Jak odlišit nachlazení od vážnějších respiračních infekcí?

Přepadly vás bolesti hlavy, bolesti svalů, teploty, škrábání v krku, suchý kašel, dýchací potíže, plný nos či jiné projevy?
Není třeba hned panikařit, možná jde jen o běžné nachlazení!

Proč se dnes bojíme respiračních infekcí více než dříve?

Možná hloupá otázka v době, kdy čelíme celosvětové pandemii COVID-19.

Přesto nesmíme zapomínat na to, že ve světě je mnoho jiných onemocnění.

Některá jsou banální, některá jsou větší hrozbou než koronavirus.

Momentální situace:

• lidé jsou vystrašení už při sebemenším soplíku
• nadměrně se sledují a neberou v úvahu ostatní onemocnění, která dosud existovala
• zapomínají, že ta ostatní onemocnění stále existují
• mají strach si odkašlat na veřejnosti, navzdory roušce na nose
• cítí se provinile, když si kýchnou v obchodě
• v případě horečky na ně ostatní ošklivě koukají a vyhýbají se jim
• zapomínají, že nadměrný stres může zabíjet také

Přečtěte si také články v magazínu:
Jaký je průběh onemocnění při koronaviru COVID-19? Plus typické a méně časté příznaky

Ne každé nachlazení znamená COVID-19

S přicházející zimou stoupá počet virových onemocnění, stejně jako každý rok předtím.

Nejkritičtějším obdobím pro vznik nachlazení, chřipek, ale i jiných infekcí je období od října až do konce března.

Sychravé, zamračené počasí a nedostatek slunce způsobují nižší tvorbu vitamínu D, a tedy i oslabení imunity.

Jednoduše řečeno je to období, kdy jsou lidé náchylnější na to onemocnět. To může být v momentální situaci pro mnoho laiků matoucí, protože ne každá teplota znamená automaticky koronavirus.

Zajímavé:
Koronavirus je virus, který známe už velmi dlouho.
Obyčejná rýma (rhinitis acuta) je způsobena často koronavirem.
Na přelomu let 2002 a 2003 se ale objevily nový typ tohoto viru, který se mezi lidi dostal z cibetek.
Ten nezpůsoboval jen zánět nosní sliznice, ale napadl i dolní dýchací cesty a vyvolával syndrom akutního respiračního selhání SARS.
Přelom let 2019–2020 nám přinesl jeho novou mutaci SARS-Cov-2 v podobě onemocnění COVID-19.

Nejčastější viry vyskytující se v zimním období:

• hRV - lidský rhinovir (rýma)
• adenovirus (rýma)
• koronavirus (rýma, zápal plic)
• ortomyxovirus - virus chřipky (chřipka A, B, C)
• RSV – respirační syncyciální virus (rýma, zánět průdušek)
• hMPV - lidský metapneumovirus (rýma, zánět průdušek)
• hBoV - lidský boca virus

Přečtěte si také články v magazínu:
Nový koronavirus: Znáte příznaky, podobnost či odlišnosti s chřipkou?
Koronavirus vs. chřipka: Co nás ohrožuje víc?

Nachlazení (rýma), co to je a co ho způsobuje?

Rhinitis acuta (akutní rýma) známe hlavně pod lidovým názvem nachlazení. Jde o převážně virové onemocnění horních cest dýchacích.
Jedná se o náhlý zánět nosní sliznice, který způsobuje více než 200 různých respiračních virů.
Převažují rhinoviry (50–60 %), pak koronaviry (25 %), méně často adenoviry, virus influenzae A a B.
Ojediněle může být vyvolána také bakteriálním agens.

Nachlazení se objevuje sporadicky během celého roku, ale patří k nejčastějším virovým onemocněním světa sezónního charakteru. V chladnějších ročních obdobích je jeho výskyt enormní.

Objevuje se hlavně v zimě, kdy chladné prostředí urychluje vysoušení nosní sliznice, což usnadňuje virům přichycení a usídlení se.
Navíc vyhřáté a nevyvětrané domovy urychlují šíření nákazy mezi příbuznými.

