Co je to a komu hrozí tenisový loket? Pomůžou cviky na bolest a otok?

Co je tenisový loket a proč vzniká? 
Projevuje se pouze bolestí či otokem lokte? 
Jaká je prevence a léčba?
Pomůže při něm páska, mast či jiné babské rady a cviky?

I když tenisový loket je poměrně známý název, nebylo tomu vždycky tak. Kdybychom se vrátili do minulosti, tamní lékaři by nevěděli, o čem to vlastně mluvíte.

Zajímavé: Původně se tomuto onemocnění říkalo "písařská křeč", protože postihovalo převážně písaře. Tento název zavedl, a poprvé v roce 1873 popsal tehdy známý lékař Runge.

O pár let později, přesněji v roce 1882, ho lékař Henry Morris nazval právě tenisovým loktem, který se používá dodnes. Důvodem je etiopatogeneze onemocnění a fakt, že toto onemocnění se nejvíce vyskytuje při sportovních aktivitách, hlavně u tenistů.

Co to vlastně tenisový loket je?

Tenisový loket (lat. epicondylitis lateralis humeri) patří do podskupiny nazývané také entezopatie (lat. enthesopathia), což je vlastně souhrnný název pro poškození svalového úponu z různých příčin a na různých lokalitách těla.

Epikondylitida je zánětlivé onemocnění nebo přesnější poškození šlachového úponu svalu na horní části předloktí, z vnější strany loketního kloubu. Důvodem poškození je chronické přetěžování v této konkrétní oblasti.

Možná jste nevěděli: Při opakované zátěži a mikrotraumatech, jež nemají dostatek času na zhojení (opakované tréninky), se šlacha nestíhá regenerovat a dochází ke změnám ve vazivové tkáni. Tato vazivová přestavba se nazývá tendinóza.

Která šlacha je poškozená?

Šlacha (tendo) je tvořena svazkem kolagenových vláken, které pohromadě drží řídké vazivo, nacházející se i na povrchu šlach. Svaly v lidském těle plynule přecházejí do šlachových úponů, které je drží pevně připevněné o kost.

Šlachové úpony v lidském těle jsou odolné a stavěné na určitou zátěž. Ve své podstatě jsou jakýmsi přenašečem svalové síly na kost. Avšak v případě chronického přetěžování konkrétní části může být tato v pozdějším věku poškozena a zapříčiňovat nepříjemné, bolestivé stavy.

U epikondylitidy je poškozena šlacha, která je úponem extenzorů (roztahovačů ruky) na radiální (vřetenní) epikondyl (kostní výstupek na ramenní kosti).

Zajímavé: Méně známý je tzv. golfový loket nebo i oštěpařský, který patří podobně jako tenisový loket mezi epikondylitidy. Vzniká při zatížení ulnárního (loketního) epikondylu (kostní výstupek). Vyskytuje se méně často. Postihuje například hráče golfu, baseballu či hokeje.

Hrozí i vám vznik tenisového lokte?

Vznik tenisového loktu je úzce spojen s některými sportovními aktivitami a povoláními, proto toto onemocnění zařazujeme mezi nemoci z povolání.

Postihuje sice jen necelá 3 % populace, ale bývá důvodem dlouhodobé pracovní neschopnosti, která může trvat měsíce i roky.

Pokud se tenisový loket neléčí a není dlouhodobě v klidovém stavu, není možná náprava a regenerace šlachy. V takovém případě stav progreduje a bolesti jsou intenzivnější.

K poškození šlachy může dojít chronickým, dlouhodobým namáháním, ale i akutním, náhle vzniklým přetížením:

1. K akutnímu poškození dochází při náhle vzniklém, prudkém pohybu, který způsobuje její zvýšené napětí. Akutní tenisový loket tedy paradoxně vzniká u nesportovců, tedy u lidí, jejichž šlachy nejsou pravidelně procvičovány. Takový pohyb může vést až k potrhání kolagenových vláken a natržení šlachy.
2. Chronické poškození šlachy se vyskytuje většinou sportovců, nebo u lidí, kteří vykonávají rizikové povolání, kde ji pravidelně mechanicky namáhají. Bolesti se většinou objevují při změně zažitého pohybu nebo sportovního a pracovního náčiní. Také vznikají při zvýšené zátěži a frekvenci například před důležitým zápasem.

