Lupy ve vlasech. Jsou příčinou mastné vlasy, nebo je třeba hledat problém někde jinde?

Zasněžený kabát na ramenou a plno lupů ve vlasech netěší nikoho. Nejlépe se zbavuje lupů, když známe jejich příčinu. Šampony proti lupům někdy nemusí stačit.

Co jsou lupy a jak vznikají?

Povrchová vrstva kůže se nazývá epiderma. Je tvořena několika vrstvami buněk. Olupování nejsvrchnějších vrstev kůže je zcela přirozený děj. Dochází tím k její obnově a fyziologické regeneraci.

Fyziologie vzniku lupů

Staré zrohovatělé epitelové buňky se na povrchu smršťují, olupují a nahrazují je nové buňky z hlubších vrstev epidermis. Celý tento proces buněčné obnovy trvá asi 20 dní až 1 měsíc a během celého našeho života se neustále opakuje.

Za určitých okolností může nastat problém s jejich odloupnutím. Drží se na svém místě a mísí se s kožním mazem, potem a vodou, které jsou produkovány potními a mazovými žlázami. Stávají se mastnějšími a jejich nahromaděním i více viditelnými. Těmto vzniklým šupinkám říkáme lupy.

Nejčastěji je vídáme v pokožce hlavy. Důvodem je lokalizace mazových žláz ve vlasových folikulech neboli na bázi (základně) každého vlasu či chlupu.

Lupy a jejich vzhled

Lupy jsou tedy odumřelé buňky a má je každý v různé míře. Asi v 50 % nejsou patrné pouhým okem. To však neznamená, že nejsou. Vzhled a množství lupů se mohou lišit v závislosti na množství mazu vyprodukovaného mazovými žlázami, hygienických návycích jedince, jiných onemocněních způsobujících nadměrnou tvorbu odumřelých šupinek a na jiných faktorech působících na pokožku hlavy.

1. Lup je tenoučká, bíle zbarvená šupinka z odumřelé epidermy, většinou oválného až elipsovitého tvaru. Vyskytuje se ve shlucích a po odloupnutí odpadává. Odpadlé lupy většinou vidíme na oděvu v okolí ramen. Budí dojem, jako by měl člověk trpící nadměrnou tvorbou lupů "zasněžený oděv". Takové lupy nazýváme suché lupy. Vlasy by se měly mýt méně často a je vhodné používání olejíčků.

2. Při zvýšené produkci potu, a hlavně mazu mazovými žlázami se lupy zbarvují do žluta, jsou hrubší, mastné a někdy tvoří větší shluky nebo plochy. Je problematické se jich zbavit hlavně kvůli mastné konzistenci, díky které přilnou k vlasu. Takový typ lupů nazýváme mastné lupy. Působí velmi neesteticky. Vlasy člověka s tímto typem lupů se často mastí i při častém mytí. Mytí vlasů by mělo být prováděno častěji.

Jaké jsou příčiny nadměrné tvorby lupů?

Příčiny jejich tvorby jsou různé. Nezřídka jde o kombinaci více vlivů najednou. Na nadměrné tvorbě nepříjemných šupinek ve vlasech se podepisují i genetické predispozice, mechanické dráždění, chemické a fyzikální faktory, které považujeme za běžné při úpravě vlasů, ale i různá onemocnění – hlavně dermatologická. Kožní onemocnění však postihují i jiné části kůže, včetně pokožky hlavy.

Kvasinky

Hlavní příčinou tvorby lupů je kvasinková infekce. Přímým původcem je kvasinka Pityrosporum ovale. Patří k přirozené kožní mikroflóře a za normálních okolností nezpůsobuje žádné potíže. Jedná se o kvasinku, která se živí kožním mazem. Ve vhodném prostředí se přemnožuje a tvoří toxiny, které na pokožku působí zánětlivým procesem. To má za následek kožní dermatitidu.

• Rizikoví jsou lidé s vyšší aktivitou mazových žláz. Přirozeně se to týká hlavně mužského pohlaví, proto muži mají lupy častěji.

• Dobře se jí daří v teplém a vlhkém prostředí. Další rizikovou skupinou jsou tedy lidé se zvýšeným pocením, které je pro ně běžné nebo se zvýšeným pocením z důvodu jiné chorobné příčiny.

• V neposlední řadě sem patří lidé se sníženou imunitou s nastavenou imunosupresivní terapií. Zvýšená tvorba lupů je zaznamenána u lidí trpících AIDS, ale i jinými imunodeficientními onemocněními.

