Stresový hormon: Co je to kortizol a jaké má účinky na organismus? Příznaky vysoké a nízké hladiny kortizolu v krvi

Co je to kortizol a kde se tvoří?

Kortizol je hormon, který patří do skupiny tzv. stresových hormonů.

Hormony jsou látky, které mohou signalizovat a ovlivňovat mnoho důležitých procesů v našem těle.

Zjednodušeně řečeno, hormony jsou chemickými informátory lidského těla.

Kortizol se tvoří v orgánu, který nazýváme nadledviny.

Nacházejí se nad horní částí ledvin.

Je to párový orgán a dosahuje hmotnosti přibližně 3 až 7 gramů.

Nadledviny se skládají z kůry a dřeně. V kůře nadledvin se tvoří velká skupina hormonů zvaných kortikosteroidy. Dřeň nadledvin je zase zdrojem katecholaminů.

Kůra nadledvin má tři vrstvy, ve kterých se tvoří hormony. Konkrétně se jedná o glukokortikoidy, mineralokortikoidy a v malé míře také pohlavní hormony androgeny a gestageny.

Kortizol se tvoří právě v kůře nadledvin a je hlavním zástupcem glukokortikoidů.

Stresová situace je hlavním podnětem pro uvolňování (sekreci) kortizolu.

Vylučování kortizolu je ovlivňováno hormony tvořenými v mozku, přesněji v hypofýze.

"Šéfem" pro vylučování kortizolu v mozku je adrenokortikotropní hormon (ACTH).

Jakmile se kortizol uvolní do krve, váže se na bílkoviny.

Kortizol je proto označován jako stresový hormon. Produkce kortizolu výrazně stoupá při psychické nebo fyzické zátěži.

Vylučování kortizolu je zprostředkováno dalšími hormony, které se uvolňují epizodicky během denního cirkadiánního rytmu.

Maximum uvolňování je ráno mezi 4. a 6. hodinou a minimum mezi 23. a 2. hodinou v noci.

To znamená, že v době vstávání máme vysokou hladinu kortizolu a kolem půlnoci nízkou hladinu kortizolu.

Účinky kortizolu

Kortizol ovlivňuje řadu procesů v těle. Může podporovat nebo inhibovat enzymy v našem těle, které se podílejí na řadě reakcí jednotlivých systémů.

Mezi nejdůležitější funkce kortizolu patří:

• zvyšování hladiny cukru v krvi (glykémie)
• protizánětlivý účinek
• imunosupresivní účinek (potlačení imunitní reakce), potlačuje alergickou reakci
• účinek na centrální nervový systém (např. euforie, podrážděnost, emoční labilita, podporuje chuť k jídlu)
• ovlivňuje tvorbu kolagenu a proliferaci buněk v pojivových tkáních

Kortizol má důležitou roli v metabolismu glukózy.

Glukokortikoidy, mezi které patří kortizol, udržují glykémii v těle.

Podporují přeměnu bílkovin na glukózu a její ukládání ve formě glykogenu.

Zvyšují také tzv. rezistenci buněk vůči účinkům inzulinu.

Glukokortikoidy působí také na tukovou tkáň.

V některých částech těla podporují lipolýzu, např. úbytek tuku v končetinách. V jiných částech naopak podporují ukládání tuku, např. v obličeji a trupu.

Glukokortikoidy ovlivňují také kostní tkáň.

Snižují vstřebávání vápníku ve střevě. Glukokortikoidy podporují proces zvaný osteolýza (úbytek kostní hmoty).

Kortizol hraje také důležitou roli v imunitním systému.

Kortizol má protizánětlivý účinek tím, že potlačuje zánětlivou reakci na několika úrovních.

Výrazně potlačuje zánětlivou reakci při traumatu, infekci nebo cizorodých látkách.

Imunitní reakci tlumí svým tzv. lymfolytickým účinkem (potlačuje tvorbu lymfatické tkáně).

Tímto mechanismem může potlačit alergickou reakci nebo tvorbu protilátek.

Dalším účinkem kortizolu je jeho vliv na pojivovou tkáň. Kortizol inhibuje tvorbu kolagenu nebo proliferaci buněk pojivové tkáně (fibroblastů).

