Počet lidí s roztroušenou sklerózou je vysoký! Znáte varovné příznaky?

Zapomněli jste na něco banálního? Nemůže vám přijít na jazyk nějaké slovíčko?
Máte chvilkový výpadek paměti na to, co jste dělali nebo řekli včera, dnes či před minutou?

Určitě si i z vás nejednou utahovali, že máte roztroušenou sklerózu.

V reálném životě u reálného pacienta s reálnou diagnózou to však tak zábavné není.

Roztroušená skleróza je opravdu velmi závažné neurologické onemocnění, které predilekčně postihuje mladou populaci.

Obvykle plně propukne poměrně brzy, a to mezi 20. a 40. rokem. Není to ovšem pravidlo. Výjimkou nejsou ani starší lidé, ba dokonce malé děti.

Mnohem častější výskyt je u žen, a to dokonce 2–3 k 1 v poměru k mužskému pohlaví.

Nepotěšíme ale ani muže. I když u nich toto záludné onemocnění pozorujeme vzácněji, zpravidla se jedná o progresivnější formy s daleko horším průběhem.

Incidence mozkomíšní sklerózy

Skleróza se vyznačuje specifickým geografickým výskytem. To znamená, že v některých částech světa je pozorována častěji než v jiných.

Vyšší incidence je v severnějších zeměpisných šířkách na severní a jižní polokouli. Naopak klesá směrem k jihu. Celkově jí trpí asi 2,5 milionu lidí.

V čem spočívá záludnost onemocnění?

Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá jednak v samotném onemocnění, ale také v začátcích manifestace (prvotní projevy) a v heterogenním průběhu (odlišnosti projevů u různých jedinců).

Právě nespecifické prvotní symptomy a jejich různorodost u lidí znemožňují nastavit jednotná kritéria příznaků. Tím zhoršují včasnou diagnostiku a léčbu.

Nechceme tím naznačit, že žádná kritéria nejsou. Je jich dokonce několik, ale vzhledem k výše popsaným odlišnostem u lidí jsou u některých z nich nepoužitelná.

Roztroušená skleróza není jen pouhé zapomínání

Skleróza (lat. sclerosis cerebrospinalis multiplex - SM), v překladu roztroušená mozkomíšní skleróza je imunitně podmíněné, zánětlivé, neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy (CNS).

Můžeme o ní mluvit také jako o demyelizační axonální chorobě, protože imunitně podmíněný patologický proces (zánět) postihuje bílou i šedou mozkovou hmotu.

Patofyziologie roztroušené sklerózy: Co se odehrává v našem mozku?

Při roztroušené skleróze dochází náhle k rozpadu myelinových obalů s doprovodnou axonální lézí.

Vysvětlení: Axon je nervový výběžek a jeho léze znamená jeho poškození. K tomu dochází rozpadem myelinových obalů, což jsou obaly axonu složené z lipoproteinů. Mluvíme o tzv. demyelinizaci.

Zánětlivá ložiska se hojí naopak pomalu (několik týdnů). Sekundárně v nich vzniká gliová tkáň.

Tato tkáň je tužší, a proto se i zhojená ložiska stávají tužšími – sklerotickými. Nikdy však nedojde ke zhojení ad integrum (v plném rozsahu).

Rozdělení sklerózy podle postižení CNS:

1. ložiskové postižení CNS – izolované demyelizační ložisko
2. difúzní postižení CNS – mnohočetná (roztroušená) demyelizační ložiska

Varovné, častokrát přehlédnuté příznaky roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza se rozvíjí pomalu a nenápadně. Propukne náhle, ale přesný začátek onemocnění není možné zjistit pokaždé.

Projevy onemocnění i jejich intenzita jsou různorodé, v závislosti na lokalizaci roztroušení zánětlivých ložisek CNS. Ta nejčastěji nacházíme v blízkosti mozkových komor, v mozkovém kmeni a míše.

Jejich velikost je obvykle kolem 3 mm, mohou dosáhnout až 1,5 cm. Od velikosti a umístění ložisek se odvíjí také symptomatologie, která bývá nenápadná až maligní a progresivní.