• Přemnožení kvasinkové infekce může mít i dědičný podklad a stresující činitele. U některých lidí se lupy objevuje ve zvýšené míře během určitého stresujícího období a po jeho odeznění opět mizí.

Mechanické příčiny

Při dlouhodobém mechanickém dráždění hlavy se mohou šupinky odlupovat dříve, než by měly. Většinou se jedná o suché lupy, jejichž vznik je sporadický. Podílejí se na něm i jiné faktory současně. Spíše by se dalo říci, že mechanické příčiny jen násobí riziko vzniku lupů z jiných příčin. Po odstranění vyvolávajícího mechanismu rychle odezní.

• Důvodem mechanického dráždění bývají různé pokrývky hlavy. Mluvíme hlavně o čepicích, kloboucích či šátcích. Lupy vznikají až při jejich pravidelném a dlouhodobém nošení v kombinaci i s jinými vlivy (chemické, genetické...), ale nemusí to být u každého tak. U někoho se lupy nemusí objevit ani mechanickým drážděním.

• Potíže mohou zaznamenat i pracovníci, kteří během výkonu svého povolání pravidelně používají ochranné pokrývky hlavy v rámci své bezpečnosti. Mezi taková povolání patří lékaři, kteří během operací nosí na hlavách síťky. Potom jsou to dělníci na stavbách, horolezci, horníci, vojáci, piloti, kteří nosí přilby kvůli zvýšenému riziku úrazu hlavy. Čepice či šátky se používají i u jiných profesí, například v potravinářství, chemickém průmyslu a podobně.

• Pod pokrývkou hlavy dochází ke zvýšenému hromadění tepla a vlhka z důvodu nadměrného pocení. Takové prostředí je ideálním pro život a množení kvasinek a bakterií, které svou činností způsobují infekční dermatitidy. V tomto případě se vyskytují ve vlasech mastné, těžko odstranitelné lupy.

• Lupy způsobují nepříjemný svědivý pocit. Svědění hlavy, například z důvodu nadměrného pocení, nošení čepice či alergie nebo kožního onemocnění, poté vyvolává škrábání, které znásobuje olupování vrchních vrstev kožních buněk za vzniku malých bílých šupinek.

Fyzikální příčiny

Při úpravě vlasů jsou oblíbené, a to hlavně u žen, fény, kulmy, žehličky, krepovače či elektrické natáčky. Tyto pomůcky pro úpravu účesů se používají za horka, což má za následe poškození a vysoušení vlasů, ale i hlavy. Pravidelnou "horkou úpravou" mohou vznikat ve vlasech malé šupinky následkem velmi suché pokožky hlavy.

Chemické příčiny

Nejen tepelné, ale i chemické vlivy zde mají svůj podíl. Používáním přípravků na vlasy, které je vysoušejí, se i při tepelné úpravě poškozuje i kůže. Mezi chemické preparáty patří barvy na vlasy, melírovací prášky s obsahem peroxidu vodíku, fixační laky na vlasy a méně tužidla. Mají za následek tvorbu suchých lupů. I některé druhy šamponů pokožku vysoušejí.

Stres

Vědecky nebyla sice prokázána spojitost stresu s nadměrným olupováním povrchové epidermy ve vlasaté části hlavy, ale byly zaznamenány případy opakující se tvorby lupů jednotlivců během stresujícího období s vymizením potíží v období klidu.

Stres je spouštěčem velké řady onemocnění, protože lidé trpí mimo jiné nespavostí, chronickou únavou a celkovým oslabením organismu a jeho obranyschopnosti. Oslabená imunita dává možnost kvasinkám, ale i bakteriím a virům nadměrně se množit.

Nejčastější onemocnění způsobující tvorbu lupů

I některé chorobné procesy způsobují olupování kůže ve zvýšené míře. Většinou jsou to dermatologická onemocnění. Ta postihují kůži celkově, vysušují ji, tvoří se většinou ekzematózní ložiska, ve kterých je kůže suchá, popraskaná a opadává. Tvorba lupů je u těchto onemocnění běžná a je jen jednou z mnoha komplikací konkrétního onemocnění.

1. Seboreická dermatitida (seborrhoeic dermatitis)

Seborea patří mezi zánětlivá onemocnění kůže vyvolaná stejnou kvasinkou, která se množí na hlavě ve vlhkém a teplém prostředí při nadprodukci mazových žláz. Mluvíme opět o kvasince Pityrosporum ovale. Etiopatogeneze spuštění onemocnění a přemnožení kvasinky není zcela jasná. Předpokládají se vlivy endogenní, hormonální, genetické a jiné. Postiženy jsou ty oblasti těla, kde se nacházejí mazové žlázy. Převážně jde o oblast vlasaté části hlavy, obličeje a postihuje i trup. Na tváři je lokalizace konkrétně v seboroických oblastech, jako jsou čelo, obočí, nazolabiální rýhy (prostor mezi nosem a horním rtem) a brada.