Fibroblasty jsou základními buňkami pojivové tkáně v našem těle. Kortizol zpomaluje tvorbu jizev a může také vyvolat rozštěpení kůže, otevření starých jizev.

Kortizol také ovlivňuje ztenčení kůže a křehkost vlásečnic. Vlásečnice jsou malé a jemné krevní cévy.

Kortizol má své účinky také na centrální nervový systém. Může vyvolat dobrou náladu, ale naopak také podrážděnost, emoční výkyvy a podporuje chuť k jídlu.

Jako stresový hormon má kortizol v těle důležitou roli. Zasahuje do mnoha tělesných procesů.

Stres je obrannou reakcí organismu. Pokud je krátkodobý, může být i prospěšný. V takovém případě se označuje jako "eustres".

V případě dlouhodobého působení stresu dochází ke zdravotním problémům.

Každý podnět v člověku vyvolává reakci.

Pokud na něj některé podněty působí opakovaně, člověk se přizpůsobí nebo se zvýší jeho práh tolerance.

Proto nesmíme brát zátěž organismu na lehkou váhu.

Neznamená to, že pokud zvládneme dlouhodobý nepřiměřený tlak a přetížení, je to v pořádku.

V našem těle existují principy poplachové reakce, které se spouštějí na počátku.

Později přichází fáze adaptace (přizpůsobení) na různých úrovních a odolnosti (rezistence). To může znamenat také proliferaci a růst tkání.

Neznamená to, že musíme vytvářet méně stresového hormonu. Tkáň se jednoduše může stát odolnou vůči jeho působení.

Pak nastává fáze vyčerpání, kdy člověk není schopen dostatečně odolávat ovlivňujícím faktorům.

Co když se kortizol tvoří nedostatečně?

V případě, že se kortizol z různých příčin tvoří nedostatečně, dochází ke vzniku onemocnění.

Nedostatečná funkce kůry nadledvin se projevuje nedostatkem kortizolu a dalšího hormonu, aldosteronu.

Takové poškození se nazývá primordiální adrenální insuficience (nedostatečnost).

Ve většině případů je tato nedostatečná funkce nadledvin způsobena autoimunitním procesem.

Většinou se jedná o onemocnění, kterému říkáme Addisonova choroba.

K insuficienci kůry nadledvin však může dojít i u jiných autoimunitních polyglandulárních syndromů.

To znamená, že je autoimunitně postiženo více žláz a produkce hormonů s rozvojem charakteristických příznaků.

Kortikální insuficience nadledvin se může vyskytnout při metastázách maligních nádorů, např. plic, prsu, ledvin, melanomu.

Dlouhodobá léčba kortikosteroidy a jejich náhlé vysazení z léčby může rovněž vyvolat takový stav insuficience.

Dalším případem může být infekce, např. tuberkulóza, AIDS, cytomegalovirová infekce.

Krvácení do nadledvin při těžkém průběhu meningokokové infekce zvané Waterhouseův-Friderichsenův syndrom (při meningokokové sepsi), Může se objevit také krvácení při antikoagulační léčbě (podávané k prevenci nebo léčbě krevních sraženin) nebo krvácení u novorozenců.

Vývojové poruchy nadledvin, vrozená metabolická onemocnění nebo po chirurgickém odstranění nadledvin (adrenalektomie) mají také za následek nedostatečnou funkci.

Při Addisonově chorobě dochází k destrukci tkáně nadledvin. Tato forma se nazývá primární adrenální insuficience.

Sekundární nedostatečnost kůry nadledvin je způsobena nedostatkem výše zmíněného adrenokortikotropního hormonu (ACTH) v mozku.

To znamená, že nadledviny nejsou poškozeny, ale chybí jim regulace pomocí hormonu ACTH.

K tomu může dojít při nádoru, krvácení nebo infekci mozku.

Při této insuficienci bude hlavním problémem nedostatek kortizolu. K nedostatku aldosteronu jako při primární adrenokortikální insuficienci v tomto případě nedochází.