Tabulka se základním dělením rhinitid

Nakažlivost a přenos

Nachlazení má poměrně krátký a lehký průběh. Právě to ovšem dovoluje nemocným osobám, aby se volně pohybovaly bez větších obtíží.

Nekontrolovaný pohyb (školy, školky, obchody, centra volného času) umožňuje viru rychlé šíření a bezproblémový kontakt vnímavých osob.

K přenosu onemocnění z člověka na člověka dochází kapénkovou infekcí, tedy infikovanými kapénkami rozptýlenými ve vzduchu po kýchnutí nebo kašli nemocné osoby nebo i přímým kontaktem.

Po nakažení vnímavé osoby se virus usídluje v buňkách dýchací sliznice. Napadá ji, vysušuje, olupuje a tím poškozuje. Nejčastěji se jedná o nosní sliznici.

Na takto citlivé sliznici se rádi usídlují pyogenní mikrobi, kteří následně způsobují její lokální prokrvení, otok a spouštějí vodový výtok – sopel.

Inkubační doba nachlazení je obvykle 2 až 3 dny do výskytu prvních symptomů.
Nemá dlouhé trvání. Přibližně za stejnou dobu (1 až 4 dny) začíná odeznívat.

Jak se projevuje nachlazení?

• Rýma je onemocnění postihující horní dýchací cesty, tedy nosní sliznici – rhinitida.
• Často přechází až na sliznici nosohltanu, tehdy se jedná o tzv. rhinofaryngitidu.

Postižená sliznice je v důsledku zánětlivé reakce nadměrně prokrvená, zarudlá, oteklá a lokálně zduřelá.
Otok snižuje průchodnost nosu.
To má za následek huhňání, ztížené dýchání nosem a vynucené dýchání ústy.

Typická je zvýšená sekrece z nosu.
Sekret je na začátku vodnatý. Později je zakalený, hlenovitý.

Pacienti pociťují dráždivé "svědění v nose".

Příznaky nachlazení v jednotlivých stádiích:

1. Prodromální stádium – malátnost, celková slabost, únava, nespavost v noci, horečka, bolesti hlavy, nechuť k jídlu, suchost sliznic, svědění v nose a v očích
2. Katarální stadium – otok nosní sliznice, vodnatá sekrece z nosu, ucpaný nos, přechodná ztráta čichu, huhňání, zalehnutí v uších, slzení
3. Konečné stadium – postupný ústup potíží, uvolňování dýchacích cest, návrat čichu

Otok nosní sliznice až zvýšená sekrece z nosu může způsobit u novorozenců a kojenců závažné problémy s dýcháním až udušení.

Přečtěte si také článek v magazínu:
Zatékání hlenů u dětí: Proč způsobuje zvracení a jak se léčí?

Která onemocnění si nejčastěji pleteme s nachlazením?

Nachlazení lze velmi snadno splést s kteroukoli jinou respirační nákazou sezónního charakteru a téměř s každou respirační nákazou postihující horní dýchací cesty.

Když se tyto okolnosti spojí, je téměř nemožné od sebe některá onemocnění odlišit bez laboratorní diagnostiky.

Sezónních onemocnění je opravdu mnoho, proto jsou uvedeny jen ty nejčastěji se vyskytující a nejzávažnější.

Nazofaryngitida (zánět nosohltanu)

Nazofaryngitida je primární virové onemocnění, které zpravidla současně probíhá spolu s jinou bakteriální infekcí.
Způsobují ho viry, které zároveň vyvolávají rýmu, ale také paramyxoviry, pikornaviry, či dokonce herpesviry.
Původců nazofaryngitidy je opravdu široké spektrum.

Nazofaryngitida (zánět nosohltanu) má sezónní charakter s maximem výskytu v zimních obdobích.
Projevuje se velmi podobně jako rýma, s nepatrnými odchylkami. Postihuje všechny věkové kategorie.
Průběh onemocnění může být mírný až život ohrožující v závislosti na původci.

