Jaká je léčba onemocnění srdečních chlopní: Léky a operace

Léčba má dva přístupy: konzervativní a invazivní.

Léky dokáží zmírnit obtíže, případně slouží jako prevence zhoršení a komplikací. Poškozenou chlopeň ovšem nevyléčí.

Při léčbě se využívají:

• beta-blokátory ke snížení tlaku a snížení frekvence srdce
  • blokátory kalciových kanálů
• antihypertenziva, ACE inhibitory, vazodilatancia (rozšíření cév) a jiné
• léky proti arytmii (antiarytmika)
• léky proti srážení krve jako prevence vzniku krevních sraženin (antikoagulancia) 
• diuretika pro zmírnění otoků
• antibiotika v případě infekční příčiny

Antibiotická léčba jako prevence?

Z infekčních původců je to například streptokokové onemocnění mandlí, známé pod označením angína (tonzilitida).

V případě zanedbání léčby a neléčení jde o možný zdroj rozsevu bakterií krví, a to i do srdce. A v srdci mohou způsobit zánět svalu či vnitřní blány (endokardu) a chlopní.

Proto i v případě infekčního onemocnění dýchacích cest s bakteriálním původcem je důležitá včasná a účinná léčba antibiotiky. Ta musí být úplná a léky se musí dobrat tak, jak je určeno.

Není možné ukončit léčbu samovolně hned po ústupu obtíží.

Invazivní a chirurgická léčba

Invazivní přístup může být zastoupen několika metodami. Ty se vybírají na základě několika kritérií a také podle věku a celkového zdravotního stavu dotyčného člověka.

• plastika chlopně – odstranění vadných částí a oprava chlopně
• náhrada chlopně – úplné odstranění nefunkční chlopně a náhrada protézou
  • mechanická chlopeň
    • z uhlíkových vláken
    • časově neomezená funkčnost
    • nutná trvalá antikoagulační léčba
  • biologická chlopeň
    • životnost 10–15 let
    • krátká doba užívání antikoagulancií
• balónková dilatace – přístup přes velkou cévu, katétrem, miniinvazivní zákrok

Miniinvazivní přístup se volí většinou u rizikových pacientů, pro které není vhodná kardiochirurgická operace. Se vstupem katétru přes velkou cévu (přes třísla) se implantuje chlopeň.

Trvání je kratší a provádí se při vědomí pacienta.

Stará chlopeň zůstává na místě a přikládá se na ni náhrada. Člověk se po této metodě rychleji zotavuje. I při této metodě nicméně přetrvává riziko následků a zhoršení zdravotního stavu.

Kardiochirurgie představuje většinu zákroků. Vyžaduje otevření hrudníku, mimotělní krevní oběh a zastavení činnosti srdce na dobu operace.

Jde o klasický přístup, který se využívá dlouhá léta. Pacient je v narkóze, zákrok trvá delší dobu a také zotavení potřebuje dobu. Hrudní kost se hojí přibližně 6 měsíců.

Komplikace a rizika jsou v obou přístupech. Několikahodinová anestezie má svá rizika počínaje horším hojením rány. Pooperační období vyžaduje kontrolu zdravotního stavu.