Jak již bylo několikrát zmiňováno, tenisový loket není jen "výsadou" sportovců a tenistů. Ohrožena jsou i ostatní zaměstnání, kde je namáháno předloktí. Velmi často postihuje manuálně pracující dělníky, elektrikáře, instalatéry, skladníky zvedající těžší břemena, baliče, natěrače, ale i lidi pracující s počítačem, spisovatele a "písaře".

TIP: Syndrom karpálního tunelu - prevence, cviky a možnosti léčby

Jak zjistíte, že máte tenisový loket?

Konečnou diagnózu může stanovit pouze lékař. Ten vychází z anamnestických údajů, kde je nejdůležitější informací rizikovost povolání pacienta, případně úraz nebo nepřiměřený pohyb provokující silnou bolest v oblasti lokte.

Až 80 % obtíží z celkového počtu jsou jednostranné, postihující dominantní ruku. Méně často se stává, že dochází k oboustranné epikondylitidě.

Dalším krokem je již fyzikální vyšetření pacienta.

Na základě výše uvedených údajů může lékař vyslovit podezření na tenisový loket a navrhnout u pacienta následující vyšetření, která konečnou diagnózu potvrdí. Dělá se sonografické vyšetření, rentgenový snímek či scintigrafie.

Zajímavé: Při položení předloktí jeho vnitřní stranou k pevné podložce a pokusu zvednout prostředník proti odporu se při pozitivitě epikondylitidy dostaví bolesti.

Pozor na tyto příznaky!

Základní příznak je subjektivní vnímání bolesti. Tato bolest se nazývá také úponová bolest, podle místa, ze kterého se šíří. Je lokalizovaná v oblasti lokte, odkud vyzařuje dvěma směry, a to směrem nahoru k ramenu až lopatce, nebo opačným směrem k předloktí a prstům.

Váže se na pohyb, přičemž v úvodu vzniká na začátku fyzické aktivity a postupně mizí, v pozdějších stadiích je vymizení bolesti během aktivity vzácnější. Vzhledem k lokalizaci poškozené šlachy k bolesti dochází hlavně při pohybech zápěstí a prstů (roztažení). Epikondyl ramenní kosti je bolestivý na pohmat.

Mikrotrauma vznikající v oblasti úponové šlachy bývá doprovázeno mikrohemoragiemi (mikroskopická krvácení) a ty vedou k obranné, zánětlivé reakci těla. Místo jakéhokoli zánětu je bolestivé, manifestuje se lokálním otokem, zarudnutím okolí a zvýšenou teplotou v daném místě - stejně tak je to i při tenisovém lokti. Loket může otéct, zčervenat a je na dotek teplý.

Tak jako u všech bolestivých stavů a ​​onemocnění pohybového aparátu, i epikondylitida způsobuje motorická omezení. Ta se projevují nemotorností, padáním předmětů z rukou a zhoršením úchopu.

Zajímavé: Tenisový loket je onemocnění šlachy, která je úponem pro extenzory (roztahovače) prstů. Proto u těchto pacientů evokuje bolest i běžný úkon, jako je uchopení šálku, stisk ruky či hnětení těsta. Jakýkoli pohyb s roztažením a stažením prstů bývá bolestivý.

Co pomáhá v rámci prevence?

Nejlepší prevencí je vyhýbat se činnostem, které toto bolestivé onemocnění způsobují. Jiné činnosti ale zase způsobují jiná onemocnění a nakonec bychom nemohli dělat vůbec nic. V rámci prevence obezity bychom nemohli ani to nic.

Proto pokud to situace dovoluje, bychom měli provokující faktory alespoň zredukovat na minimum. Pokud pociťujete zátěž nebo bolest, vezměte si v práci alespoň pár dní volna. Při neodkladných činnostech si dělejte více kratších přestávek a uvolněte si nebo promasírujte bolavá místa.

Používání ochranných pracovních pomůcek a ortopedických pomůcek, jako například epikondylární dlahy (fixační pásky), je možné i před vznikem samotného onemocnění. Máte-li rizikové povolání, je třeba na to myslet.

