Jak co nejdříve poznat rakovinu prostaty a jaké jsou možnosti její léčby?

Rakovina prostaty je zákeřné onemocnění, ale má příznivou prognózu, je-li nádor lokalizován a včas diagnostikován. Prognóza se zhoršuje přímo úměrně s růstem nádoru a s rozvojem onemocnění.

Nevýhodou je, že umí být delší dobu asymptomatický nebo se projevuje nespecificky, a poté velmi rychle roste.

Kdy je třeba zvýšit pozornost a vyhledat lékaře, se dočtete dále.

Při časné diagnostice je dobře léčitelným onemocněním.
Pozdě diagnostikovaná však vede ke smrti nemocného.
Zaznamenání prvních příznaků a vyhledání včasné pomoci je důležité.
Jen tehdy může být léčba úspěšná.

Co je rakovina prostaty?

Rakovina prostaty (předstojné žlázy) patří mezi zhoubná (maligní) onemocnění. Jelikož jde o orgán mužských vývodních pohlavních cest, postihuje výhradně muže.

Je jedním ze tří nejčastějších onemocnění tohoto žlázového orgánu vůbec. Její další dvě velmi časté choroby jsou zánětlivé procesy a nezhoubná hyperplazie prostaty známá také jako BHP.

Při zhoubném onemocnění prostaty dochází k abnormálnímu dělení buněk v ní, které nejsou zapotřebí. Nemají žádnou funkci a nepodléhají apoptóze – přirozené buněčné smrti.

Úmrtnost na rakovinu prostaty se přímo úměrně snižuje s informovaností pacientů o tomto onemocnění, časné diagnostice a spolupráci nemocného během léčby.

Zpozornět by měli hlavně muži starší 50 let.

Ptáte se: Proč je tomu tak?

Anatomicko-fyziologické poměry

Prostata je součástí mužské pohlavní soustavy – konkrétněji vývodních pohlavních cest.

Nachází se na svalstvu pánevního dna, za dolním okrajem stydké spony, pod močovým měchýřem (pod jeho spodní částí). Dalo by se říci, že obklopuje začátek mužské močové trubice, která prochází jejím středem.

Je to tuhý orgán, který svým tvarem a velikostí připomíná kaštan.

Má oválný tvar velikosti 4,5 cm x 2 cm x 3 cm.

Tvoří ho zčásti svalovina, respektive buňky hladké svaloviny, a buňky vaziva, které obklopují její žlázy. Povrch prostaty je tvořen vazivovým pouzdrem. To na některých místech vstupuje dovnitř a rozděluje předstojnou žlázu na několik laloků.

Anatomicky má dvě části a tři laloky.

Basis prastatae nebo i základna prostaty směřuje vzhůru k močovému měchýři.

Směrem k pánvi se nachází apex prostatae (hrot prostaty). Střední lalok (lobus medius) se nachází ve středu a obklopuje močovou trubici procházející prostatou. Po straně je umístěn pravý a levý lalok (lobus dexter et sinister).

Funkcí prostatických žláz je tvorba řídkého sekretu zakalené barvy mléka. Tento obsah spolu se spermiemi a hlenovitým sekretem tvořených v nadvarlatech se vyprazdňuje do močové trubice.

Tyto sekrety spolu se spermiemi tvoří ejakulát.

Faktory vzniku rakoviny prostaty

Věk – jak již jednou bylo zmíněno, rakovina prostaty se vyskytuje u mužů středního věku.

Před 50. rokem života bylo zaznamenáno jen kolem 1 % případů. Hraniční věk, kdy se začíná objevovat, je 50 let. Nejvíce nemocných však stále je ve věku nad 60 let.

Základním předpokladem vzniku tohoto onemocnění je zvyšující se dlouhověkost, což má za následek dlouhodobé vystavení prostaty hormonu testosteronu. Proto toto onemocnění není v dětském věku a stejně tak u pacientů, kterým byla z nějakého důvodu odstraněna varlata.

Genetické faktory – tak jako u většiny nádorových onemocnění i při rakovině prostaty se předpokládá genetická predispozice. Výskyt tohoto onemocnění v rodině zvyšuje riziko vzniku onemocnění potomstva až trojnásobně.

Nejsou však vyloučeny i jiné faktory, které mají na vzniku onemocnění v rodině svůj podíl.

Chemické a fyzikální vlivy – potvrzené karcinogenní látky mají účast na vzniku rakoviny jako takové a nevyhneme se ani rakovině prostaty.

