Onemocnění Eustachovy trubice

Onemocnění Eustachovy trubice souvisí nejčastěji se středním uchem, protože tato trubice spojuje právě oblast středního ucha a nosohltanu. Tato trubice byla známá již ve starověkém Řecku a v 16. století už byla Eustachova trubice detailně popsána Bartolomem Eustachiusem, podle kterého i dostala pojmenování. Onemocnění v tomto orgánu vznikají na základě funkce a dysfunkce trubice, případně na zánětlivém, obstrukčním nebo nadměrně otevřeném podkladu.

Tato trubice se někdy nazývá také sluchová trubice a v dospělosti je dlouhá zhruba 4 cm, přičemž jejím úkolem je spojení středního ucha a nosohltanu a vyrovnávání náhlých tlakových změn mezi atmosférickým tlakem a tlakem ve středním uchu. Častokrát přes tuto trubici pronikají do středního ucha i různé záněty, a je tak původcem více ušních infekčních onemocnění. Také se problémy s trubicí někdy spojují i s nádory v nosohltanu nebo jinými chorobami nosohltanu.

Chorobami Eustachovy trubice se myslí buď přímo onemocnění této trubice spojující středního ucho a nosohltan, případně nemoci, které souvisí přímo s Eustachovou trubicí, ale projevují se ve středním uchu nebo v nosohltanu. Nejvíce postihují onemocnění trubice děti, kdy je trubice teprve ve vývoji, je užší a kratší, a tak je náchylnější zejména na ucpání a z toho plynoucí problémy a poruchy. Samozřejmě i v dospělosti mohou být tyto nemoci časté.

Funkce a dysfunkce trubice

Eustachova trubice vpouští vzduch z nosohltanu do středního ucha. Jeden konec se nachází mezi bubínkem a hlemýžděm ve střední části ucha, druhý se nachází mezi nosní dutinou a hltanem. Každý člověk má tyto trubice dvě, pro každé ucho jednu. Kromě toho, že vzduch z ústní dutiny proudí do ucha, může naopak proudit i tekutina a hlavním cílem této trubice je udržovat rovnováhu mezi atmosférickým tlakem v okolí a tlakem přímo ve středním uchu.

Trubice se skládá z kostěné a chrupavčité části, přičemž kostěná část tvoří jednu třetinu délky trubice a chrupavčitá zbývající dvě třetiny délky trubice. V místě spojení těchto dvou různých částí je trubice nejužší. Trubice se může uzavřít a otevřít, což člověk umí ovlivnit funkcí zadního polykacího svalu. Hodí se to tehdy, máme-li například zalehlé uši a potřebujeme vyrovnat tlak. Jednoduchým polknutím se dostane vzduch z nosohltanu do středního ucha a přijde pocit odlehnutí.

V běžném stavu je trubice uzavřena, a to díky přiblížení stěn a smrštěním elastických vláken. Při žvýkání potravy, ale i při kýchání nebo zívání se krátkodobě otevře a umožní výměnu tlaků. Kromě toho má také drenážní funkci, a to odvodem sekretu a tekutin ze středního ucha do ústní dutiny. Nejčastěji vznikají problémy a poruchy v Eustachově trubici jako obstrukční poruchy nebo jako poruchy způsobené nadměrnou otevřeností trubice. Obstrukční jsou mechanické nebo funkční.

Mezi mechanické dysfunkce trubice patří například záněty v důsledku infekce či alergie, ale například i nádory nosohltanu. Funkční poruchy vznikají zase na základě trvalé dysfunkce stěn trubice, a to následkem nadměrné únavy vláken nebo poruchou mechanismu otevírání. Někdy jde i o kombinaci obou typů poruch. Nadměrné otevření trubice je spojeno například s hladinou hormonů, stresem nebo užíváním některých léků či může souviset s radioterapií.