Inkubační doba nazofaryngitidy se pohybuje v rozmezí 1 až 3 dnů.
Onemocnění trvá v průměru 7 až 10 dní, avšak v závislosti na typu současně probíhající bakteriální infekce to může být i déle.

Příznaky zánětu nosohltanu:

• onemocnění začíná zarudnutím a otokem hrdla, tzn. "zánět v krku"
• přidružuje se bolest v krku a problémy s polykáním
• současně se dostavují příznaky rýmy (výtok z nosu, plný nos, huhňání, kašel, zánět spojivek, slzení...)
• stoupá teplota, pacient je slabý, malátný, spavý
• na krku lze nahmatat zvětšené lymfatické uzliny, které jsou zároveň bolestivé

Akutní tonzilitida

Akutní tonzilitida je onemocnění více známé pod názvem angína.
Je způsobena převážně bakteriovými původci. Bakteriální výskyt pozorujeme hlavně v létě.

V zimním období se můžeme setkat s angínou virového původu, která není tak častá.

Inkubační doba nazofaryngitidy se pohybuje v rozmezí 1 až 3 dny.
Onemocnění trvá v průměru 7 až 10 dní, v závislosti na typu původce.

Příznaky angíny:

• zarudnutí, oteklé a zduřelé mandle a měkké patro
• přítomnost hnisu na mandlích (bělavé tečky, povlak)
• bolest a škrábání v krku
• problém s polykáním, bolestivé polykání
• bělavý povlak na jazyku
• pachuť v ústech, zápach z úst
• vodnatý sekret v nose, později hlenový až hnisavý
• zimnice, třes, nadměrné pocení, vysoké horečky
• malátnost, únava, spavost ve dne, nespavost v noci, dehydratace, závratě
• bolesti hlavy, krku, svalů, kloubů, zad
• nechuť k jídlu, nevolnost, bolesti břicha, zvracení

Chřipka (influenza)

Hned po rýmě je chřipka druhou nejfrekventovanější virovou nákazou se sezónním charakterem.
Vyskytuje se rok co rok, s příchodem zimy, v menších epidemiích.
Způsobuje ji několik typů chřipkových virů.

Nejčastěji se setkáváme s virem chřipky typu A, pro který je charakteristická vysoká nakažlivost, poměrně rychlé komunitní šíření a těžší průběh.
Drobnější epidemie s mírnějším průběhem jsou většinou vyvolány virem chřipky typu B.

Inkubační doba chřipky se pohybuje v rozmezí 1 až 3 dny.
Onemocnění trvá 3 dny (virus chřipky B), až 7 dní (virus chřipky A).

Příznaky chřipky:

• chřipka začíná náhle třesavkou signalizující výskyt horečky
• horečky bývají vysoké v rozmezí od 39 °C do 40 °C a jsou doprovázeny pocením
• ztráta tekutin pak způsobuje suchost sliznic, dehydrataci, závratě
• pacient má výrazný pocit onemocnění, který popisuje slovy: "není mi dobře", "je mi špatně", "je mi na umření"
• svalová slabost, malátnost a únava nemocnému nedovolují vstát z postele
• přidružují se bolesti hlavy, typicky za očima, bolesti zad, svalů, kloubů, celého těla
• dochází ke zduření sliznice nosu a hltanu
• typický je zánět spojivek doprovázený světloplachostí
• později se přidružuje suchý dráždivý kašel
• úporné kašlání a námaha při něm vyvíjená způsobují bolesti na hrudi (na plicích)

Zajímavé:
Chřipku vnímáme obecně jako méně závažné onemocnění, ale mnoho epidemiologů by s tímto nesprávným tvrzením nesouhlasilo.
Vědci a lékaři se viru chřipky a jeho genových mutací obávají už léta.
Například virus chřipky typu A nezpůsobuje jen "běžnou chřipku", ale často život ohrožující infekce.
Důkazem jejího nebezpečí je epidemie španělské chřipky (H1N1) v minulosti, prasečí chřipka (H1N1) z roku 2009 či ptačí chřipka (H5N8) z roku 2016.

