vína apod.

V domácím léčitelství se používá dodnes, a to nejen samotná, ale i v tinkturách, sirupech a olejích.

Skořice má prokázané antibakteriální a antivirové vlastnosti.

Existuje také několik druhů skořicovníků jako takových a následně i samotná skořice jako koření. Nejběžnějšími druhy jsou skořice pravá a cejlonská.

Rozdíl mezi nimi je především ve složení a zpracování. Čínská neboli nepravá skořice je vhodnější pro skořici mletou, zatímco cejlonská skořice je vhodnější pro skořici celou.

Obě však obsahují velké množství vitaminů a minerálních látek. Patří mezi ně draslík, fosfor, hořčík, vápník, hořčík, měď, železo, vitaminy A, B6, C, E a K. Obsahuje také betakaroten, kyselinu listovou a kyselinu pantotenovou.

Skořice v různých formách požití, ať už v čaji, nebo v různých druzích zdravých skořicových koláčů, má na náš organismus blahodárné účinky.

Můžeme si ji vychutnat jako přísadu do sypaného čaje, ale lze ji také přidávat do pečeného čaje.

Velmi oblíbená je také s cereáliemi, medem a horkou vodou k snídani. Přidáváme ji však i do štrúdlů, vosích hnízd či jiných pochoutek.

Výhodou je, že má antioxidační účinky. Je tedy velmi vhodná pro očistu a zbavení organismu škodlivin.

Pomáhá také oběhovému systému, takže má pozitivní vliv na srdce, pružnost a kvalitu cév a žil a je také užitečná při snižování srážlivosti krve. Má také pozitivní vliv na krevní tlak.

Podle výzkumů má také hypoglykemický účinek. Pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi.

Má také pozitivní účinky na trávení. Může pomoci při zažívacích potížích, tj. při zácpě nebo průjmu. Je užitečná při léčbě žaludečních vředů.

V současné době pomáhá také lidem s vysokou hladinou cholesterolu. Proto se doporučuje i při dietách.

Pro své příznivé účinky na svaly je oblíbená i mezi sportovci.

Je prospěšná i pro knihomoly, protože ovlivňuje náš mozek a soustředění. Pomáhá také v boji proti Alzheimerově chorobě.

Je však třeba být také opatrní a mít na paměti, že všeho moc škodí. Nejezte příliš mnoho skořice. Mohla by mít i nežádoucí účinky, zejména u lidí s citlivými játry a ledvinami.

Účinky skořice můžeme potěšit i naši pleť. Prokrví nám obličej a dodá mu svěžest, čistotu a hydrataci.

Z medu, skořice a olivového oleje si můžeme udělat masku na obličej a dekolt. Tuto kaši můžeme použít také jako peeling, a to nejen na obličej, ale i na zbytek těla.

Lze ji použít i při svalové horečce nebo bolestech svalů, kdy ji vmasírujeme do bolestivých míst s olejem.

Skořice je strom, který je vždy zelený. To je dáno tím, že roste v tropických oblastech a deštných pralesích. Jeho výška dosahuje až 15 metrů. Na plantážích, kde se získává, rostou většinou keře do výšky 2,5 metru.

Skořice se sklízí ze stromů starých nejméně 8 let a sklízí se dvakrát ročně v období dešťů.

Vyrábí se sběrem výhonků. Ty se očistí od listů a zbaví kůry. Očištěné výhonky se nechají uschnout ve stínu a po několika dnech se pomocí speciálních nožů oškrábe vrchní kůra. Nakonec se suší na slunci, které kůru sroluje do sebe a vznikne skořice.

Hotová skořice se na místě třídí podle kvality a barvy. Poté je odeslána do světa.

Skladování je jednoduché, protože k nám přichází jako hotový produkt, usušená.

Měla by se skladovat v suchém a stinném prostředí při pokojové teplotě.

Pěstování

Skořicovníky si můžete pořídit a pěstovat je doma.

Jelikož se jedná o tropickou rostlinu, je důležité udržovat ji v teple a vlhku.

To znamená, že se jí bude dařit při teplotách kolem 20 stupňů Celsia.

Důležité je zalévat ji na listy, nikoli do půdy.

V zimě je vhodné ji vystavit co nejvíce slunci, proto je dobré umístit stromek blízko okna.

Půda by měla být vzdušná, proto do ní přidejte písek.