Vykašlávání krve je příznak, který není radno podceňovat

Vykašlávání krve – příznaky

Vykašlávání krve – hemoptýza – se projevuje různě. Od drobné příměsi v hlenu až po masivní krvácení – hemoptoe,

což je život ohrožující stav, množství vykašlané krve někdy přesáhne i 500 ml za den.

Krev je světle červená, často růžová a zpěněná.

Může dojít k záměně:

• s krvácením z trávicí soustavy, zvracením krve – hematemézou: krev je tmavší, často je stav spojen s nevolností a zvracením
• s krvácením z nosu a ústní dutiny: např. následkem úrazu, tehdy mluvíme o pseudohemoptýze

TIP: O krvácení z nosu si podrobněji přečtěte v našem magazínovém článku Krvácení z nosu, co všechno se za ním skrývá?

Jaké jsou nejčastější příčiny vykašlávání krve?

Chronická bronchitida je nejčastější příčinou vykašlávání krve – tvoří 20–40 % případů. Postihuje zejména kuřáky, je rizikovým faktorem pro vznik bronchogenního karcinomu. Projevuje se chronickým – dlouhotrvajícím – kašlem, spojeným s vykašláváním hustých hlenů, hlavně ráno.

Bronchiektázie jsou 2. nejčastější příčinou (20–30 %), toto onemocnění se vyznačuje trvalým a nezvratným rozšířením průdušek. Vzniká například po opakovaných zápalech plic v dětství, nepoznaném vdechnutém cizím tělese nebo při cystické fibróze a vrozených vadách. Doprovází ho chronický kašel s produkcí hlenů, dušnost při námaze, později vznikají paličkovité prsty.

Nádory (15–20 %) - vykašlávání krve předchází dlouhotrvající suchý kašel, únavnost, hubnutí, zadýchávání. Např. bronchogenní karcinom, metastázy do plic.

Infekce mohou doprovázet zvýšené teploty, horečka, zimnice. Projevuje se tak bakteriální zápal plic, tuberkulóza.

Embolie do plic je ucpání plicní tepny nejčastěji krevní sraženinou z dolních končetin. Vykašlaná krev bývá spojena s hlenem, barva krve se může měnit. Stav vzniká náhle, doprovází ho bolest na hrudi a zad spojená s dýcháním, suchý kašel, dušnost, schvácenost, modré zbarvení rtů a prstů – cyanóza. Při ucpání menší cévy nebývá průběh tak dramatický. Rizikoví jsou lidé se sníženou mobilitou, s poruchami srážení krve, onkologičtí pacienti.

Onemocnění srdce – kardiální příčiny

• levostranné srdeční selhání, plicní edém – krev se hromadí v levé síni srdce a v žilách plic, až vznikne otok plic, projevuje se dušností, která postupně narůstá, vykašlaná krev je většinou růžová a zpěněná
• chlopenní vady, stenóza mitrální chlopně – nedostatečné otevření mitrální chlopně, vzniká nejčastěji po revmatické horečce, vyznačuje se dušností po námaze

Úrazy, poškození dýchacích cest při bronchoskopii, punkci, tracheostomii.

Vdechnutí cizího tělesa, nejčastěji u dětí.

Hematologické příčiny – poruchy srážlivosti krve při léčbě warfarinem, heparinem. Přítomny jsou i jiné známky krvácení: zvýšená tvorba modřin, krev v moči, stolici.

Krvácení z hrdla způsobují onemocnění hrtanu nebo průdušnice, nádory, cizí tělesa, úrazy.

Ve 20 % nebývá objasněna příčina hemoptýzy.

Co dělat při vykašlávání krve?

Tak jako množství vykašlané krve může být od malého po masivní, tak i stav spojený s vykašláváním krve je různý. V každém případě postiženého i okolí vystraší.

Stavy vykašlávání krve, které vzniknou náhle a jsou spojeny s některým s příznakem jako dušností, bolestí na hrudi, zrychlením srdečního rytmu, pocením, bledostí, cyanózou, poruchami vědomí, hrozí rychlým vývojem obstrukce dýchacích cest a srdeční zástavou.

V takovém případě je třeba bez odkladu volat 155 nebo 112.

Postiženého se snažit uklidnit, posadit, nebo uložit v posteli do polosedu, otevřít okno, uvolnit oděv kolem krku. Pokud dojde k srdeční zástavě, postiženého uložit do lehu na zem a zahájit kardiopulmonální resuscitaci.

Chronický, dlouhotrvající kašel, při kterém se objeví krvácení, nejčastěji ve spojení s hlenem, a malé krvácení je nutno řešit s lékařem. Potřebná jsou další vyšetření, která pomohou odhalit zdroj krvácení.

Diagnostika

Vyšetření při vykašlávání krve zahrnují: celkové vyšetření, anamnézu, odběr krve, RTG plic, CT plic v případě podezření na embolii do plic, nádory, kardiologické vyšetření a EKG při srdeční nedostatečnosti, odběr vykašlaných hlenů.

Nezastupitelné místo v diagnostice zastává bronchoskopie. Až 10 % bronchogenních karcinomů není viditelných na RTG snímku. Při bronchoskopii se zavádí endoskopická sonda přes ústa, hrtan, průdušnici až do průdušek.

Vyšetří se průdušky a plíce, odebírají se vzorky k vyšetření, může být ošetřen zdroj krvácení nebo vyjmuto cizí těleso.

Léčba

Léčba závisí na závažnosti stavu a příznaků a diagnostiky.

Rychlou léčbu vyžaduje masivní krvácení, edém plic a embolie do plic.

Při malých krváceních se podávají antitusika – léky proti kašli, při velkém krvácení je někdy nutné provést akutní bronchoskopii a ošetřit zdroj krvácení, nahradit krevní ztráty transfúzí, podávají se léky na zastavení krvácení, podle stavu kyslíková terapie.

Po zvládnutí akutního stavu se pokračuje v léčbě základního onemocnění, které hemoptýzu vyvolalo.