Propolis jako poklad přírody? Jaké účinky má tento včelí produkt?

Co je propolis a jeho vlastnosti

Slovo propolis pochází z řeckého pro (u vchodu do) a polis (obec, město). Volný překlad by mohl znít předměstí.

Již ve starověku jej lidé používali pro různé aspekty života.

Staří Egypťané používali propolis k balzamování mrtvol v domech smrti. Inkové jej používali ke snižování horečky. Staří Řekové a Římané používali propolis k léčbě kožních poranění.

V Evropě byla později popsána jeho antimikrobiální aktivita.

Používal se také k potahování hudebních strunných nástrojů.

Během druhé světové války se propolis používal při léčbě turberkulózy, plicních a dýchacích potíží a k obnovení chuti k jídlu.

Na Balkáně se propolis používal také k léčbě zranění.

Dnes se používá v kosmetice i v alternativní medicíně k léčbě různých afekcí.

Jedná se o čistě přírodní produkt. Propolis vytvářejí včely ze včelího vosku, slin a rostlinného materiálu (mízy).

Propolis je pryskyřičný materiál, který včely medonosné (Apis mellifera) shromažďují ve svém úlu. Potahují jím trhliny nebo cizí tělesa, která se dostanou do jejich domova.

Tato pryskyřičná látka se skládá z látek nahromaděných z rostlin, pupenů a jejich výměšků. Včely si tedy tuto ochrannou bariéru vytvářejí přímo v úlu a slouží jim k ochraně jejich domova před hady, ještěrkami nebo silným větrem a deštěm.

Propolis jako látku sbírají včely z různých druhů rostlin. Nejdůležitější je topol.

Spolu s medem našel uplatnění při léčbě nemocí. Obsahuje mnoho flavonoidů.

Několik zajímavých faktů:

• Účinnými látkami jsou polyfenoly a flavonoidy.
• Alternativní názvy jsou včelí lep nebo propolisová pryskyřice.
• Je třeba provést další studie týkající se dávkování propolisu.
• Z bezpečnostních důvodů se nedoporučuje používat propolis u těhotných žen a při kojení.
• Nedoporučuje se užívat ho s warfarinem a léky metabolizovanými cestou cytochromu P450.
• Propolis by se neměl užívat s česnekem, zázvorem, ginkgo bilobou.

V lékařství se propolis používá především při infekcích horních cest dýchacích, nachlazení a chřipce. Lze jím však léčit i popáleniny, rány, akné, herpes simplex a neurodermatitidu.

Uplatnění našel také při léčbě zubního kazu, zánětů dutiny ústní nebo dásní. Je přítomen v některých zubních pastách, krémech, ústních vodách nebo ve formě prášku. Jeho olejovitá forma byla v tomto případě odstraněna purifikací.

Mezi jeho hlavní vlastnosti využívané v medicíně, ale také ve farmacii, kosmetice nebo veterinární medicíně patří:

• Antimikrobiální účinek - antibakteriální, antivirový a antimykotický (proti plísním), antiparazitární účinek
• Antioxidační účinek - snížení počtu volných radikálů a ochrana před jejich patologickým působením v organismu (ochrana před nádorovým bujením, také kardioprotektivum)
• Protizánětlivý účinek
• Hepatoprotektivní účinek - ochrana jater
• Antidiabetický účinek - prodlužuje dobu nástupu diabetické nefropatie u pacientů trpících cukrovkou, prevence diabetu mellitu 2. typu
• Hypolipidemicum - snižuje celkový cholesterol
• Imunomodulační účinek - aktivace makrofágů
• Antiastmaticum a antiallergicum

Propolis se v přírodě chová lipofilně, tj. je rozpustný v tucích. Je to tvrdý a křehký materiál. Při zahřátí se však chová jako guma. Je poddajný, pružný a měkne. Podle druhu pryskyřice a jejího stáří má svou typickou příjemnou vůni a barvu od nažloutlé, průsvitné, červené až po tmavě hnědou.

Jaké jsou vlastnosti a složení propolisu?

Složení propolisu:

• 50 % pryskyřice
• 30 % vosků
• 10 % esenciálních olejů
• 5 % pylu
• 5 % různých organických složek, jako jsou vitamíny A, C, E atd.

Obecně se teplota rozpouštění pohybuje mezi 25 °C a 45 °C. U některých vzorků však může dosáhnout až 100 °C. Ve většině případů se propolis stává tekutým při 60 °C.

