Léčba zápalu plic – léky, antibiotika, antivirotika, inhalace?

Podle diagnostiky a vyšetření se léčí zápal plic s ohledem na celkový stav pacienta. U lidí s oslabenou imunitou, dětí a u seniorů se většinou zápal plic léčí během hospitalizace. V případě výskytu komplikací s dýcháním či problémů s jinými životními funkcemi je nutné umístění na jednotku intenzivní péče.

Nejčastěji při úvodní diagnostice zápalu plic je bez ohledu na původce infekce započata léčba antibiotiky. Ve většině případů je pneumonie bakteriálního původu. Což prvotní léčba antibiotiky pokrývá.

V drtivé většině případů je antibiotická léčba základní. Pokud laboratorní vyšetření prokáže bakteriální zánět, pokračuje se v antibiotické léčbě. Při vyšetření se zjišťuje i citlivost na antibiotika, která určí vhodnou skupinu účinné látky.

Komplikované infekce virového původu se léčí ve formě podávání antivirotik. Pokud jde o infekci mykotickou, indukuje se antimykotická léčba. Při neinfekčním původu pneumonie se nejčastěji k léčbě využívají kortikoidy.

Kromě toho se podávají léky na přidružené příznaky. Například na snížení horečky se využívají antipyretika. Na lehčí vykašlávání a rozpuštění hlenu se používají expektorancia a mukolytika. Proti suchému kašli se používají antitusika. Proti bolesti zase analgetika.

Vhodná je i nebulizační léčba, tedy inhalování malých částí léčiva. V nemocničním prostředí se může v případě potřeby používat inhalování kyslíku. Léčba obvykle trvá od 1 do 3 týdnů, a to podle druhu zánětu a celkového průběhu nemoci.

Potřebná jsou i režimová opatření. Jako je klid na lůžku, zákaz kouření, pití alkoholu. Důležitý je dostatečný pitný režim, aby se předešlo dehydrataci. Což je důležité hlavně u dětí. Stejně potřebný je i přiměřený příjem energie a vitamínů a minerálů.

Při potížích a podezření na zápal plic se doporučuje okamžité odborné vyšetření. Průběh může být akutní (náhlý). To může znamenat i rychlé zhoršení zdravotního stavu a ohrožení zdraví. V žádném případě se nedoporučuje domácí léčba zápalu plic a vyčkávání na zlepšení potíží. Hrozí závažné komplikace.

Rekonvalescence (uzdravení a zotavení) může trvat i několik týdnů po onemocnění. Člověk během nich může pociťovat únavu, schvácenost, vyčerpání a nevýkonnost, a to i po námaze nízké intenzity. To samozřejmě závisí také na průběhu a komplikacích, které nemoc provázely.