Léčba a léky na Alzheimerovu chorobu. Jaká režimová opatření pomohou?

Léčba Alzheimerovy demence je komplexní, s využitím všech dostupných možností symptomatické farmakoterapie.

Své nezastupitelné místo má ale také nefarmakologická léčba. Zahrnuje trénink kognitivních funkcí, psychosociálních interakcí, edukaci opatrovníků, terapii prostřednictvím zvířat, muzikoterapii, aromaterapii a mnohé jiné.

Farmakologickou léčbu dělíme na "primární" a "sekundární" léčbu.

• Primární terapie využívá tzv. kognitiva. Jsou to léčiva pro symptomatickou léčbu kognitivního deficitu při demencích. Zpomalujeme jimi progresi onemocnění. Patří sem anticholinesterázy, memantin a extrakt z ginkgo biloba.
• Jako sekundární léčbu označujeme ostatní léčiva, používaná ke zvládání neuropsychiatrických příznaků demence, např. deprese.

Velmi úspěšnou léčbou je inhibice enzymů, které rozkládají acetylcholin. Jsou to inhibitory cholinesteráz, které efektivně zpomalí progresi klinických příznaků demence.

Největší přínos mají, když jsou zavedeny ve časných stádiích demence. Až 50 % pacientů s Alzheimerovou chorobou popisuje nejen zlepšení kognitivních funkcí, ale také udržení tempa každodenního fungování.

Často se používají tři inhibitory cholinesteráz: donepezil, rivastigmin a galantamin.

Během léčby se mohou vyskytnout mnohé nežádoucí účinky:

• bradykardie
• zvýšená sekrece žaludeční kyseliny
• zvýšená dráždivost gastrointestinálního traktu
• nauzea
• průjem
• anorexie (nechutenství)

Naopak výhodou je malá zátěž jater a nízké riziko lékových interakcí.

Memantin je primární léčivo proti progresi Alzheimerovy choroby. Jeho nejdůležitějším mechanismem účinku je zabránění uvolňování glutamátu. Výsledkem je zlepšení kognitivní, zejména paměťové poruchy, ale také zpomalení úbytku nervových buněk, a tím tedy i progrese demence.

Memantin bývá dobře tolerován pacienty, s minimálními nežádoucími účinky, které jsou vzácné. Nejčastěji se jedná o závratě, bolest hlavy, zácpu a ospalost.

Extrakt z ginkgo biloba má zvláštní postavení v terapii demence. Zlepšuje prokrvení, je neuroprotektivní, vychytává volné radikály, a tedy je antioxidantem.

Používá se zejména při léčbě lehké kognitivní poruchy, cévních demencí a prvotních stádií degenerativních demencí. Při léčbě AD je spíše podpůrnou léčbou, při stávající terapii memantinem a inhibitory cholintransferáz.

Léčivo je netoxické, velmi dobře tolerováno. Mezi lehké nežádoucí účinky patří možné antiagregační působení, tedy zvýšené riziko krvácení.

Nezbytnou léčbou je i podpora neuropsychiatrické kondice. Užívána jsou antidepresiva a antipsychotika. Jejich používání však vyžaduje opatrnost, zejména u starších pacientů.

Prognóza

Alzheimerova demence je plynule progredující nemoc, bez krátkodobých výkyvů. Mohou se vyskytnout období bez progrese, tzv. plató, kdy je klinický stav delší dobu ustálený.

Onemocnění je však nezvratné a nevyléčitelné, dokonce i smrtelné.

Průměrná doba přežití od stanovení diagnózy po úmrtí je 7–8 let.

Existují případy, kdy pacienti přežívají i 15 či více let. Doba přežívání závisí na několika faktorech. Nejdůležitějším dobrým prognostickým faktorem je brzký záchyt a diagnostikování nemoci, a tedy i brzké zahájení podpůrné léčby.