Onemocnění jazyka

Nemoci jazyka postihují buď samostatně jazyk, nebo může jít o onemocnění v rámci ústní dutiny, která postihují i jiné sliznice nebo samotnou ústní dutinu. Některá jsou zánětlivá, jiná souvisejí s dysfunkcí nebo změnami na jazykových papilách a další se mohou týkat například nádorového bujení na jazyku nebo v jeho blízkém okolí. Obecně platí, že řada chorob ústní dutiny se může přenést i na jazyk nebo může spolu úzce souviset s ohledem na blízkost sliznic.

Lidský jazyk je orgán svalového charakteru, který má řadu funkcí. Je velmi důležitý pro přijímání stravy a tekutin do trávicí trubice, ale má také funkce chuťové, které mohou člověka upozornit na složení potravy nebo tekutiny, a tak jej ochránit například před nevhodnými látkami. Také je velmi významnou a důležitou funkcí i řečová funkce, kdy se jazyk podílí na artikulaci řeči, a to přes tzv. artikulační a modifikační ústrojí.

Onemocnění mohou postihnout sliznici jazyka, také drobné hrbolky na jazyku zvané papily, ale mohou narušit i samotný tvar jazyka ať už jeho zvětšením, nebo jinými atrofickými změnami. Kromě toho několik nemocí souvisí i s jinými částmi ústní dutiny a jsou jimi buď přímo způsobeny, nebo postihují celou ústní dutinu včetně jazyka. Jsou však i onemocnění, která se týkají pouze jazyka a projevují se zhoršením artikulace řeči nebo zhoršením chuťových a jiných receptorových funkcí jazyka.

Stavba jazyka

Jazyk je svalový orgán nacházející se v ústní dutině, přičemž se nachází na spodní straně a je pokryt sliznicí. Jde o velmi citlivý orgán, který je hustě inervovaný a díky tomu má poměrně citlivý hmat, ale i jiné smysly. Jazyk slouží pro příjem potravy a tekutin, termických a taktilních podnětů, díky chuťovým receptorům dokáže rozeznávat různé chutě a zároveň je pomocným orgánem při vytváření zvuků a řeči. Díky citlivým různorodým receptům je multifunkčním orgánem.

Jazyk se skládá anatomicky ze čtyř částí. První je kořen jazyka, pak je hřbet jazyka, okraj jazyka a na konci je hrot jazyka. Spodní strana je napojena na dolní část ústní dutiny pomocí uzdičky, přičemž při zavřených ústech se hřbet obvykle v přirozeném stavu dotýká horního patra. Kořen jazyka směřuje do hltanu, zatímco hrot naopak ven z ústní dutiny. Hřbet jazyka je zároveň částečně oddělen od kořene brázdou.

Jazyk je celý pokryt sliznicí, která je tvořena vícevrstvým dlaždicovým epitelem. Ve sliznici jsou jazykové papily, které jsou zodpovědné za vnímání chuťových i hmatových podnětů. Tyto papily jsou různého tvaru, a to kuželovité, hrazené, listovité, nitkovité a houbovité. Jde v podstatě o drobné hrbolky, díky kterým je jazyk texturován. Jazyk díky chuťovým pohárkům na papilách umí rozeznat sladkou chuť, kyselou chuť, hořkou chuť a slanou chuť.

Kromě sliznice jsou velmi důležitou součástí jazyka také jeho svaly. Tyto svaly jsou inervovány hlavovým XII. nervem, přičemž většina z nich se upíná na šlachy jazyka, která tvoří celou vrstvu pod sliznicí hřbetu. Vazivová přihrádka odděluje svaly na dvě symetrické poloviny. Ty svaly, které se upínají do jazyka, ale začínají mimo něj, se jmenují extraglosální, ty, které začínají, ale i končí v jazyku, se nazývají intraglosální. Díky svalům je možný flexibilní pohyb jazyka.