Projevy nedostatku kortizolu:

• slabost
• úbytek hmotnosti
• dehydratace
• hyperpigmentace kůže a sliznic (nadměrné množství barviva ve tkáni) může být po celém těle nebo více na některých místech, např. na dlaních, loktech, prsou, obličeji, konečníku, na místech nevystavených světlu
  • u sekundární formy může hyperpigmentace chybět
• grafitové skvrny v oblasti prvních horních stoliček v dutině ústní
• nechutenství, nucení na zvracení (nevolnost)
• zvracení
• žízeň
• psychické poruchy, poruchy chování, deprese
• nespavost
• může dojít ke snížení krevního tlaku (hypotenzi)

Kůže těla může vypadat opáleně, ale nepředcházelo tomu opalování. Může se dokonce zdát, že je kůže špinavá.

Kritický nedostatek hormonů vrcholí tzv. addisonskou krizí.

Co když máme nadbytek kortizolu?

Pokud je v těle nadbytek glukokortikoidů (vysoké hladiny), vzniká Cushingův syndrom (hyperkortizolizmus).

Velmi často se s ním setkáváme při dlouhodobém užívání kortikosteroidů v léčbě, např. prednisonu, dexametazonu, hydrokortizonu atd. Pak hovoříme o tzv. iatrogenním Cushingově syndromu.

Další příčinou jsou nádory mozku (benigní, maligní), kdy dochází k produkci ACTH a následně kortizolu. Také může dojít k nadbytku kortizolu při ektopické paraneoplastické produkci. V takovém případě souvisí produkce s přítomností nádoru v těle.

Naše tělo je skutečně složitou mašinérií procesů. ACTH je v mozku řízen jiným hormonem, a to kortikoliberinem. Zvýšení ACTH a následně kortizolu tedy může být způsobeno i nadbytkem kortikoliberinu.

Příčinou může být opět nezhoubný a zhoubný nádor (adenom, karcinom), ale v nadledvině může také způsobit Cushingův syndrom. Při této formě se kortizol nadměrně tvoří nezávisle na ACTH v mozku. Může tomu tak být i při onemocnění nadledvin, které nazýváme nodulární hyperplazie nadledvin. Existuje také vrozená forma této hyperplazie nadledvin.

Příznaky Cushingova syndromu:

• přibývání na váze, tzv. centrální typ obezity (pavoukovitý vzhled, velké břicho, tenké končetiny)
• redistribuce tuku, půlměsíc v obličeji, býčí krk, hrb
• zvýšený krevní tlak (hypertenze)
• růžové až fialové strie zejména na břiše, poruchy hojení ran
• poruchy metabolismu cukrů, cukrovka
• u žen nárůst ochlupení na netypických místech a poruchy menstruace, snížení libida
• u mužů se může objevit impotence
• poruchy růstu u dětí
• steroidní akné
• psychické poruchy, deprese
• patologické zlomeniny kostí
• svalová slabost, svalová atrofie

Cushingův syndrom se projevuje mnoha příznaky, protože kortizol zasahuje do metabolických, hormonálních nebo imunitních procesů. Více se dočtete v článku: Cushingův syndrom: co to je a jaké jsou jeho příznaky a příčiny?

Diagnóza v kostce

Pro stanovení diagnózy je zásadní základní klinické vyšetření lékařem a odebrání anamnézy. Následují laboratorní vyšetření krve a moči a zobrazovací vyšetření, jako je ultrazvuk břicha, CT břicha nebo magnetická rezonance mozku.

Při diagnostice se používá k vyšetření kortizolu 24hodinový sběr moči a opakované odběry krve v časových intervalech (kortizolový profil).

Vyšetřuje se také ACTH v krvi, aby se zjistilo, zda se porucha nachází v kůře nadledvin nebo v mozku.

Při podezření na Cushingův syndrom se při diagnostice používají další testy, např. dexametazonový supresní test. Ten spočívá v podání dexametazonu pacientovi do krve (analog glukokortikoidu) a následném změření hladiny kortizolu v krvi.

Závěrečné shrnutí...

Kortizol je stresový hormon, který v našem těle a zasahuje do mnoha důležitých procesů. Výrazně stoupá, když je tělo vystaveno psychické nebo fyzické zátěži. Je produkován v nadledvinách, ale jeho produkci ovlivňuje jiný hormon v mozku.

Při jeho nedostatku nebo nadbytku dochází k onemocněním s nejrůznějšími příznaky.

Pokud se necítíte dobře a vaše zdravotní problémy přetrvávají, určitě navštivte lékaře.