Zajímavé:
Velmi často bývá prvním příznakem únava. Tento symptom je pochopitelně snadno přehlédnutelný, protože jeho výskyt při řadě jiných onemocnění je téměř pravidelný.
Typičtější příznaky sklerózy jsou charakteristické svými atakami (vzplanutími) s následnými remisemi (ústupy).

Příklad: U pacienta během několika hodin dojde k výpadku zorného pole. Následně začne vidět normálně a tento stav se vícekrát opakuje. Samozřejmě ataky a remise se týkají různých symptomů. Nemusí se nutně jednat o zrak.

Tabulka s nejtypičtějšími projevy roztroušené sklerózy:

Včasná diagnostika roztroušené sklerózy má mimořádný význam!

Vzhledem k vysoké incidenci roztroušené sklerózy je velmi důležitá edukace obyvatelstva.

V konečném důsledku je to právě pacient, který na sobě jako první zpozoruje, že něco není tak jako dřív. Proto je důležité znát alespoň základní projevy a včas vyhledat pomoc.

Bohužel dosud je naprostá většina těchto onemocnění diagnostikována čistě náhodně, a tedy pozdě při podrobnějším vyšetření z jiných příčin.

Platí, že mozek je čas. K nejvýznamnějšímu poškození mozku a nervové soustavy dochází právě v prvních letech vývoje onemocnění!!! Po 10 až 20 letech neléčené roztroušené sklerózy dochází k nezvratnému poškození CNS a trvalé invaliditě.

Základní diagnostické pilíře roztroušené sklerózy

Pro diagnostiku sklerózy neexistuje žádný jednoznačný test, který by s jistotou potvrdil toto záludné onemocnění. Diagnostika se ale opírá o tři základní pilíře, a to o kliniku pacienta, magnetickou rezonanci a o laboratorní parametry.

1. Klinický obraz
2. Magnetická rezonance (MRI) T2 a Flair léze
3. Laboratorní vyšetření
4. Elektrický potencionální test

U každého pacienta by měla být provedena důsledná analýza jeho objektivních, ale i subjektivních obtíží. Pacient by měl být vyšetřen nejen praktickým lékařem, ale hlavně specialistou z oboru neurologie.

Pokud má neurolog podezření na roztroušenou sklerózu, je nutné pacienta odeslat na další vyšetření (např. přítomnost symptomatologie roztroušené sklerózy, konkrétně střídání epizod – atak/relaps, poukazujících na neurologické poškození CNS v trvání od jednoho do 21 dnů).

Nejdůležitějším vyšetřením je magnetická rezonance mozku a míchy s kontrastní látkou (zvýrazňuje léze). Na ní lze prokázat roztroušená ložiska, a také změny signálu v PD, T1, T2 a FLAIR sekvencích (tzv. hypersignální, nebo enhancující léze). Rezonance se v diagnostice roztroušené sklerózy používá od roku 2001.

Při podezření na roztroušenou sklerózu se MRI vyšetření doplňuje o rozbor likvoru. Ten se odebírá lumbální punkcí. To znamená, že se napíchne míšní kanál lumbální jehlou, odkud se odebere vzorek. V něm bývají přítomny imunoglobuliny typu G, resp. mají oligoklonální stavbu.

Neméně důležité jsou také krevní odběry. Základní parametry bývají v normě, monocyty jsou zvýšeny a také jsou přítomny specifické protilátky.

Jedním z vyšetření jsou také testy elektrické mozkové aktivity. Na základě různých podnětů (vizuální vzorce, elektrické impulsy) se pomocí speciálních elektrod zaznamenávají elektrické signály nervového systému a rychlost jejich přenosu.

Existuje však řada onemocnění, která se svými projevy až nápadně podobají skleróze. Dokonce některá vyšetření mají podobné výsledky.

Onemocnění s podobnou symptomatologií a výsledky z vyšetření:

• ischemie mozku
• neuroinfekce (encefalomyelitida, borelióza, syfilis)
• paraneoplastická onemocnění
• migréna
• arteriální hypertenze
• Hashimotova tyreoiditida
• cukrovka
• trombofilní stavy
• sarkoidóza
• otravy léky a alkoholem
• nedostatek vitamínu B12