Akutní laryngitida

Akutní laryngitida je převážně dětské onemocnění (od 6 měsíců do 5 let), které bez milosti postihuje i dospělé jedince.
Je to akutní zánět hrtanu. Nejvýraznější otok je v subglotickém prostoru (pod hlasivkami).

Nejvyšší výskyt laryngitid je v období podzimu a během zimy, tedy v době vrcholu i jiných respiračních onemocnění.
Původcem onemocnění je ve více než polovině případů virus parachřipky (parainfluenza A a B).
Vyvolat ji mohou i viry chřipky, rhinoviry, adenoviry, koronaviry, metapneumoviry, RSV, či echoviry.

Inkubační doba laryngitid se pohybuje v rozmezí několika hodin až dní.
Onemocnění trvá 7 až 14 dní.

Příznaky akutní laryngitidy:

• laryngitida začíná pomalu, na začátku připomíná běžné onemocnění horních cest dýchacích (rýma, chřipka)
• přichází slabost, malátnost, únava, ztráta zájmů, mrzutost, nechutenství, pláč, bolesti hlavy, hrdla
• objevuje se zimnice, třes, pocení a horečka do 38 °C
• onemocnění může probíhat i bez horečky
• vzhledem k postižení hlasivek bývá u dítěte chrapot, až dokonce ztrácí hlas
• těžce dýchá, při nádechu je slyšitelný pískavý zvuk
• typickým znakem laryngitid je štěkavý kašel a zhoršení stavu v noci
• stav zhoršuje i úporný pláč dítěte

Zajímavé:
Nebezpečí akutní laryngitidy spočívá v otoku subglotického prostoru, který se nachází před vstupem do hrtanu.
Progrese stavu, ale také pláč dítěte a námaha otok zvětšuje, což způsobuje obturaci horního úseku dýchacích cest.
Pláč zároveň může způsobit laryngospasmus (stažení hrtanu) a zamezení dýchání.
Laryngospasmus bývá nejčastější příčinou smrti dítěte s laryngitidou, proto je takto nemocné dítě nutné uklidňovat.

Akutní bronchiolitida

Akutní bronchiolitida je obtížné onemocnění způsobené obstrukci průdušek a průdušinek.
V 85 % je vyvolána respiračním syncytiálním virem RSV, který patří také do skupiny virů způsobujících sezónní onemocnění.
Původcem může být i virus chřipky, parachřipky, adenoviry a jiné.

RSV není tak známý jako rýma, chřipka či laryngitida, ale měli bychom o něm vědět. Vyskytuje se typicky v dětském věku.
Předpokládá se, že každé dítě do dovršení 2. roku života již infekci RSV prodělalo.
Nejčastěji se objevuje kolem 5. měsíce.

Inkubační doba bronchiolitidy se pohybuje v rozmezí 2 až 8 dní.
Onemocnění trvá 7 až 14 dní.

Příznaky akutní bronchiolitidy:

• nebezpečí bronchiolitidy spočívá v mírném začátku onemocnění
• na začátku se projeví typicky nezávažnou rýmou
• dítě je slabé, malátné, unavené, nespí v noci, ztrácí zájmy, nechutná mu jíst, je mrzuté, plačtivé
• nastupuje zimnice, třesavka, pocení
• teplota stoupá od 37 °C do 40 °C
• má bolesti hlavy, očí, celého těla
• objevuje se výtok z nosu, plný nos a huhňání
• zánět očních spojivek způsobuje jejich zarudnutí, svědění (protírá si oči), bolest a slzení
• dýchací potíže začínají suchým kašlem
• kašel se zhoršuje, malý pacient začíná hůře dýchat
• dýchání je stále namáhavější, rychlejší, počet dechů stoupá na 70–80 dechů za minutu
• dá se pozorovat vtahování jugulární jamky a prostoru pod žebry při dýchání, inspirační postavení hrudníku
• dítě není červené, jak bývá zvykem při teplotě, ale výrazně bledé
• při selhávání dýchání modrá
• neléčený stav způsobuje smrt udušením