Hluchota: Co je její příčinou? (Náhlá, dlouhodobá či krátkodobá)

Hluchota může být částečná nebo úplná. Odborně se nazývá také termínem surditas. Částečná hluchota se označuje i jako nedoslýchavost a jde ve většině případů o problém starších lidí a seniorů.

V tomto případě je možné použít různé zesilovací přístroje, které pomohou postiženému člověku kompenzovat slabší vnímání zvuku. Při úplné hluchotě ale tento způsob není možné aplikovat a častokrát jde o nevratné deformace a stavy.

Úplná hluchota je těžká porucha a ztráta sluchu. Člověk nemůže vnímat zvukové informace z okolí. Může postihovat jedno ucho nebo obě uši.

To, jak je sluch poškozen, závisí také na tom, která část sluchového aparátu nebo nervů vedoucích od ucha do nervového centra v mozku je poškozena.

Trvalá porucha sluchu

Nevratné poškození sluchu a trvalá hluchota nastává, pokud se poškodí sluchový nerv nebo sluchová dráha. Poškození může nastat i přímo v mozkovém centru, které vjem zpracovává.

Může být vrozená nebo získaná

Hluchota může být buď vrozená na základě genetické predispozice, nebo může vzniknout během života. V tom případě je označována jako získaná. Otoskleróza je dědičné onemocnění. Mezi vrozená onemocnění, kdy je přítomna porucha sluchu, patří třeba:

• Pendredův syndrom
• Usherův syndrom
• Sticklervů syndrom
• Waardenburgův syndrom
• Hluchota Connexin 26 nebo hluchota odvozená z GJB2

Vyskytují se případy poškození v průběhu vývinu sluchového aparátu. Rovněž může nastat během těžkého porodu následkem poškození hlavy.

Poruchy sluchu nejsou jen vrozené a dané geneticky. Mohou být způsobeny různými chorobami či zdravotními problémy u dětí během těhotenství nebo krátce po narození.

Porucha vnímání výšky tónů

Pokud jde o různé druhy těžkých poruch sluchu, v rámci částečné hluchoty může člověk vnímat například jen nízké a vysoké tóny. Tóny ze spektra mezi hraničními hodnotami nevnímá.

Časté jsou i poruchy opačné, kdy pacient špatně slyší šepot nebo vysoké tóny, ale při zvuku ve střední části zvukového spektra nemá problém s hluchotou.

Hlasitá hudba škodí

K poškození bubínku dochází při dlouhodobém namáhání sluchového aparátu. Například poslechem hlučné hudby nebo dlouhodobou prací v hlučném prostředí.

Nejhorší varianta je hlasitá hudba v malém prostoru. Jako je to v případě poslechu hudby v autě. V případě nevhodného pracovního prostředí je třeba používat ochranné pomůcky.

Infekční onemocnění

Při zánětu mozkových blan je ohroženo i sluchové centrum v mozku, což může mít za následek trvalou ztrátu sluchu. Případně následkem jiných infekčních onemocnění nebo nádorových onemocnění ucha a sluchového aparátu.

Poškození sluchu hrozí například u příušnic (zánětu příušní žlázy). Riziko je i při toxoplazmóze, což je infekční parazitární onemocnění.

I neléčený zánět středního ucha u dětí může vést například k poškození sluchu, někdy i k jeho úplné ztrátě. Hlavně pokud se zánět rozšíří do vnitřního ucha.

Jedním z příkladů poruchy sluchu je infekční onemocnění, které způsobuje virus spalniček (paramyxoviry). U toho je jednou komplikací i zánět středního ucha.

I lidé trpící HIV nebo AIDS mohou jako následek onemocnění mít poškozený sluch. A například u novorozenců způsobují hluchotu chlamydie a syfilis.

Je možné použití přístroje?

Při poruchách ve středním uchu je možné použít elektronické přístroje na zlepšení kvality sluchu. Při poškozeních vnitřního ucha to nejde. V tomto případě postižený člověk zvuky slyší, ale nerozumí jim a je narušeno samotné vnímání zvuku.

Hluchota následkem úrazu

Člověk může ohluchnout i vlivem různých úrazů. Dobrý příklad je poškození výbuchem. Při nárazové tlakové vlně dochází k prasknutí bubínku. A za určitých okolností i k nevratnému poškození sluchu.