Zánět a otok Eustachovy trubice

Velmi častým problémem je zánět Eustachovy trubice. Tento zánět může vzniknout buď na infekčním podkladu, nebo na alergickém podkladu. V případě infekčního zánětu je nejčastějším původcem bakteriální nebo virová infekce z nosohltanu, případně ze středního ucha, která se sem dostala z těchto vedlejších dutin. Pokud jde o alergický zánět, jedná se nejčastěji o jednu z reakcí na běžnou alergii, která se projevuje i jinde, čili nejde o samostatný typ alergie.

Zánět se projevuje bolestí a zalehnutím v uších a jde o poměrně vážnou nemoc, která vyžaduje dlouhodobější léčbu. Nejčastějším je bakteriální zánět, který se dostane do Eustachovy trubice z nosohltanu nebo z horní části dýchacích cest a následně pokračuje i do středního ucha, takže zanícené jsou oba orgány. Nejčastěji se tento zánět vyskytuje u dětí. Kromě toho může být zánět i neinfekční, a to v důsledku dlouhodobé obstrukce trubice, kdy se jedná o chronický sekretorický zánět.

Právě proto tyto dva problémy, tedy chronická obstrukce a chronický zánět, mohou mnohdy souviset s neinfekční povahou zánětu. V tomto případě je nutná někdy i chirurgická léčba, a dokonce i rekonstrukce převodního mechanismu ve středním uchu. V důsledku zánětu dochází častokrát i k otoku Eustachovy trubice, ale příčinou může být i začínající nádor. Ve většině případů jde o nezhoubný nádor, který je poměrně snadno odstranitelný.

Ten nejčastěji přerůstá z okolních tkání, například z nosohltanu, a i když na začátku se nemusí nijak projevovat, později už vlivem zvětšení nádoru dochází k utlačování Eustachovy trubice a znovu k dysfunkci ohledně možnosti otevření. V důsledku narušení této funkce a trvalého uzavření trubice hrozí také záněty a jiné problémy ve středním uchu, takže i kvůli tomuto je nutno nádor co nejdříve vyjmout, případně použít radioterapii nebo jiný druh léčby.

Při léčbě alergického zánětu může také dojít k otoku a zneprůchodnění sluchové trubice a v tomto případě se užívají antihistaminika ke zmírnění alergické reakce, čímž by se měla příčina otoku ztratit a funkčnost a mechanismus trubice obnovit. Taková mechanická dysfunkce je tedy poměrně snadno řešitelná, ale někdy může trvalý otok vzniknout i v důsledku funkční dysfunkce, nejčastěji v důsledku nesprávné hladiny hormonů, a to může souviset i s jinými onemocněními.

Nemoci související se středním uchem

Někdy souvisí onemocnění Eustachovy trubice i se středním uchem. Nejčastěji se takto projevuje nemoc zánětu středního ucha a jelikož to je přes tuto trubici propojeno přímo s nosohltanem, velmi často dochází ke vzniku infekci právě přestupem bakterií do středního ucha přes Eustachovu trubici. Tyto bakterie mohou způsobit zánět i na stěnách této trubice, a tak je mnohdy zánět středního ucha doprovázen i zánětem nebo ucpáním sluchové trubice.

I opačným směrem je možná infekce, kdy se do středního ucha dostanou mikroorganismy přes vnější ucho nebo třeba v případě infekce vodou nebo jinými externími vlivy, a infekce následně přejde v zánět, což je typické zejména pro chronické záněty, do sluchové trubice. Obecně zánět středního ucha spojený s Eustachovou trubicí nastává nejčastěji u dětí, které mají tuto trubici ještě příliš krátkou, a tak se zde zánět velmi snadno usadí a rozvíjí spolu se infekcí středního ucha.