Záněty jazyka

Velmi častou formou onemocnění jazyka jsou různé záněty. Může jít o různé povrchové i hlubší záněty, některé dokonce i s vytvářením hnisajících ložisek. Mezi takové záněty patří glositidy, ale také abscesové záněty jazyka nebo traumatické ulcerace jazyka. Některé vznikají na podkladě infekčním, jiné na neinfekčním, avšak vždy postihují především jen sliznici jazyka a obvykle se nerozšiřují i ​​na jiné části ústní dutiny, takže se jedná o lokalizované záněty.

Z hlediska příčin mohou být tyto záněty například traumatické, a to při chronickém dráždění nebo poranění jazyka, případně termické způsobené popálením sliznice, také chemické na základě poleptání nebo přecitlivělosti na některé látky a výjimečné nejsou ani alergické záněty. Co se týče infekčních zánětů, jsou rozličného mikrobiálního charakteru, takže mohou být způsobeny viry, bakteriemi i plísněmi. Postižena může být sliznice celého jazyka, nebo jen část.

Je několik druhů zánětů jazyka, odborně nazvaných glositida. Někdy dochází jen k povrchové glositidě, jindy jde o hluboký zánět. V některých případech může jít o stomatitidu, která postihuje nejen jazyk, ale i jiné sliznice ústní dutiny. Nejčastěji je však přítomen klasický zánět povrchového nebo hloubkového typu. Pokud dochází i k poškozování sliznice a odumírání, může se vytvořit absces, případně dokonce ulcerovaný zánět.

Onemocnění jazykových papil

Mezi nemoci jazyka patří také nemoci jazykových papil. Jedná se například o hypertrofie jazykových papil, jako jsou černý chlupatý jazyk, povlečený jazyk, hypertrofie listovitých papil nebo černý klkatý jazyk. Také sem patří atrofie jazykových papil, například atrofická glositida. Tyto nemoci vzhledem k tomu, že postihují papily na jazyku, ovlivňují smyslové vnímání a receptory, a tak se projevují zejména poruchami cítění na jazyku a receptorovými poruchami.

Poměrně často vyskytujícím se problémem jazykových papil je černý a chlupatý jazyk. Jedná se o benigní onemocnění způsobené ztmavnutím jazyka a má nejčastěji příčinu v nedostatečné hygieně. Bakterie vytvoří také na jazyku povlak, který ztmavne a někdy se může dostat i do trávicí soustavy. Naopak bílý jazyk, kdy jsou jazykové papily potaženy bělavým povlakem, je příznak plísňové nebo kvasinkové infekce a někdy jde i o příznak cukrovky nebo nemoci střev.

Mezi atrofické změny na jazyku patří například Hunterova atrofická glositida, která je poměrně častým onemocněním tohoto druhu postihujícím pouze sliznici jazyka. Při této nemoci dochází k vyhlazení jazykových papil a může být způsobena i určitým druhem anémie. Častokrát se tedy vyskytuje jako příznak nemoci suchý a vyhlazený jazyk, který však může být i signálem, že člověk má celiakii. Také může vyhlazení jazyka souviset i s chronickým zánětem nebo nedostatkem vitamínu B12.

Změny na jazyku

Mezi změny na jazyku patří buď přímo vývojové vady, nebo získané deformace či jiné změny na sliznici jazyka nebo kdekoli na jeho povrchu či tvaru. Jde například o nemoci, jako jsou atrofie jazyka, rýhovaný jazyk, zvětšení jazyka, hypertrofie jazyka nebo formy zkřiveného jazyka. V tomto případě se nejčastěji vyskytují popukaný jazyk, zbrázděný jazyk a skrotální jazyk. Mnohdy souvisí tato onemocnění i s jinými orgány v těle a mohou odrážet i jejich nemoci.

Velmi časté onemocnění je makroglosie, tedy změna velikosti jazyka a jeho zvětšení. Tato nemoc má několik příčin, jde o vrozené onemocnění, zánětlivé onemocnění, metabolickou poruchu a někdy i o traumatickou příčinu. Častokrát je to tedy spíše příznak než samotný patologický stav. Opakem makroglosie je atrofie jazyka, kdy dochází k celkovému ochabnutí svalů jazyka a poškozením na sliznici, přičemž pokročilá atrofie většinou souvisí s neurologickými příčinami.