Patří sem například cigaretový kouř, kouření tabáku, alkohol, aromatické uhlovodíky, UV záření a jiné ionizující a radiační druhy záření.

Do této skupiny patří kromě výše zmíněných i velké množství jiných potvrzených a předpokládaných karcinogenů.

Příznaky rakoviny prostaty

Rakovina prostaty se ve včasném stadiu nemusí projevit nijak.

Pokud preventivní prohlídky nejsou na vašem seznamu povinností, může se velmi snadno stát, že příští návštěva lékaře bude z donucení v pozdním (či v terminálním) stádiu.

Bolest

Bolest je pro onkologické diagnózy typická. Bolestivost se vyskytuje v místě postiženém nádorovým bujením nebo i v sousedních orgánech přerůstáním nádoru do okolí, případně ve vzdálených orgánech a částech těla metastázováním.

Bolesti při lokalizaci nádoru v prostatě jsou většinou útrobní. Nemocný má pocit tlaku či bolesti v oblasti pánve, v podbřišku, někdy při močení. Nespecificky se mohou objevit bolesti v oblasti křížové páteře, které bývají často nesprávně zaměňovány s dorzalgiemi (neurologické bolesti zad).

Potíže s močením

Vlivem růstu nádoru začínají nespecifické symptomy, které souvisejí s jeho lokalizací na svalstvu pánevního dna v blízkosti močových cest pod dolní částí močového měchýře.

Středem prostaty prochází močová trubice. Proto mezi první varovné příznaky patří potíže s močením.

• Typické je časté až urgentní močení (polakisurie) s částečným nebo i úplným únikem moči (inkontinence). Stejně tak je tomu i v noci (nykturie), kdy nemocného častokrát budí potřeba vymočit se.
• Proud moči je slabý. Někdy chvíli trvá, než se moč spustí – takzvané opožděné močení.
• Dalším růstem a tlakem nádoru se močení stává ztíženým. Z toho důvodu často dochází i k bolestivému močení (dysurie).
• Někdy s přítomností krve v moči, viditelné pouhým okem.
• Když je již nádor velmi velký, tlačí na močovou trubici natolik, že pacient má problém se vymočit. Má pocit na močení, ale vymočí jen malé množství moči (oligurie) nebo nakonec jen kapky až vůbec nic (anurie).
• Hromaděním moči vzniká retence moči s nutností zavedení permanentního katétru přes močovou trubici až do močového měchýře (hadička na odtékání moči se sběrným sáčkem).

Sexuální potíže

Při pohlavním styku se rytmicky stahuje svalstvo chámovodu a z nadvarlete jsou vypuzované spermie. Stejně tak se smršťuje i hladké svalstvo semenných váčků a prostaty.

Pokud je prostata postižena nádorovým procesem, můžeme pozorovat potíže s erekcí a změny v samotném ejakulátu.

• Erektilní dysfunkce je neschopnost zduření nebo ztopoření (naplnění topořivých těles v penisu krví) penisu při pohlavním styku a jeho následné zvětšení a prodloužení, případně neschopnost tento stav udržet. V tomto případě na přípravky na zlepšení erekce rovnou zapomeňte.
• V případě, že není problém s erekcí, pohlavní úd se ztopoří a dojde k ejakulaci. Ejakulát je za normálních fyziologických okolností tvořen spermiemi a hlenovitým sekretem z nadvarlete. V případě patologického procesu – a stejně tak je tomu i při rakovině prostaty – bývá v ejakulátu přítomna krev. Tomuto stavu říkáme hemospermie.

Celkové potíže

Mezi celkové příznaky patří takové, které jsou typické a společné pro většinu nádorových onemocnění. Pacient pociťuje zvýšenou únavu, celkovou slabost, malátnost, závratě.

Snižuje se fyzická výkonnost v porovnání s předchozím stavem. Tyto symptomy jsou v popředí.

Pacient s rakovinou prostaty je chudokrevný (anémie), což slabost těla jen prohlubuje. V pozdějších stadiích případně při metastázování nádoru nezvládá udržet rovnováhu kvůli slabosti v dolních končetinách, které se podlamují.

Terminální stadium dokonce pacienta připoutá na lůžko, stává se imobilním.

Někdy se objevuje horečka, celkové oslabení imunitního systému s následným vznikem sekundárních infekcí, které znemožňují adekvátní léčbu.

Noční pocení bývá přítomno – ať už v kombinaci se zvýšenými teplotami, nebo bez nich.

