Bolestivý zánět trojklanného nervu a jeho léčba. Nevzniká pouze při průvanu

Bolesti obličeje trápí lidi již od starověku. První lékařský popis tohoto onemocnění pochází ze 17. století našeho letopočtu. Nejedná se tedy o syndrom moderní doby ani o nemoc, kterou trpí pouze profesionální řidiči.

Trpíte i vy častými a úpornými bolestmi v určitých částech obličeje, které se náhle objeví a zase odezní? Možná máte tendenci je přisuzovat pouze průvanu z otevřeného okna auta. Raději si ověřte, zda netrpíte tzv. neuralgií trojklanného nervu. Mohlo by to znamenat vážný neurologický problém.

V hlavní roli...

Trojklanný nerv nebo V. hlavový nerv.

Všechny tyto názvy pojmenovávají nejsilnější nerv z dvanácti nervů vycházejících přímo z mozku.

Trojklanný nerv vychází z mozkového kmene. Má senzorické i motorické větve.

Senzorická větev (vnímání citlivosti) inervuje celý obličej, patro v dutině ústní, přední 2/3 jazyka, všechny zuby, nosní dutinu, orbitu (dutinu, ve které se nachází oční bulva), část ušního lalůčku a také tvrdou plenu mozkovou, která je obalem mozku.

Motoricky inervuje 3 žvýkací svaly a některé svaly spodiny úst.

Dnešní moderní název, neuralgie trojklanného nervu, lidově nazývaná také neuritida trojklanného nervu, označuje onemocnění projevující se intenzivní záchvatovitou bolestí.

Bolest je:

• povrchová
• ostrá
• palčivá
• pulzující
• opakující se

Postiženy jsou tzv. inervační oblasti nerv. To jsou části obličeje, které jsou inervovány trojklanným nervem.

Bolest může vzniknout spontánně. Častěji ji však vyvolávají nebolestivé podněty, jako je mluvení, žvýkání, závan studeného větru nebo lehký dotek v oblasti tzv. spoušťových bodů. Ty se nacházejí v okolí nosu a rtů nebo na sliznici dutiny ústní.

Bolest je často náhlá a šokující. Pacienti ji popisují jako elektrický výboj. Může se ale také postupně stupňovat, až se stane nesnesitelnou.

Záchvat trvá přibližně 10 až 60 sekund.

Zpravidla se vyskytuje pouze na jedné polovině obličeje. Po záchvatu mohou přetrvávat pocity pálení v postižené oblasti.

Frekvence těchto "výbojů" se může pohybovat od několika za měsíc až po několik denně. V nejtěžších případech dochází ke kumulaci kratších záchvatů, které na sebe těsně navazují a vytvářejí tzv. status neuralgicus.

Neuralgie trigeminu se dělí na esenciální a sekundární.

Esenciální neboli primární neuralgie trigeminu nemá žádnou známou příčinu.

Při vyšetření lékař nezjistí žádnou poruchu citlivosti obličeje.

Sekundární neuralgie trigeminu je spojena s jiným onemocněním, které postihuje smyslový kořen trojklanného nervu.

Může se jednat o mozkové nádory, cysty, demyelinizační léze při skleróze multiplex, cévní atypie a výdutě cév (aneuryzmata), trauma nebo neuroinfekci.

V některých případech může být neuralgie způsobena také konfliktem mezi nervem a cévou, která nerv přiléhá a dráždí ho. Výjimečně mohou být příčinou deformity lebky.

Postherpetická neuralgie

Pokud se bolest dostaví několik týdnů nebo měsíců po prodělání infekce herpes zoster, jedná se o tzv. postherpetickou neuralgii.

Je to jedna z nejčastějších komplikací této infekce. Postihuje 1 z 10 pacientů s akutním herpetem zoster.

Nejčastěji je postižena první větev nervu, která inervuje oko. Odtud pochází název herpes zoster ophtalmicus.

Nejvíce ohroženi jsou pacienti s diabetes mellitus (cukrovkou), imunodeficitními stavy, nádorovými onemocněními a pacienti léčení kortikosteroidy, které potlačují imunitní odpověď organismu.

V prevenci postherpetické neuralgie je důležité nepodceňovat správnou léčbu základního onemocnění herpes zoster antivirotiky, jako je aciklovir.

Při neustupující bolesti je nutné navštívit odborníka

Nejdůležitější součástí úspěšné diagnózy neuralgie trigeminu je podrobné odborné vyšetření lékařem, nejčastěji neurologem.