Rýhovaný jazyk může být zase příznakem celkového nedostatku důležitých minerálů a vitamínů v těle, například při nedostatku vitamínů skupiny B. Někdy je jazyk i popraskaný a tehdy to může být vrozený stav nebo stav způsobený zánětlivým procesem nebo také nedostatkem vitamínů v těle. Mezi anomálie na jazyku patří i hypertrofie, například hypertrofie kořenů jazyka nebo jeho spodní strany, která může být i bolestivá a způsobovat problémy při řeči.

Nádory a vředy

Jazyk postihují i ​​různé vředovité choroby, například afty, odborně nazvané aftózní vředy. Problémem mohou být ale i virové opary vyskytující se na jazyku, v tomto případě ale nemusí jít jen o specifická onemocnění postihující jen sliznici jazyka, ale také sliznici ústní dutiny jako celku, nebo dokonce i rty. Nejvíce problémové jsou ale rozhodně nádory na jazyku, které mohou být izolovány pouze na jazyku, nebo postihují rovněž celou ústní dutinu.

Aftózní vředy jsou forma malých vřídků, které se objevují v celé ústní dutině, nejčastěji na patře a na jazyku, ať už na jeho horní, nebo spodní straně. Mohou vznikat z různých příčin, nejčastěji jde o reakci na nějakou látku, léky, potravu nebo na zubní pastu či zubní kartáč při nadměrném dráždění sliznic. Některé jsou menší, jiné větší a recidivující. Velmi nepříjemné jsou ale herpetické viry, které způsobují herpetickou stomatitidu, kdy se nepříjemné vředy vyskytují na jazyku i ostatních sliznicích.

Zhruba polovinu nádorů v ústní dutině tvoří nádory jazyka, které vycházejí přímo z jeho sliznice. Nejčastěji se objevují u lidí nad 50 let a mohou být vyvolány dlouhodobým kouřením, pitím alkoholu, infekcí virového charakteru nebo i dlouhodobým mechanickým drážděním. Některé jsou zhoubné, jiné nezhoubné a podle velikosti se postupuje buď odstraněním nádoru, nebo jeho zmenšováním. Bohužel, většinou jsou nádory zhoubného charakteru a mohou se mnohdy podobat větším vředům.

Jiná onemocnění jazyka

Mezi jiná onemocnění jazyka, která postihují jeho sliznici, ale i jiné části, patří například syndrom pálení jazyka, zvaný také glossodonia nebo glosopyróza. Člověk cítí na jazyku pálení, a to bez zjevné příčiny nebo důvodu, také může zničehonic pociťovat různé chutě v ústní dutině. Přesné příčiny nejsou známy, ale předpokládá se, že se jedná o neurologické onemocnění. Poměrně časté jsou i různé alergie na jazyku, které jsou způsobeny například léky, zubní pastou, protézou nebo jiným externím faktorem.

Nebezpečným typem nemoci, který postihuje ústní dutinu a zároveň i jazyk a jeho sliznici, je tzv. orální leukoplakie. Jde o onemocnění, kdy je možné pozorovat na jazyku i sliznici ústní dutiny bílé skvrny, které nemají zjevnou příčinu a nelze je nijak palpačně a hmatově odstranit. Ve většině případů však hrozí, že se tyto skvrny změní na benigní nádory, a v tomto případě je nutné jejich chirurgické odstranění, jelikož by se mohly změnit na rakovinu ústní dutiny.

Také při různých traumatických stavech ať už přímo v ústní dutině, nebo na začátku hltanu může dojít k narušení funkcí jazyka, a to zejména v rámci příjmu potravy nebo artikulace řeči. V rámci onemocnění sliznice se vyskytuje také stav zvaný mapovitý jazyk, který může mít formu benigní migrující glositidy nebo celkové glositidy. Ve většině případů jde o dobře léčitelné stavy, přičemž nejvíce se projevují rýhováním a migrujícími barevnými skvrnami na jazyku, které mění i svůj vzhled.