Vyskytuje se nechuť k jídlu, žízeň, nevolnost nebo zvracení. U pacientů dochází k postupnému úbytku hmotnosti až ke stavu zvanému kachexie – podvýživa, kdy je váha člověka velmi nízká, v těle se téměř nenacházejí žádné tukové zásoby a dalo by se říci, že kosti jsou jakoby potaženy kůží.

Kdy bychom měli zvýšit pozornost?

Vzhledem k výskytu u mužského pohlaví a vysokému riziku vzniku ve věku nad 50 let by měl každý muž po dovršení tohoto věku jít na urologické vyšetření prostaty. Následně by tato vyšetření měla být pravidelná v časovém intervalu alespoň jednou ročně.

Možná jste nevěděli:
Muži, kteří mají diagnostikovanou hyperplazii prostaty, mají stejné riziko vzniku rakoviny jako muži zdraví.
Nebyla dosud prokázána spojitost BHP s vyšším rizikem vzniku rakoviny.

Je zaznamenán vyšší výskyt tohoto onemocnění u Afroameričanů.

Pravděpodobně vzhledem k nižší životní úrovni v těchto zemích je vyšší úmrtnost a diagnóza bývá stanovena poměrně pozdě, což ztěžuje možnosti léčby a výrazně zhoršuje prognózu.

Kdy je třeba zvýšit pozornost?

• Rodinný výskyt – Pokud měl ve vaší rodině přímý pokrevní příbuzný rakovinu prostaty nebo jiný druh rakoviny, riziko, že ji dostanete, se může zdvojnásobit až ztrojnásobit.
• Bolesti – Nejčastěji se jedná o bolesti břicha a podbřišku. Rovněž se mohou vyskytnout bolesti pánevního dna – nespecifické, útrobní nebo bolesti v oblasti zad, které jsou často nesprávně připisovány neuralgiím (bolesti neurologického charakteru).
• Problémy s močením – Jsou jedním z nejčastějších ukazatelů pro rakovinu prostaty. Samozřejmě bývají přítomny i při mnoha jiných onemocněních močového ústrojí, prostaty či infekcích. Potíže s močením bývají různého charakteru od urgentního močení, často s únikem moči, časté močení, později slabé močení, slabý proud moči až anurie (neschopnost se vymočit) s retencí moči (zadržováním moči v močovém měchýři). V moči bývá přítomna krev. V pozdějších stadiích bývá močení bolestivé.
• Sexuální potíže – Někdy se vyskytují problémy s erekcí až erektilní dysfunkce. V ejakulátu může být přítomna krev.
• Jiné potíže – Nádorová onemocnění se projevují lokálními obtížemi podle místa jejich vzniku, ale i celkovými, které jsou nespecifické. Bývají přítomny při více onemocněních. Patří sem únava, malátnost, nadměrná spavost, svalová slabost, apatie, snížení fyzické výkonnosti, nechuť k jídlu, nauzea, zvracení, nadměrné pocení, bledost, úbytek na hmotnosti, později až kachexie, snížení imunitního systému, časté infekce, horečnaté stavy, chudokrevnost a jiné.

Možnosti léčby

Léčba se liší v závislosti na stadiu rakovinového procesu v době zjištění onemocnění, histologické charakteristice nádorové tkáně, celkovém aktuálním stavu pacienta, jeho věku, předpokládané délce dožití a přidružených onemocnění, na než pacient trpěl před diagnózou rakoviny prostaty (cukrovka, onemocnění kardiovaskulárního systému, onemocnění dýchacího systému, akutní nebo chronické ledvinové selhávání, onemocnění krve a jiné).

Všechny tyto faktory a onemocnění mohou negativně ovlivnit vývoj další léčby. Před zahájením samotné terapie musí být pacient důkladně vyšetřen svým lékařem s ohledem na výše uvedená fakta. Je několik možností terapie rakoviny prostaty, které lze navzájem kombinovat.

Chirurgická léčba

Chirurgickou léčbou rozumíme chirurgické (operační) odstranění nádoru. Někdy je s nutností odstranění celého orgánu, který je rakovinovým procesem zasažen.

V případě, že se nádor rozšířil na vedlejší orgán, je rovněž nutná částečná resekce sousedního orgánu. Někdy se doporučuje také kastrace, která zlepšuje celkovou prognózu pacienta.