Lékař se vás bude ptát na okolnosti vzniku bolesti, lokalizaci, intenzitu, typ bolesti (bodavá, tupá, elektrizující atd.), vyzařování, časové trvání bolesti, vyvolávající faktory, přidružené příznaky (pálení, svědění, ztrátu citlivosti, nevolnost atd.).

Důležité je také hodnocení nálady, kvality spánku, omezení v osobním a profesním životě.

Při určování typu neuralgie (primární, nebo sekundární) velmi pomáhají moderní zobrazovací metody. Patří mezi ně počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI) a magnetická rezonanční angiografie (MRA).

Pokud se neuralgie neléčí, může způsobit úplnou neschopnost každodenních činností.

Záchvaty bolesti mohou být natolik obtěžující, že si pacient ve snaze vyhnout se jim přestane mýt obličej, holit se, provádět ústní hygienu, mluvit nebo jíst.

U mnoha pacientů se z chronické silné bolesti vyvinou deprese.

Včasná léčba neuralgie je dostupná a účinná

Dobrou zprávou je, že moderní medicína nabízí několik možností léčby.

Při výběru té správné terapie by měl lékař vzít v úvahu několik důležitých skutečností. Zásadní je samotná intenzita bolesti, na níž bude záviset radikálnost léčby.

Rozhodující je také věk a celkový fyzický stav pacienta, možná rizika a účinnost předchozí léčby nebo její selhání.

U většiny pacientů s esenciální neuralgií trigeminu je účinná farmakoterapie, tj. užívání léků.

Běžně dostupná analgetika však nemají dostatečný účinek. Proto je nutné sáhnout po lécích, které mají jiný mechanismus účinku.

Pro vhodnou terapii neuralgie se používají léky ze skupiny antikonvulziv (léky proti záchvatům). Potlačují abnormální výboje v postižených nervech. Z antikonvulziv se používají především karbamazepin, fenytoin a klonazepam. Gabapentin, lamotrigin a topiramát mají vynikající účinky.

Druhou skupinou léků jsou antidepresiva. Působí na noradrenalin a serotonin, látky, které se podílejí na přenosu bolesti.

Další možností je použití antiarytmika (lék proti nepravidelnému srdečnímu rytmu) mexiletinu, který omezuje spontánní výboje v nervech způsobující bolest bleskového typu. Před zahájením léčby tímto lékem je třeba se poradit s kardiologem.

Některým pacientům tablety proti bolesti dostatečně neuleví nebo po určité době jejich účinnost klesne na nulu. V takovém případě se zvažuje radikálnější léčba, kterou je invazivní chirurgické řešení.

V minulosti se při menších zákrocích používaly periferní blokády alkoholem, fenolem a glycerolem.

V současné době se dává přednost drobným zákrokům, jako je vstříknutí malého množství alkoholu do nervu, přerušení senzorického vlákna, vložení teflonové destičky, části svalu nebo fascie mezi nerv a konfliktní cévu a další.

V současné době získává na popularitě radiochirurgický zákrok gama nožem a lineárním urychlovačem. Tento typ terapie využívá radioaktivní záření uspořádané do velmi tenkého paprsku.

Nejčastěji se ozařují nádory a metastázy u onkologických onemocnění. Paprsek gama záření nebo lineárního urychlovače je velmi tenký a přesný. Je proto vhodný pro ozařování malých cílů ve velmi citlivých orgánech, jako je například mozek.

Cílem ozařování u neuralgie je místo vstupu trojklanného nervu do mozkového kmene.

Tato metoda má vysokou úspěšnost, až 80 %.

Jako podpůrnou léčbu ke správně předepsané terapii můžete zařadit některé metodiky známé z východoasijské tradiční medicíny.

Dobrých výsledků dosáhli pacienti s akupunkturou, elektroakupunkturou, farmakopunkturou a bylinami.

V domácím prostředí může přinést úlevu aplikace tepla na postiženou část obličeje. Osvědčila se biolampa s červeným světlem, teplé obklady z vyžehleného ručníku nebo fénování.

Domácí léčba by měla být upřednostňována u primární neuralgie trojklanného nervu. Jedná se o případy, kdy není zjištěna žádná příčina nebo organické onemocnění způsobující bolest.

Když obličej bolí z jiné příčiny

Kromě toho může být bolest způsobena i jiným problémem.