Důležité: Vyhýbejte se jednostrannému přetěžování končetin. Snažte se vyrovnávat váhu těla a rovnoměrně zatěžovat končetiny.

Které cviky jsou nejvhodnější, naleznete v tabulce

Zmírněte bolesti. Jak na to?

I když to není u každého člověka možné, je nutno končetinu přestat zatěžovat. Jelikož u většiny pacientů se jedná o nemoc z povolání, není to tak jednoduché.

Šlacha v klidovém režimu znamená ústup bolestí. Použít k tomu lze šátkový závěs, do kterého položíme i zápěstí, ortézu nebo sádrovou dlahu.

U jakéhokoli typu tenisového lokte je nezbytné minimalizovat pohyb v zápěstním kloubu. Imobilizace zápěstí se provádí pomocí extenční dlahy a zabraňuje namáhání extenzorů a tím i další poškozování šlachy.

Druhý typ imobilizace se provádí v oblasti lokte, a to fixačními pásky chránícími úpon šlachy extenzorů. Nazývá se také epikondylární ortéza. Známá je hlavně u sportovců.

Děláte všechno, jak máte, a bolesti neustupují?

Jak si pomoci s bolestí? Z lékových preparátů výborně tlumí bolest nesteroidní antiflogistika. Používají se ve formě lokálních mastí, které se aplikují přímo na bolestivé místo nebo v celkové tabletové formě.

Pokud dlouhodobě užíváte léky od bolesti a rizikové faktory nebyly z vašeho života odstraněny, nedivte se, že přestanou zabírat a stav se nebude lepšit!

Při neutuchajících bolestech, nezabírajících na běžná analgetika či antiflogistika, se injekčně podávají kortikosteroidy s lokálním anestetikem přímo do postiženého místa. Efekt je však dočasný a nejsou konečným řešením stavu.

Moderní možnosti léčby se dostávají do popředí

V rámci prevence, ale i léčby pacienti využívají různé rehabilitační techniky. Jedná se o masáže postižených míst nebo cílené procvičování bolestivých partií. Cvičení by mělo probíhat pod dozorem zkušeného fyzioterapeuta.

Cviky jsou izometrické nebo dynamické. Jejich cílem je zlepšit prokrvení, pohyblivost a sílu končetiny. Současně se posiluje také ramenní sval.

Stále více propagovány jsou laserové techniky. Využívají impulsů světla v podobě paprsku, který podporuje regeneraci buněk a tkání. Prokázán byl i laserový, protizánětlivý účinek.

Podobně působí i ultrazvuk, který je ovšem nevhodný při léčbě akutních stavů. Využít lze i elektroterapie, magnetoterapie

Zajímavé: Jednou z méně známých technik je takzvaná Shock wave therpy nebo terapie rázovou vlnou. Pomocí speciálního přístroje s aplikátorem (viz obrázek) se vlnění přenáší do poškozených tkání, kde se vytvoří mechanické, tlakové impulsy. To vede k prokrvení daného místa, uvolnění svalového napětí, což v konečném důsledku mírní bolest a zlepšuje flexibilitu v končetině. Jde o nejlepší techniku zmíněných, ale efekt je krátkodobý.

Když už nic jiného nepomáhá

V horších případech je jedinou možností operační zákrok. Ten se dělá několika způsoby, můžete si promluvit se svým lékařem, který by byl pro vás ten nejvhodnější. Každopádně operace tenisového lokte se těší velké úspěšnosti.

Pooperační komplikace se vyskytují asi jen u 2 až 3 % z celkového počtu odoperovaných pacientů. Jedná se o komplikace, které jsou společné pro všechny operační výkony – jako například krvácení, vznik alergické reakce, sepse...

Také může dojít k poškození svalu, šlachy nebo nervu, což může mít za následek poruchu hybnosti nebo ochrnutí končetiny. Jedná se však o raritní záležitosti.

Další zajímavé zdroje

• handsurgery.cz - Radiální epikondylitis (tenisový loket)
• solen.cz - Laterální epikondylitida – chronická entezopatie postihující nejen sportovce
• lekari-online.cz - Loket - epikondylitidy
• medante.sk - Rádiová rázová vlna
• ortopedickecentrum.sk - Loketní kloub

Otestujte se