• Chirurgické odstranění prostaty se nazývá prostatektomie. V některých případech, pokud je nádor zachycen ve včasném stadiu a je menších rozměrů, se provádí subtotální prostatektomie. Jedná se o částečné odstranění prostaty spolu s rakovinou. Doporučuje se pouze v případě ohraničeného nádoru prostaty, kdy jsou jasně viditelné jeho hranice a okraje.
• Pokud bylo onemocnění zachyceno v pozdějších stadiích nebo nejsou přesně viditelné jeho okraje, je indikována totální prostatektomie – úplné chirurgické odstranění celé prostaty. Prostata se odstraňuje celá, včetně jejího pouzdra a semenných váčků. V některých horších případech je nutné také odstranění lymfatických uzlin z pánve.
• V případě totálního odstranění prostaty je nutné následné spojení močového měchýře s močovou trubicí, která byla přerušena po odstranění prostaty, protože procházela přímo středem prostaty.

Hormonální léčba

Samotnou podstatou hormonální terapie je dávno známý fakt, že androgeny (u mužů testosteron) jsou zodpovědné za růst buněk jak normálních, tak rakovinotvorných. Fyziologicky jsou zodpovědné za vývoj mužských pohlavních znaků.

Pokud se přeruší tvorba androgenů, zastaví se růst i rakovinotvorných buněk, které začnou podléhat apoptóze (přirozené buněčné smrti). Známe několik způsobů, jak zabránit jejich působení. Jednotlivé možnosti hormonální terapie lze kombinovat.

• Zdrojem androgenů jsou varlata. To znamená, že jejich celkové chirurgické odstranění zamezí působení androgenů přímo ze zdroje. Jejich odstranění se nazývá orchiektomie (kastrace) a provádí přes inguinální kanál (tříselný). Jelikož varlata jsou místem tvorby spermií, následkem tohoto výkonu je úplná sterilita (neplodnost) nemocného.
• Další možností je snižování účinku (inhibice) gonadotropinů v hypofýze (podvěsek mozkový) pomocí luteinizačního hormonu (LHRH analogy). Gonadotropiny jsou hormony, které produkuje hypofýza. Jejich úkolem je navozování a stimulace činnosti pohlavních žláz. Hypofýza má koordinační funkci a řídí žlázy s vnitřním vylučováním (endokrinní). Kromě jiného i přímo ovlivňuje vznik androgenů ve varlatech. Z toho logicky vyplývá, že inhibicí gonadotropního hormonu dochází i k inhibici androgenů. Mluvíme o takzvané medikamentózní kastraci.
• Jednou z možností je také blokování androgenních receptorů přímo ve varlatech. K tomu nám slouží steroidní nebo i nesteroidní anti-androgeny. Ty narušují tvorbu testosteronu přímým vyblokováním androgenního účinku v receptorech. Tím se přímo podílejí na buněčné smrti nádorové tkáně.

Radioterapie

Při radioterapii se využívá k léčbě rakoviny prostaty ionizující záření (laicky ozařování). Používá se u pacientů v mírně pokročilém stadiu.

Je známo, že buňky nádoru prostaty jsou citlivější na vliv ionizujícího záření než zdravé buňky okolních tkání. Rovněž se používá u pacientů, kteří se chtějí vyhnout operačnímu řešení. Využívá se také v kombinaci s jinými možnostmi terapie rakoviny prostaty.

• Záření může být produkováno ze zařízení zvaného také lineární urychlovač. Místo vstupu do pacienta je přes jeho kůži. Tuto terapii nazýváme také externí radioterapie (EXRT). Léčba trvá přibližně dva měsíce. Pacienta ozařujeme 5x týdně. Tyto časové horizonty nazýváme frakce. Nevýhodou tohoto způsobu je ozařování i zdravých tkání a celkové zeslábnutí pacienta. Ionizující záření a jeho vliv na zdravé buňky a celkově pacienta má i svá negativa. Po ozáření bývá pacient celkově slabý, malátný, trpí nechutenstvím či zvracením.
• Radioterapie, při které se zdroj ionizujícího záření umisťuje přímo do prostaty do blízkosti nádorových buněk a ozařování se provádí lokálně zblízka, se nazývá brachyterapie. Tato terapie se provádí za současné kontroly ultrazvukem. Výhodou tohoto způsobu ozařování je možnost použít vyšší dávky záření, což v konečném důsledku znamená invazivnější terapii proti nádoru s vyšší šancí na zastavení dělení nádorových buněk. Rovněž se redukuje nežádoucí ozáření zdravých tkání v okolí.