Neuralgie nervus glossopharyngeus

Nervus glossopharyngeus neboli jazykohltanový nerv je IX. hlavový nerv.

Inervuje přední třetinu jazyka, patro, střední ucho, hltan a mandle.

Neuralgie n. glossopharineus je ojedinělé onemocnění. Vyskytuje se asi 100krát méně často než neuralgie trigeminu.

Rozdělujeme neuralgie primární (neuralgie z neznámých příčin) a sekundární. Sekundární neuralgie může být způsobena tlakem mozkového nádoru na tento nerv nebo tlakem z probíhající cévy.

Bolest je velmi silná. Postihuje jazyk, mandle a ucho, obvykle na jedné straně obličeje.

Bolesti jsou vyvolány jídlem, mluvením, žvýkáním nebo případně kýcháním. Při záchvatu neuralgie může ucho silně zrudnout.

Tento příznak se nazývá syndrom červeného ucha.

Léčba je podobná jako u neuralgie trojklanného nervu. V těžších případech se používá neurochirurgický zákrok, tzv. mikrovaskulární dekomprese.

Neuralgie nervus intermedius

Nervus intermedius je tenčí část hlavového nervu, který se nazývá nervus facialis neboli lícní nerv.

Jedná se o VII. hlavový nerv.

Nervus intermedius inervuje část ušního lalůčku a zadní část zevního ucha. Neuralgie je velmi vzácná.

Bolest trvá několik sekund až minut. Je lokalizována jednostranně do zadní části zevního ucha. Typicky se neuralgie projevuje po překonání virové infekce herpes zoster, která postihla oblast ucha.

Nazývá se také Ramsay-Huntův syndrom nebo herpes zoster oticum.

Syndrom temporomandibulárního skloubení (myofasciální algický syndrom)

Existují dva pohledy na toto onemocnění.

Podle prvního patří mezi tenzní bolesti hlavy. Druhá skupina odborníků je řadí mezi neuralgie.

Má také různé názvy, například syndrom temporomandibulárního skloubení, oromandibulární dysfunkce, Costenův syndrom, kranio-mandibulární dysfunkce nebo temporo-mandibular joint pain.

Bolest je velmi podobná atypické bolesti obličeje, ale je vyvolána mluvením, žvýkáním nebo laterálním posunem spánku proti čelisti.

Pro správnou diagnózu tohoto onemocnění musí být přítomny alespoň tři z těchto příznaků:

1. Při žvýkání se ozývá šustivý a třecí zvuk, známý jako šelest.
2. Laterální pohyb čelisti je výrazně omezen
3. Otevírání úst způsobuje bolest
4. Ústa nelze otevřít v celém rozsahu kloubu
5. Často dochází ke kousání jazyka nebo rtů

Léčba patří do rukou zubního lékaře.

Onemocnění je často způsobeno nočním skřípáním zubů, tzv. bruxismem. U některých lidí dochází k nadměrnému zatínání zubů ve stresových situacích.

Mnohdy si člověk ani jeden z těchto návyků neuvědomuje a dělá je nevědomky. Způsobují nepřirozené přetížení čelistního kloubu, ztuhnutí okolních svalů a vznik svalových křečí, které lze dokonce nahmatat jako malé kuličky v hloubce tváře.

Stomatolog může indikovat na míru vyrobené zubní dlahy, které zabraňují skřípání a zatínání zubů během noci. Z dalších léčebných postupů se doporučují relaxační cvičení nebo injekce anestetika do bolestivých spoušťových bodů při svalových křečích. Z léků se používají klasická nesteroidní antiflogistika a analgetika.

Atypická bolest obličeje

V tomto případě se jedná o velmi silnou a intenzivní bolest v obličeji, která se projevuje ve stejné lokalitě jako u neuralgie trigeminu.

Rozdíl oproti neuralgii trigeminu spočívá v tom, že bolest se projevuje spíše v hloubce než na povrchu. Pacient nemůže jasně identifikovat postiženou oblast. Atypická bolest často postihuje bradu a koutek úst.

Trvání jednotlivých záchvatů je delší než u neuralgie.

V některých případech se jedná o nepřetržitou bolest bez mezidobí klidu.

Nejčastěji jsou postiženy ženy.

Při vyšetření lékař nezjistí žádný deficit. Patrná je pouze doteková bolest v obličeji.

Léčba je velmi obtížná a dlouhodobá. V praxi se osvědčila antidepresiva.