Nejčastěji vzniká na podkladě virové infekce, ale později se přidává i sekundární bakteriální infekce, a tak se k léčbě používají antibiotika. Kromě léčby farmakologickou formou je možné uvolnit Eustachovu trubici i kloktáním slané vody, výplachy nosu a během noci při spánku je lepší mít hlavu výše než obvykle, aby nedocházelo při vodorovné poloze k zastavení přirozeného odtoku případné sekrece ze středního ucha do nosohltanu.

Mezi problémy, které mohou způsobit poruchu v Eustachově trubici, patří i zatékání a následná stagnace sekretu ze středního ucha v této části trubice, nejčastěji v místě spojení kostěné a chrupavčité části trubice, kde je prostor nejtenčí a stěny trubek jsou u sebe nejblíže. Podobně opačný problém, kdy dochází k nasávání sekretu z nosohltanu, a ten následně postupuje do středního ucha, může být rizikový faktor pro infekce v trubici.

Patentní poruchy sluchové trubice

Problémem je i stav tzv. patentní sluchové trubice, tedy Eustachovy trubice. Tento stav nastává, je-li trubice nadměrně trvale průchodná, například při fyzické námaze, nebo dochází-li ke snížení peritubární extracelulární tekutiny. Jedná se o poruchu způsobenou více faktory, například hormonální léčbou, radioterapií, užíváním dekongesčních nosních kapek, při rychlé ztrátě hmotnosti nebo v důsledku stresu, jde tedy o vnější faktory.

V důsledku patentní poruchy Eustachovy trubice má člověk pocity plnosti v uchu, slyší různé šumy a tinnitus, a dokonce může slyšet i své vlastní dýchání. Léčba tohoto stavu je konzervativní nebo operační. Při konzervativní se používají kyselina dusičná, kyselina boritá nebo rostlinné preparáty, přičemž cílem je vytvořit částečnou obstrukci trubice. Pokud toto řešení selže, nastupuje operační cesta a většinou se vytvoří katétr ústí trubice, který působí obstrukčně.

Onemocnění spojená s nosohltanem

Kromě toho, že je více nemocí Eustachovy trubice spojeno nebo způsobeno nemocemi ve středním uchu, také problémy v nosohltanu a horní části dýchacích cest mohou způsobit problémy v této sluchové trubici. Ať už jde o přestup infekcí, které způsobují následně záněty v Eustachově trubici, nebo o nádorové bujení. V případě zánětů, ale i nádoru například z nosohltanu dochází k uzavření trubice, což přináší několik problémů.

Uzavření v tomto případě nastává nejčastěji jako následný proces po otoku sliznice sluchové trubice, přičemž následně v důsledku uzavření dochází k chronickému zánětu, který je nutno řešit jednak antibioticky, a také v případě problémového průběhu je někdy nutné i chirurgické řešení. Velmi nebezpečné je, pokud jde o alergický zánět, který sem přešel z nosohltanu, tehdy je třeba zmírnit alergickou reakci a také podávat postiženému antihistaminika.

Otok a uzavření Eustachovy trubice způsobují nemožnost ovlivňovat tlak ve středním uchu, což je primární funkce tohoto orgánu, takže člověk má pocit tlaku a zalehnutí v uších. Z nosohltanu se dostanou například bakterie nebo viry při chřipce či zánětu dutin přímo do Eustachovy trubice, kde způsobí podráždění sliznice, ta následně oteče a uzavře se. Kromě toho v některých případech kromě poruch sluchu způsobí toto uzavření i točení hlavy a závratě.

Také v důsledku ucpání hlenem při různých rýmových a jiných onemocněních mohou vzniknout komplikace, a to tehdy, přejde-li infekce i do vedlejších nosních dutin nebo do nosohltanu a odtud přímo do Eustachovy trubice. Problémem je i nádor v blízkosti trubice, například v nosohltanu nebo vedlejších nosních dutinách. Který se zvětšuje, tlačí na okolní tkáně a může také způsobit uzavření trubice. Z toho vznikají následně záněty i nezánětlivé problémy.