Léčba dalekozrakosti: Korekce čočkou, brýlemi či laserem?

V případě lehké dalekozrakosti je oko schopné akomodací dohnat vadu, takže není nutná žádná korekce. Situace se mění při výskytu obtíží.

Ve většině případů je u dětí přítomna chyba v rozsahu +2,0 D. Následně se rozdíl snižuje do 5. roku.

Korekce je nutná nad +3,5 D. Stoupá riziko komplikací, jako je například tupozrakost či šilhání. Ty jsou ve více případech přítomny současně.

V případě dětí do 7. roku se korekce volí tehdy, když si dítě stěžuje na zrakové obtíže nebo neurčitý pocit diskomfortu. Celodenní nošení brýlí je doporučeno hlavně při chybě nad +3,5 D. Korekce se každoročně upravuje, a to s ohledem na růst a vývoj oka.

U dospělého se do +2,0 D korekce nevolí.

Vhodnou a konzervativní korekcí jsou brýle nebo kontaktní čočky. Avšak správný výběr určí oftalmolog, případně optometrista.

Brýle mají plusová skla (spojky).

Chirurgický zákrok zvyšuje lomivost optického systému, k čemuž mu slouží laser. Známe Z-LASIK, který je šetrný, zákrok je rychlý, bezpečný a bezbolestný. Novější metodou je NeoSMILE 3D.

Při větším rozsahu a v některých případech může být navržena i nitrooční operace. Ta zahrnuje odstranění oční čočky a implantování umělé nitrooční čočky. V tomto případě je známý i pojem PRELEX.

Před určením vhodné formy léčby je nutné důkladné vstupní vyšetření, v pozdější fázi předoperační vyšetření. Lékař se orientuje podle věku, příznaků, dioptrií, životního stylu či zaměstnání dotyčného člověka.