Na kůži se v predilekčních oblastech vlivem toxických látek produkovaných kvasinkovou infekcí tvoří lokální zánět. Kůže je v postižených zónách zarudlá s mírným lokálním otokem, praská a ve zvýšené míře se olupuje. Odpadlé šupinky kůže jsou zbarveny do žluta a jsou mastné. V zimním období je výskyt častější, naopak klesá v letních měsících.

2. Atopická dermatitida (atopic dermatitis)

Atopická dermatitida také známá také jako atopický ekzém je chronické, recidivující, svědivé kožní onemocnění. Při tomto onemocnění se střídají období zlepšení a zhoršení stavu kůže. Etiopatogeneze je multifaktoriální. Známé jsou genetické predispozice (alergie, atopický ekzém), imunologické a alergické faktory, vlivy prostředí, přítomnost infekce a defektu tukové, kožní bariéry s následnou ztrátou vody, dehydratací a praskáním kůže.

Projevuje se svěděním (pruritus), zarudnutím postižené kůže (erytém), jejím místním zhrubnutím (lichenifikací) a tvorbou papulózních až vezikulárních eflorescencí. Kůže se olupuje v predilekčních místech, kterými jsou místa shybů jako zápěstí, lokty, podkolenní jamky, krk a hlava.

3. Psoriáza nebo lupénka (psoriasis)

Psoriáza je autoimunitní, chronické, zánětlivé a nejčastější onemocnění kůže u lidí. Při vzniku se předpokládá genetická predispozice, která se asi u 30 % pacientů potvrdila. Nástup onemocnění, respektive první manifestace, probíhá mezi 10. až 30. rokem života. Pojem autoimunitní znamená, že spouštěčem je vlastní imunitní systém nemocného. Jak bylo již uvedeno, kůže se obnovuje za 20 až 30 dní. U lidí trpících psoriázou se tento proces několikanásobně urychluje, což způsobuje rychlejší olupování kůže v průběhu asi čtyř dnů. Onemocnění má několik forem. Pozorovat můžeme mírné až život ohrožující průběhy.

Standardně se projevuje zánětlivými změnami na kůži také v predilekčních místech, kterými jsou velké klouby (kolenní, loketní) nebo hlava. U některých nemocných se může projevit pouze na hlavě. Kůže je zarudlá, hmatatelně hrubší s drsnějším povrchem, popraskaná s tendencí rychlého dělení buněk a olupování s tvorbou šupinek.

4. Sladké strupy (impetigo vulgaris) a jiné bakteriální infekce

Olupování kůže může být způsobeno také vlivem mikroorganismů. Jedním z nejznámějších onemocnění způsobených bakteriální infekcí a projevujících se nadměrným olupováním kůže je impetigo vulgaris. Jedná se o onemocnění typické pro dětský věk. Původcem je nejčastěji zlatý stafylokokus (Stafylococcus Aureus) nebo Streptococcus Pyogens. Příčina vzniku je bakterie, snížená odolnost kůže, mikroporanění kůže, ale také zanedbaná hygiena. Nákaza je přenosná přímým kontaktem.

Projevuje se v úvodu vznikem erytému (zarudnutí) menších rozměrů v oblasti hlavy. V erytému vznikají malé vezikulární útvary naplněné tekutinou. Po jejich prasknutí tekutina zasychá a vytváří malé strupy medově žluté barvy, které se odlupují. Medově žlutá barva stroupků či šupinek je důvodem, proč jim říkáme i sladké nebo mléčné strupy.

Stafylokokus aureus je rezistentní bakterie, která postihuje převážně kůži a vlasové folikuly. Způsobuje tak kožní infekce v oblasti vlasů a chlupů – zánět vlasového váčku. Rozšířit se může v různé míře do vlasů, kde tvoří vředovité útvary naplněné hnisem. Ty jsou bolestivé, během hojení svědí a nutí nemocného se škrábat. Škrábáním se rozšiřuje infekce a odlupují se povrchové strupy a epitely.

Kromě již zmiňovaných onemocnění existuje i mnoho dalších kožních diagnóz, které se projevují suchostí a olupováním povrchových buněk. Pro jejich obsáhlost byly uvedeny jen ty nejčastější, se kterými se nejčastěji setkáváme v běžném životě.

Tip: V tomto článku naleznete spoustu dalších informací o lupech a jak se jich zbavit.