Jaké je jeho vnitřní použití a uplatnění?

Prášek propolisu je v surovém stavu hůře stravitelný. Propolis se častěji používá ve formě tinktury. Je nerozpustný ve vodě, a proto z něj nelze připravit tradiční čaj.

Tinktura se vyrábí z propolisu, který se rozdrtí na menší kousky a přidá se do alkoholu. Roztok se nechá týden při pokojové teplotě v tmavé místnosti a pravidelně se protřepává. Poté se tinktura přecedí a může se užívat v množství 10-30 kapek půl hodiny před jídlem.

Tinktura je vhodná například při rýmě. Lze jí také potírat herpetické vyrážky.

A co vnější použití?

Z propolisu se vyrábí mast, která je vhodná na poranění kůže, ale také na hnisavé vředy a ekzémy. Lze ji použít také po ozařování, na rýmu, hemoroidy, vaginální mykózy nebo lupénku.

Propolisový krém je vhodný při léčbě akné, ekzémů, vypadávání vlasů.

Jak probíhá sběr a co vyžaduje jeho skladování?

Propolis se nejlépe sbírá seškrabáváním z dřevěných částí úlu. Lze jej také sbírat pomocí síťky nebo mřížky. Ta se připevní ke stropu úlu a po naplnění propolisem se nechá zmrznout. Propolis se pak ze síťky vytřepe a může se skladovat.

Skladování lihové tinktury by mělo probíhat na tmavém místě. Při skladování propolisu obecně je třeba se vyhnout přímému slunečnímu záření. Nádoba, v níž je suchý propolis uchováván, by měla být hermeticky uzavřena. Stačí, když je ponechána v tmavém koutě při pokojové teplotě.

Ve starší literatuře se doporučovalo zmrazení hrudkovitého propolisu a jeho následné rozemletí na prášek.

Propolis a jeho alternativní použití

Při vulvovaginální kandidóze (infekce způsobená patogenem Candida albicans) našel propolis také své uplatnění.

Vědci zkoumali antibakteriální účinek propolisu. Zjistili, že je účinný proti grampozitivním bakteriím, jako je Staphylococcus aureus. Podle několika studií je propolis naopak neúčinný proti Escherichia coli, gramnegativní bakterii.

Bylo zjištěno, že propolis jako léčivo je účinný proti několika typům parazitů, jako jsou Giardia lamblia, Trichomonas vaginalis, Toxoplasma gondii a Trypanosoma cruzi.

Zpracovaný propolis aktivuje makrofágy v těle a podílí se tak na celkové imunitní odpovědi organismu.

Bylo zjištěno, že oxidační stres může hrát klíčovou roli při vzniku astmatu. Právě antioxidační účinek propolisu (tj. redukce volných radikálů) může být při astmatickém onemocnění prospěšný.

Propolis produkovaný včelami v Brazílii má jiné chemické složení než propolis z Číny. Pro vědce je proto obtížné dospět k reálným závěrům výzkumu této látky.

Studie z roku 2019 prokázala, že propolis stimuluje tvorbu kolagenu při hojení kožních ran.

Spekuluje se, že propolis by mohl mít příznivý účinek při léčbě roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby a demence.

Podle některých studií může být propolis užitečný při onemocnění gastroduodena. Léčí nejen poranění sliznic, ale i onemocnění způsobené bakterií Helicobacter pylori.

Propolis by mohl najít uplatnění také při artritidě nebo chronickém zánětlivém onemocnění střev.

A kdy ho neužívat?

Propolis by se měl přestat užívat, pokud se po užívání včelích produktů objeví alergická reakce. Propolis může také zvyšovat riziko krvácení, protože zpomaluje hojení ran. To je třeba brát v úvahu zejména před chirurgickým zákrokem, ale i při jiných stavech souvisejících se srážlivostí krve.

Propolis se nesmí podávat těhotným a kojícím ženám a nedoporučuje se ani dětem.

Přestože v jedné studii dospělí užívali 400-500 miligramů propolisu denně po dobu 13 měsíců bez nežádoucích účinků, je důležitý ještě další výzkum dávkování. 

Zajímavá fakta

Propolis je znám již od starověku.

V Egyptě se používal k balzamování, ale také při výrobě strunných nástrojů.

Dávkování není jednoznačné. Složení se v jednotlivých regionech liší.

Používá se v léčitelství, kosmetice a farmacii.

Je vhodný jako doplňková léčba při řadě onemocnění.